Děkuji za slovo. Vážený pan místopředsedo Poslanecké sněmovny, vážené dámy a pánové, dovolte mi, abych vám představil a následně v podrobné rozpravě se přihlásil k pozměňovacímu návrhu, který byl podán do systému pod číslem 2371. Chtěl bych říci, že jde o návrh, který posouvá účinnost zrušení karenční doby, a to ve třech variantách. Já jsem spolu s několika kolegy poslanci toto předložil v reakci na - podle mého názoru - totální chaos, který doprovází přijímání systému elektronické neschopenky. A samozřejmě vzápětí osvětlím i důvody, které nás vedly k předložení tohoto návrhu, konkrétně k tomuto projednávanému zákonu. Přiznám se, že tak, jak vidím opravdu nesystematičnost a chaos, který provádí zavádění eNeschopenky v praxi, se ani nedivím, že praktičtí lékaři v poslední době vyzývají dokonce i k občanské neposlušnosti.

Podle veřejně učiněného příslibu premiéra Andreje Babiše mělo zavedení eNeschopenky doprovázet zrušení karenční doby v červenci roku 2019. A to takové eNeschopenky, která mimo jiné zlepší a zrychlí přehled zaměstnavatelů o dočasné pracovní neschopnosti svých zaměstnanců a možnosti kontroly. Tento zásadní vliv vláda však zjevně není schopna standardní legislativní cestou naplnit. Takzvaná elektronická neschopenka již stihla projít v naší legislativní praxi velkou anabází a já se musím přiznat, že by si člověk musel skoro najmout detektivní agenturu, aby se v tom vyznal, ale přesto mi dovolte jenom zkráceně zmínit vývoj této legislativy.

První milník. Byla zavedena zákonem č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589 o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a to s účinností od 1. ledna 2019. Jednalo se o sněmovní tisk 926 v 7. volebním období. Nebyla však obsažena v původním vládním návrhu, ale do zákona se dostala až na základě rozsáhlého pozměňovacího návrhu poslance Jiřího Běhounka - jednalo se o sněmovní dokument 6036, taktéž v 7. volebním období - který obsahoval i obsažnou důvodovou zprávu podrobně popisující budoucí proceduru postupného zavádění takzvané elektronické eNeschopenky.

Milník číslo 2. Protože Ministerstvo práce a sociálních věcí nebylo schopno zavedení elektronické neschopenky technicky realizovat, přišlo s návrhem na její zrušení, spojené s mlhavým příslibem budoucí nové právní úpravy elektronické neschopenky. Tento návrh byl v podobě sněmovního tisku číslo 204 předložen 13. července 2018, tedy v době, kdy na technickou realizaci od 1. ledna 2019 zbývalo ještě půl roku. Dne 18. září 2018 prošel v prvním čtení a 23. listopadu 2018 jej sněmovní výbor pro sociální politiku doporučil neschválit.

Třetí milník. Situaci zachránil pro Ministerstvo práce a sociálních věcí poslanec Roman Sklenák, který navrhl a prosadil pozměňovací návrh k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 582, o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a který se posléze stal zákonem č. 335/2018. Tento zákon odložil účinnost těch ustanovení příslušného zákona č. 259 z 1. ledna 2019 na 1. leden 2020.

A konečně předposlední milník. Vláda následně ve formě sněmovního tisku číslo 333 předložila zcela nový návrh elektronické neschopenky, oproti již schválené verzi velmi okleštěný s tím, že má jít pouze o první etapu. Tento návrh zavádí pouze povinnou elektronickou formu hlášení ošetřujícího lékaře o vzniku a ukončení dočasné pracovní neschopnosti. Neobsahuje ovšem žádné služby pro zaměstnavatele, jejichž zavedení by bylo především důvodem pro spojení se zrušením karenční doby. Chtěl bych říci, že tento sněmovní tisk významným způsobem pobouřil většinu členů hospodářského výboru hlavně z důvodu nepřipravenosti, a troufám si tvrdit, že významným způsobem pobouřil i mnoho členů výboru pro sociální politiku, kde byl tento sněmovní tisk diskutován.

A poslední milník - takový byl stav ještě do včerejšího odpoledne. Nově tento galimatyáš a chaos spojený s eNeschopenkou obohatila ještě moje ctěná paní kolegyně Radka Maxová, která ke zmiňovanému vyprázdněnému návrhu o zrušení původní eNeschopenky, tisku 204, předložila, a já tedy předpokládám po dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí, komplexní pozměňovací návrh. Ten má zřejmě tento zmatek vyřešit, jsem si přečetl. Podle mého soudu ho ale ještě zvětší a hlavně nasvěcuje naprosto amatérskou práci této vlády. Ke stylu práce této vlády se každopádně ještě vyjádřím v pátek, kde předpokládám, že se sněmovní tisk číslo 204, tak jak byl dnes schválen program, objeví.

Jedno je jisté. Ucelený a funkční systém elektronicky hlášené pracovní neschopnosti v červenci v účinnosti určitě nebude. Proto chceme dát paní ministryni práce a sociálních věcí Maláčové, která za tuto materii odpovídá, více času na práci, aby mohla návrh elektronické neschopenky doladit a poslat ho do standardního legislativního procesu. Ten mj. umožní odchytat chyby, kterých je tam velké množství, aby se neopakovala dřívější situace a nemuseli jsme zase za rok něco rušit, tak jak to bývá zvykem. A Samozřejmě také platí, že panu premiéru Babišovi chceme dát šanci, aby dostál svému slovu a spojil zrušení karenční doby se zavedením dobře nastaveného systému elektronické neschopenky, jak to již v minulosti mnohokrát mediálně prohlásil.

Chtěl bych také říci, že podaný pozměňovací návrh důsledně vychází z vlastních materiálů vlády a termínů, s nimiž vláda operovala v průběhu celé anabáze, kterou se zaváděním eNeschopenky podstupujeme. Obsahuje proto tři varianty posunutí účinnosti zrušení karenční doby. Chtěl bych vás, milé kolegyně a milí kolegové, požádat, abyste tomuto návrhu a jeho písemné verzi věnovali velkou pozornost.

Úplně na závěr, jak jsem slíbil, si dovolím připomenout, že návrh podáváme k projednávanému tisku záměrně jak z důvodu potřeby rozhodnout o případném posunu účinnosti včas, tak také z důvodu tematické blízkosti k tomuto projednávanému zákonu. Zmíněný zákon navíc upravuje unijní pravidla zaměstnaneckého penzijního pojištění, přestože, a to musím říci, že tady zaznělo i z úst paní ministryně, u nás systém zaměstnaneckých penzí vůbec neexistuje, takže předložený pozměňovací návrh mu může dát, řečeno v nadsázce, alespoň nějaký prospěšný smysl. Děkuji vám za pozornost.