První z nich – doposud zasedací místnost 101 – byla rekonstruována a je věnována památce generálního ředitele Baťových závodů a starosty města v letech 1932-1945, Dominika Čipery. Další osobností, podle níž se bude jmenovat zasedací místnost 131, je učitel a později továrník František Štěpánek, který byl starostou v letech 1908-1919. Třetí místnost doposud nazývaná číslem 202 bude upomínat na továrníka Tomáše Baťu, který byl starostou v letech 1923-1932.

„Jsme přesvědčeni, že si tyto osobnosti, které zásadně přispěly k rozvoji města Zlína, zaslouží připomenout, a to zvláště v následujícím roce, kdy město Zlín oslaví 700 let od založení. Jsem rád, že Rada města Zlína tento návrh podpořila,“ uvedl náměstek primátora města Zlína Pavel Brada.

Dominik Čipera, se stal starostou ve svých 40 letech po tragickém úmrtí starosty Tomáše Bati. Ve své funkci starosty se zasadil o vznik politického okresu Zlín v roce 1935 a k přičlenění dalších obcí ke Zlínu tak, aby mohl vzniknout tzv. Velký Zlín. V jeho éře se rovněž ve Zlíně otevírá gymnázium, studijní ústav a město buduje městské byty na ul. Kvítková a Lorencova, známé jako tzv. elektrické domy.

I přes svou obrovskou práci pro Zlin a pro firmu Baťa a navzdory jeho podpoře protinacistickému odboji byl hned po roce 1945 zbaven jak funkce starosty města, ale i vedeni Baťových závodů. Od června do srpna 1945 byl držen ve vazbě a věznění mu podlomilo zdraví. Byť byl Národním soudem v roce 1947 i díky podpoře odboji osvobozen, v únoru 1948 emigroval do Kanady a v prosinci 1948, byl v novém soudním a již kompletně zmanipulovaném procesu odsouzen ke 12 letům vězení. Mimo to ztratil veškerý majetek.

„Dominik Čipera má můj hluboký obdiv. Cítím, že jako město máme vůči němu velký dluh a proto považuji za zásadní, aby byl připomínán. Jako výraz úcty k jeho osobě, a poděkování za jeho práci pro Zlín, jsme největší jednací místnost kompletně rekonstruovali a pojmenovali právě po něm,“ řekl Pavel Brada.

Zasedací místnost 131 ponese jméno učitele, poslance Moravského zemského sněmu a později továrníka Františka Štěpánka, který byl starostou v letech 1908-1919. Za jeho éry došlo k důležité modernizaci Zlína, jako například k posílení městské pošty, zahájení regulace Dřevnice, rozšíření telefonní sítě nebo k zahájení výstavby kanalizace. Zasadil se také o vznik první elektrárny ve městě.

Třetí místnost 202 bude brzy pojmenována po Tomáši Baťovi; již nyní zde visí jeho portrét. Tomáš Baťa byl starostou v letech 1923-1932. Jeho práci pro Zlín netřeba představovat.