Bartoš (Piráti): Co je dostupné bydlení a proč se jím nejen ve Sněmovně tolik zabýváme?

21.05.2018 19:58 | Zprávy

Komentář Ivana Bartoše k dostupnému bydlení

Bartoš (Piráti): Co je dostupné bydlení a proč se jím nejen ve Sněmovně tolik zabýváme?
Foto: Archiv Ivana Bartoše
Popisek: Ivan Bartoš

Dostupnost bydlení je jedním ze základních předpokladů pro stabilitu fungování rodiny i jednotlivce. Věřím, že je to fakt, nad kterým nemusíme polemizovat. S Piráty tuto otázku řešíme v rámci Sněmovny, kde děláme oponenturu dotčeným ministerstvům a připravujeme v široké skupině expertů vlastní alternativu, aby se dostupnost bydlení neredukovala pomalu jen na čistě investiční záměr zákona o sociálním bydlení. Také ji řešíme lokálně i v rámci měst a obcí, která mají svá specifika a je třeba k nim zaujmout trochu jiný přístup.

Ignorace elementární otázky dostupnosti bydlení je velkou chybou. A my důležité otázky ignorovat nechceme. Cesta vede přes podporu navýšení obecního bytového fondu, opětovné umožnění vstupu majetku obcí do bytových družstev a územní plánování s regulačním aspektem, aby nevznikaly obrovské projekty jednoho developera, který nabídne byty, na něž lidé velmi těžko dosáhnou.

Víte, že se bez nějakého typu dávky na podporu bydlení neobejde 330 tisíc domácností? V řadě případů jde přitom o domácnosti pracujících, jednotlivců bez rodinného zázemí nebo zkrátka seniorů pobírajících důchod.

V bytové nouzi (nevhodné bydlení, na ubytovnách, v azylových domech, u spekulantů, ale i na ulici) je dnes zhruba 200 000 lidí. Nenechte se mýlit, řada dalších domácností nájem zvládá jen tak tak. Hranice mezi bydlením a nebydlením je často tenčí, než si ten, kdo má to štěstí a bydlí, dokáže představit.

Problém je ale také ve větších městech, která jsou nedostupným bydlením zasažena. Dotační výzvy IROP a SFRB jsou často administrativně složité s těžko splnitelnými podmínkami, územní plánování nerespektuje potřeby lidí a vznikající bytová výstavba je často ihned přeprodávána zahraničním „investorům“. Se stávajícími byty se nenakládá v souladu s jejich určením. Jenom v Praze jsme odhalili řadu případů, kdy byly obecní byty přiděleny prominentům, ačkoliv ti si komerční nájemné mohli dovolit bez problémů.

Problém dostupného bydlení je dnes velmi citelný. Každý rok je poptávka po 150 000 bytech. Jsou to nejen čerství absolventi, ale také nové rodiny a třeba senioři, kteří potřebují levnější typ bydlení resp. nějaké bydlení, co odpovídá jejich aktuálním finančním možnostem. Řada z nich totiž řeší problém zejména ekonomického rázu.

V neděli mi dokonce kdosi vytkl, že kdyby se snížila hladina cen bytů, sníží se tím hodnota jimi již vlastněného bytu. Co ten člověk ale ve skutečnosti říká? Neutěšený stav bytové politiky je potřeba zachovat, protože pak můj byt 2+KK v panelovém domě v Michli stojí 2,3 milionu, a to mě těší. To je skutečně neuvěřitelný „argument“. Podíváme-li se na Prahu, tak poslední koncepci bydlení v Praze si magistrát schválil v roce 2004. Když se město 14 let tomuto tématu nevěnuje, není divu, že Pražané dnes mají problém normálně bydlet.

Ten, kdo si stěžuje na podporu obecního způsobu bydlení, by si mohl uvědomit, že ze společné kasy jsou placeny stejně tak doplatky na bydlení v komerčním prostředí. Ty tak vlastně dotují pronajímatele, jenž sám cenu nájmu vzhledem k možnostem přirozeně navyšuje. Přitom ekonomické dopady narůstajícího počtu lidí v bytové nouzi mají na rozpočet daleko horší efekt. Na rozpočet, který plníme všichni z našich daní.

Chytrá a transparentní bytová politika na úrovni státu i obcí není komunismus ani socialismus, ale racionální potřeba a ve finále i ekonomická otázka, pokud už pro někoho obyčejná lidská rovina není prioritou. Řeší ji aktivně všechny vyspělé státy v Evropě.

Cesta je to dlouhá, to nikdo nezapírá. Ale je třeba pracovat s perspektivou 5 až 10 ale i 20 let, daleko za hranicí jednoho volebního období. Je třeba změnit mnohé:

  • zkrátit délku výstavby nových bytů, která je v ČR kritická, skrze efektivnější územní a stavební řízení a to také díky digitalizaci, která se bohužel stále odkládá;
  • žádoucí je i obnovená možnost obcí vstupovat majetkově do vznikajících bytových družstev, což umožní „alternativní” spolufinancování - zaúvěrování výstavby s konkrétní skupinou družstevníků resp. budoucích nájemníků;
  • práce s územním plánem a rozparcelování velikých ploch pro menší investory za jasně stanovených podmínek;
  • zacílení na rekonstrukci existujících bytů a zaměření se na využití brownfieldů.

Těmito možnostmi je třeba se zabývat a hledat specifické kombinace pro řešení zhoršující se bytové situace nejen ve velikých městech, ale v celé ČR.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Radim Fiala byl položen dotaz

Myslíte, že za to, že EU zaostává může Euro?

Mě přijde, že jsou to spíš neustálé zákazy a byrokracie, kterou si sama EU podřezává pod sebou větev. Na druhou stranu, jestli má někdo konkurovat třeba USA nebo Číně, nemyslím si, že to může být jeden stát v Evropě, a že EU má svůj smysl, jen se musí vzpamatovat a začít dělat politiku jinak

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdechovský (KDU-ČSL): Ficův krok je jasným signálem odklonu od demokratických hodnot

10:17 Zdechovský (KDU-ČSL): Ficův krok je jasným signálem odklonu od demokratických hodnot

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k Ficově návštěvě v Rusku.