Dobrý den, kolegyně a kolegové. Já vystupuji k tomuto bodu a samozřejmě i v tomto bodě nechci řešit úplně zdravotní péči, nemám k tomu vzdělání, kompetence, znalosti, ale chci se zabývat tím, co je mi blízké, a to je samozřejmě stravování za zdravotnictví.  Všichni vidíme, že se nám zvyšují ceny, zvyšují se v základě toho rozpočty, ale my snižujeme příspěvek na péči a snižujeme vlastně možnost těm nemocnicím pokračovat - nebo vůbec tomu zdravotnictví pokračovat v systému, na který je zvyklé, protože investujeme jinde, a to teď nechci úplně probírat, jestli správně, já jenom říkám, že bychom se měli začít zaměřovat na trochu jiné eventuality.

Píše se, že potraviny se zdražily cca o 20 %. To všichni víme, že ano, ale tam nám to také zprůměrují ceny cukrovinek a tak dále. Vycházím z toho, že z těch základních potravin, kde mouka se zvyšuje o 60 %, maso šlo o 30 %, takže to, co budou vlastně jíst pacienti v nemocnicích, tak se nám zvyšuje cca o nějakých 40, 50 %. A všichni víme, nebo domnívám se, že s tím počítáme, že na podzim dojde ještě k dalšímu zvýšení, tudíž nám narostou výdaje právě na stravování, protože pacienti, kteří leží v nemocnicích, tak ti nemohou odejít někam jinam něco si koupit. Máme tam nemocné upoutané na lůžko. Takže já se ptám, kde ty nemocnice potom na to budou brát a jak to budou dělat. A oni se samozřejmě ozývají, že už teď mají problém.

Já řeknu takový příklad, že my třeba ve Zlínském kraji máme jednu nemocnici, kde mají několik druhů jídel a pacienti si přispívali. Přispívali si i na kvalitní regionální potraviny. Zpočátku to šlo ztuha, a já musím říct, že jsem to brala jako velmi pozitivní krok, jak prostě i přimět ty lidi, aby jedli zdravě. Protože samozřejmě tyto obědy pak vycházely mnohem, mnohem dráž, než byl takový ten běžný průměr. A byla jsem za to ráda, že vůbec to vedení našlo v sobě tu sílu něco takového dělat, nabídnout to, protože je to samozřejmě něco navíc, obtěžuje to, a není to úplně možná primárně to, čím se ten zdravotní ústav má zabývat. Nicméně myslím, že to přineslo svoje pozitiva a oni sami konstatovali, že si pacienti přispívají, přispíval si samozřejmě i ten zdravotní personál. A viděli sami, že ano, tudy je ta cesta, jak i přimět naše lidi - jezte zdravě, jezte bezpečně a jezte české potraviny kvalitní, prokontrolované.

A my teď tady vlastně uděláme to, že seškrtáme věci, abychom toto všechno, protože nepředpokládám, že to je jediná nemocnice v naší zemi, tohle všechno zadupeme, zničíme a vrátíme se asi k bramborám a mléku. Tím nechci říct, že to není zdravé, protože třeba brambory jsou pro českého občana mnohem zdravější než rýže, pokud tedy asi nemá nějakou dietu, ale asi bychom touto cestou nechtěli jít. A já když se na to podívám, jak to funguje v rodině. V rodině to funguje tak, že prostě chcete mít ty dovolené, chcete mít tohleto všechno. A tak tam, kde ušetříte, tak šetříte na jídle. Já nepředpokládám, že by lékaři chtěli šetřit na medikaci, na všech těchto věcech. To zcela určitě ne. A já si myslím, že oni chtějí pečovat o toho pacienta.

Tohle zkrátka sáhne se tam, kde to bude nejméně bolet, a to možná budou i tyhlety věci, protože samozřejmě energie musí každá nemocnice zaplatit, byla by odpojená. Bude muset zaplatit léčiva, bude muset zaplatit mzdy. No a my budeme škrtat tam, kde to nejméně bolí, kde možná nebudou ti lidé křičet, protože jsou rádi, že vůbec to nějak přežijí. A já musím říct, že asi tahleta cesta není úplně správná, protože jsou tam lidé po operacích, jsou tam lidé se zdravotními problémy a oni si myslím, měli by mít zdravou stravu, kvalitní, nutričně vyváženou. A nyní to vypadá, že tomu všemu začíná být konec a začneme vlastně ustupovat z těch standardů, na které jsme byli zvyklí a ke kterým jsme se docela dlouhou dobu blížili.

A protože tady sedí pan ministr financí, a já samozřejmě mám i ekonomické vzdělání, takže já říkám: Škrty ano. Ovšem škrty s rozumem. Ne škrty na vlastním obyvatelstvu. A ne škrty, které budou zhoršovat systém zdravotnictví. A já bych byla ráda, kdybychom se zaměřili na ty škrty, které možná nejsou populární, ale nebudou zhoršovat kvalitu péče zdravotní a nebudou zhoršovat životní úroveň našeho obyvatelstva. A na vás, pane ministře, nechám, kde ty škrty uděláte. Děkuji za pozornost.