Naprosto alarmující pak je skutečnost, že nejrychleji ubývá orná půda - tempem až 38 ha denně. Jak je to možné? Podle platné legislativy je zábor zemědělské půdy spojen s povinností rekultivace a s poplatky. Jak je ze statistiky patrné, zabírají se úrodná pole a vracejí se trvalé travní porosty, louky a podobné, méně bonitní půdy.

Teď se nechal slyšet ekonomický poradce premiéra Štěpán Křeček, že je to vlastně potřeba ještě podpořit, protože pěstování plodin vynáší méně než výstavba bytů. Kolegyně Klára Dostálová k tomu poznamenává, že jsou tady tzv. brownfieldy, tedy nevyužité, zanedbané objekty a pozemky, případně i kontaminované, které lze sanovat, opravovat a pak využívat k výstavbě. Existuje k tomu strategie předcházející vlády a platná ještě pro příští rok, jsou na to prostředky z EU a je to kolem 10 tisíc hektarů půdy a téměř 4 tisíce různých objektů.

Tímto postupem lze nejen získat prostory k výstavbě, ale také odstraňovat šeredná zákoutí měst a obcí a řešit vleklé ekologické problémy. Stavět na poli, čistém a rovném poli, se samozřejmě zdá z pracovny poradce jednodušší a výnosnější, ale prosím Vás - přemýšlejme v intencích státu! Mám 3,5 milionu hektarů a pokud nedokážeme některé plochy rekultivovat, nikde nezískáme ani hektar - zato o stovky hektarů každý rok přicházíme právě zástavbou. Abychom nakonec neseděli v těch nových bytech pana Křečka o hladu.