Já vám děkuju za slovo, pane předsedající. Já bych se v krátkosti tedy vyjádřil k tomuto návrhu týkajícímu se dětských skupin. My tento návrh chceme, protože slaďování práce a péče o děti podporujeme. Jen jsou s podivem i pozměňovací návrhy kolegy Havránka a pana kolegy Munzara, které zase obsahují nepřijatelné přílepky. Já bych znovu apeloval na to, že tady máme rozhodnutí Ústavního soudu. Nemyslím si, že by taková praxe teď měla být ve Sněmovně nějaká trvalá, tak jako jsme to viděli i třeba u minulého projednávaného zákona.

Já bych se možná ještě vrátil trochu do momentu druhého čtení. Zde zazněla od pana poslance Brázdila slova, já si ho dovolím citovat: Neděláme podmínky pro to, a to cituji, aby matky mohly opustit svá děcka. Mně poměrně tohle ten pohled mrzí, protože to stigmatizuje ty mámy, kteří si volí nějakou možnost skloubení práce a péče. A kdybychom volili podobně vyhrocený slovník, jako tady byl od pana Brázdila, tak bychom mohli naopak říci, že tím, jak to máme často nastavené v naší společnosti, tak vháníme ty matky třeba i do náruče chudoby či alkoholu.

Já si myslím, že tohle to není otázka nějakého tlačení někoho do nějakého řešení, ale je to o tom, jakým způsobem si člověk, a přiznejme si to, rodičovský příspěvek, který jsme prosadili, stále není valorizovaný, tak je to otázka, jakým způsobem člověk, který se rozhodne pečovat doma o dítě, může skloubit práci a péči a zároveň jakým způsobem může ekonomicky vyjít. Těm rodičům, co jsou odkázaní na rodičák, nejčastěji na měsíc zbývá 12 až 14 000. A to si myslím, že se shodneme, že věru není mnoho.

Já bych chtěl za Piráty upozornit i na to, že musíme vnímat, že rodiny jsou různé a lidé jsou různí a máme samozřejmě dbát na kvalitu péče o malé děti. Máme maximálně sledovat i třeba vědecké výzkumy. Je velmi důležité, jaký počet osob je vhodný pro stav péče o nejmenší děti, nebo že skupinky musí být malé, aby se děti navzájem nestresovaly. A současně ale při práci na částečný úvazek, o kterou rodiče malých dětí stojí nejvíce, je zájem rodičů, aby to dítě mohlo být v malé skupince na počátku pár hodin denně. To při zajištění kvality péče by neměl být žádný problém.

Já v řadě aspektů, které projednáváme v různých zákonech, si myslím, že ta možnost volby pro lidi, jakým způsobem si uspořádají svůj život, je zcela zásadní. A tak jako každý z nás je jiný, jaké jsou konkrétní děti různé, a stejně tak reakce různých žen, když jsou doma na rodičovské, jsou různé. Musíme k tomu takto přistupovat. Někdo zažívá pocit osamělosti nebo je vlastně smutný z toho, že ztrácejí roky, které člověk strávil studiem a svým povoláním, a tenhle ten vnitřní pocit a percepce toho býti doma či možnost jít do práce a využít nějakých služeb, ať už jsou to školky, nebo dětské skupiny, je velmi odlišný.