Pomocí institutu členského podnětu může člen Pirátů kdykoliv nasbírat podporu pro svůj návrh, jimž může být zrušení rozhodnutí voleného orgánu, změna stanov či programu, ale například i odvolání pirátského funkcionáře či vedení celé Pirátské strany. Pokud podnět dosáhne potřebného počtu hlasů, zabývá se jím v projednání a následném hlasování znovu všichni členové Pirátské strany - Celostátní fórum.

Tato aktivita není v politickém cyklu Pirátů ničím výjimečným a často je dobrým nástrojem pro sebereflexi exekutivy či potvrzení směru, kterým se strana ubírá. Podobně jako všechny další požadavky aplikují i tento princip Piráti v rámci vnitrostranické politiky. Pokud se libovolný člen rozhodne prosadit nějaký svůj návrh celostranicky, nebo není spokojen s tím, jak volený reprezentant vykonává svůj mandát, může pomocí institutu členského podnětu sebrat pro svůj názor dostatečnou podporu a na jejím základě svolat jednorázové jednání nejvyššího orgánu strany Celostátního fóra, které ve věci následně rozhoduje.

Bartoš popisuje způsob, jakým Piráti uplatňují své požadavky vždy na sobě: "Byli bychom pokrytci, kdybychom v celostátní politice požadovali něco, čím bychom se sami neřídili. Je samozřejmé, že demokratická a různorodá společnost, která si zakládá na svobodě a názorové pluralitě, nemůže táhnout ve všem za jeden provaz. Proto musí existovat mechanismy, kterými lze uplatnit svůj odlišný názor. To platí v Pirátské straně a mělo by to platit i v politice obecně. "

Zvenčí to může být chápáno negativně, ale opak je pravdou. Probíhající dialog a konfrontace názorů je pozitivní jev. Je to právě demokratický deficit, kterým trpí tato společnost. Mediálně populární označení fenoménu "odtržení elit" rozbíjí modely politologů po celém světě. Tento fenomén není ničím jiným, než frustrací nás lidí z nemožnosti ovlivnit cokoliv mimo volební období, podporovaná navíc chováním politiků, kteří mimo volební kampaně mají své voliče takzvaně "na salámu", vysvětluje návrh na odvolání členským podnětem předseda Bartoš.