Namísto mediálních výkřiků by vláda měla co nejdříve zahájit seriózní diskusi nad podobou přijímacích zkoušek a maturit. Revizi přijímacích zkoušek a státní maturity MŠMT prozatím poměrně úspěšně oddaluje a situaci z hlediska zajištění systémovosti dlouhodobě neřeší.

Nízká úspěšnost žáků u přijímacích zkoušek na střední školy stejně jako i neúspěch u státní maturitní zkoušky signalizuje problém, jehož řešení nespočívá v „ošetřování“ následků, ale v léčení příčin. Zavádění restriktivních opatření v podobě minimální bodové hranice situaci nijak nevyřeší. Ta naopak mohou být z dlouhodobého hlediska kontraproduktivní. Obdobná opatření by totiž mohla poměrně snadno vést k nárůstu nerovného přístupu ke vzdělání a omezit sociální mobilitu ve společnosti.

Namísto tvrdých a plošných opatření, která srazí dospívajícího člověka dřív, než zjistí, jaké povolání by chtěl vykonávat, žádám o účinnější diagnostiku příčin neúspěšnosti. Každý rok provázejí přijímací zkoušky i státní maturity diskuse o obsahových a často se opakujících chybách. Revize nastavení testů by měly zohlednit to, co je cílem testů a přesně definovat to, co se má ověřovat a měřit. Takový systematický přístup ale ministerstvu chybí.

Z dosavadních výsledků je evidentní, že současné nastavení testů je spíše než pro gymnazisty problematické pro žáky, kteří mají zájem o studium maturitního oboru na střední odborné škole. Nemůžu se proto ztotožnit s tvrzením, že problém tkví pouze v nedostatečné přípravě žáků. Z těchto důvodů je třeba soustředit pozornost na kvalitu vzdělávání a nastavení testů tak, aby plně reagovaly na cíle a obsah vzdělávání. Jinak budeme svědky různých sociálních experimentů, které nepřispějí k řešení problému v jeho základech.

Lukáš Bartoň