Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se pokusil vystoupit pouze krátce částečně k tomu, co tady zaznělo. Od pana premiéra jsme tady slyšeli reference na nějaké předchozí vlády a co dělaly, tak já bych chtěl jenom říct, že situace je trochu jiná. Máme přímo voleného prezidenta, který se nezodpovídá nějaké části Poslanecké sněmovny s tím, že by ho tito konkrétní poslanci ve volbách volili. Když jsme tady měli jednu krizi a byla tady Rusnokova vláda, ačkoliv ve Sněmovně byla většina na to, aby zde byla legitimní vláda, tak se Sněmovna rozpouštěla, a teď jsme prostě v situaci, kdy po dohodě pana premiéra s panem prezidentem se tady drží vláda, která nemá koaličního partnera, byť by to byl spřízněný koaliční partner, jak tady vidíme minimálně na hlasování, který by de facto mohl nějakým způsobem kontrolovat činnost této vlády, jednobarevné vlády, která v podstatě, jak říkal pan premiér nejenom tady, ale i zejména v médiích, funguje jako rodina, což tedy mimo jiné je vidět i na úkolování, kam má třeba přijít kontrola. A to, že to bylo dopisem a nebylo to napřímo, nic nemění na faktu, že premiér si nemůže posílat finanční kontroly, kam se mu zachce. Tak.

Vláda začala svoji personální politiku aplikovat již před svátky, jestli se pamatujete na nějaké období 21.-22. Byla propuštěna celá řada náměstků a tato praxe potom pokračuje. Co je na tom špatně? My nezpochybňujeme to, že ve státní správě a v institucích historicky prostě může být řada lidí, kteří jsou dosazeni z nějakých politických důvodů nebo přátelských vztahů k vládě, která byla v té době, nebo k nějaké politické straně. Dokonce v nějakých případech, protože my máme historické problémy s některými lidmi ve státní správě, by nám to mohlo i konvenovat, nicméně to není důvod, aby tito lidé byli propouštěni na hodinu, aby byli propuštěni a do médií se pustila nějaká vágní argumentace typu ztráta důvěry, což mi tedy u vlády bez důvěry a u premiéra v demisi přijde dosti směšné, když použije toto odůvodnění v případě ředitelky na Bulovce, ale zejména aby se ty důvody potom veřejnosti dohledávaly (ex) post.

Takže já jsem přesvědčen, že pokud někdo nečiní dobře, je naprosto správný postup sdělit toto podezření, sdělit, proč se tak děje, a ne, až když si toho někdo všimne, jako se nám třeba podařilo zaznamenat ten přesun odboru protidrogové politiky pod Úřad vlády, a tedy fakticky i zrušení pozice pana Jindřicha Vobořila. Když si toho někdo všimne, tak se to občas podaří zastavit.