Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, musím říci, že mám trošku ulehčenou práci, protože mí předřečníci - paní kolegyně Pastuchová a pan kolega Bauer - víceméně trošku nastínili a nastínili tu historii projednávání takzvaného kurzarbeitu tady v Poslanecké sněmovně. A já možná tedy spíše navážu na paní kolegyni Pastuchovou i jako předsedkyni výboru pro sociální politiku. Budu se snažit možná ještě trošku zobjektivnit ty nechci říci výhody, ale ten náš pohled našeho společného komplexního pozměňovacího návrhu.

Musím říci, že náš návrh není ani pro samotné Ministerstvo práce a sociálních věcí ani pro samotnou paní ministryni Maláčovou, nebo ta cesta navržená, není zcela nic nového. Máme informace, že i tato cesta nebo toto nastínění bylo paní ministryní dáváno jako jedna z možností, ale byla zcela odmítnuta, protože Ministerstvo práce se rozhodlo, že půjde cestou prostě podoby současného Antiviru, který jak víme, má asi zřejmě fungovat do půli března 2021. Musím říci, že když jsme se potom společně s paní kolegyní Pastuchovou bavily právě o té alternativě jít cestou § 115, tak jsem to nechala posoudit i mého dlouholetého kolegu a odborníka na sociální problematiku Mirka Opálku. A i on sám řekl, že se mu to velice líbí už pro tu jednoduchost, rychlost a tu administrativní nenáročnost. Poté jsme to samozřejmě řešili i s praxí. A musím říci, že nebudu jmenovat, protože mám obavy, že by to mohlo vést i zcela někam jinam.

Ale opravdu jsem to vzala, měli na to ti lidé 14 dní a vzali si dva komplexní pozměňovací návrhy, které tady dneska máme. Jeden je tedy zmíněný můj s paní kolegyní Pastuchovou a pak Ministerstva práce a sociálních věcí pod jménem pana Romana Sklenáka. A říkala jsem, máte to tady, podívejte se na to, nekoukejte na to, že se známe, a prosím, porovnejte to, jak to vidíte vy ze své pozice. Ti lidi mi volali, sedli si k tomu, měli na to 14 dní a říkali mi, můžeme říci, že jsme se tím zaobírali opravdu podrobně, porovnávali jsme to a všichni jsme se zcela shodli, že pozměňovací návrh, který předkládáte vy s paní kolegyní Pastuchovou, je prostě daleko lepší, ne jenom pro ty lidi, kteří to budou vyplácet a kteří se tím budou zaobírat, ale především i pro tu rychlost, pro ty samotné zaměstnavatele, zaměstnance. A musím říci, že mě třeba tady i velice vadí ten termín, když se zaobíráme, a je to velmi častý argument, který jsme dostali i z dílny Ministerstva práce, že my pomáháme zaměstnavateli, ale Ministerstvo práce chce pomáhat zaměstnanci. Tak se na mě nezlobte, ale my tím, že vlastně umožníme tu rychlost, tu možnost, že do deseti dnů od vypořádání všech těch věcí, které jsou dány v tom pozměňovacím návrhu, dostane ten zaměstnavatel finance, tím umožníme, aby mohl dál prostě mít ty své zaměstnance, na které chce pobírat ten kurzarbeit, a může dál se snažit o to, aby přežil tu problémovou dobu, která se bude tímto řešit.

Takže nám jde především o zaměstnance, ale tím, že pomáháme zaměstnavateli, řešíme samozřejmě zaměstnance. To znamená, my to bereme jako komplex a vidíme za tím především toho zaměstnance. Takže je mi to velice líto, že se tady hraje na tu vlnu v docela velkém alibismu.

Musím říci, že ty zásadní věci, které viděli lidé z praxe, to, že zaměstnanci, kteří by byli na tzv. kurzarbeitu, by nebyli v evidenci úřadu práce, neměli by vypnutý zákoník práce. To znamená, že by nemohli dát výpověď a museli by čekat, až uplyne doba tzv. pobytu na kurzarbeitu, a nemohli by se rozhodnout, že třeba vedle nabízí jiná společnost pro ně nabídku místa a nemohli by odejít. U nás se žádný zákoník práce nevypíná. Necháváme jim prostě tu možnost, aby i během tohoto pobírání kurzarbeitu prostě mohli svévolně odejít.