Na začátku prosince doporučila Uhelná komise ukončení spalování uhlí k roku 2038. To je ale podle expertů pozdě. Piráti proto žádají co nejrychlejší přechod ekonomiky na jiné zdroje energie, odklon od fosilních zdrojů energie mají i svém programu. Podle nich by mělo dojít do roku 2025 k uzavření uhelných elektráren produkujících energii na vývoz, zbývající zařízení by měla skončit do roku 2030. Podle předsedkyně Výboru pro životní prostředí Dany Balcarové z Pirátské strany se Uhelná komise rozhodla bez dostatečných podkladů, které nejen Piráti opakovaně požadovali. „Chybí například velmi důležité analýzy dopadů na uhelné regiony, horníky, na ochranu klimatu, na veřejné zdraví, na veřejné rozpočty či teplárenství. Piráti budou požadovat co nejdřívější zařazení bodu Doporučení Uhelné komise na schůzi Poslanecké sněmovny,” prohlásila Balcarová.

Balcarová připomněla, že Uhelná komise vznikla jako odborný orgán, který měl pomoci plnit závazky Pařížské dohody o klimatu z roku 2015. Podle Balcarové ale rozhoduje politicky, nikoliv na základě expertních podkladů.

„Uhelná komise naprosto selhala. Česku měla pomoci naplnit závazky plynoucí z Pařížské dohody, díky nimž zamezíme prohlubování klimatických dopadů jako je sucho, povodně, tání ledovců a znepokojivé vymírání živočišných druhů. Odchod od uhlí ale měla zároveň naplánovat tak, aby neohrozil uhelné regiony. Místo toho komise udělala politické rozhodnutí, které uvrhne Česko do pozice fosilního skanzenu. To v důsledku povede ke ztrátě konkurenceschopnosti a zvýšení ceny elektřiny pro všechny. V rámci strategie Zelená dohoda pro Evropu může v následujících deseti letech Česká republika proinvestovat až 1 bilion korun. Máme neopakovatelnou šanci tyto zdroje nasměrovat na transformaci energetiky a obnovu uhelných regionů,“ uvedla pirátka Balcarová.

„Svět se posouvá dál od uhlí a ceny podle toho vypadají. Francie a Švédsko uhlí opustí v roce 2022, Itálie, Irsko a Rakousko v roce 2025 – a Česko 2038. Těžba ani spalování se už příliš nevyplácí a musíme je dotovat. Evropská rada podpořila klimatické cíle Unie, což znamená, že uhlí se kvůli emisním povolenkám prodraží. A zatímco všichni hledají cestu, jak uhelné regiony efektivně transformovat a dát jim novou naději, vláda hodlá dotovat uhlobaronům byznys v upadajícím segmentu. Tím jen prodlužuje uhelnou agónii na úkor co nejrychlejší pomoci strukturálně postiženým regionům,” řekl Mikuláš Peksa, pirátský člen Výboru pro průmysl, energetiku a výzkum v Evropském parlamentu.

Poslanec Petr Třešňák připomněl, že Uhelná komise se vůbec nezabývala teplárenstvím. „V následujících letech se tohoto odvětví dotknou negativa spojená s útlumem uhlí, převážně kvůli nárůstu cen emisních povolenek. Je však nutné udržet ceny tepla v přijatelných mezích pro občany. Další velkou výzvou v souvislosti s útlumem uhlí je restartování hospodářství v uhelných regionech, které trpí vlastně dvakrát. Je třeba, aby se vypořádaly s dopady těžby a spalování uhlí na životní prostředí, zároveň jsou ale na tomto odvětví do značné míry ekonomicky závislé, a čelí tak i velkým sociálním dopadům. Spravedlivá transformace musí postiženým regionům přinést adekvátní kompenzace. Pomoc potřebuje nejen energetický průmysl, ale především lidé žijících v těchto regionech. S Piráty jsme například již navrhovali zvýhodnění těchto regionů v rámci přerozdělení financí z výnosů z emisních povolenek,” doplnil Třešňák.