Bylo to zřejmé už před volbami: Všechny naše největší strany se chovaly jako malé děti. Zrušily danění dle superhrubé mzdy, ani jedna pak nepředložila kredibilní návrh, jak tu situaci vyřeší. Bohužel se stejně chovají i po volbách: snižování příjmů pokračuje a není vidět žádný plán, jak rozpočtové schodky řešit. Prostě carpe diem, užijme dne, zítřek neřešme. Výsledek je jediný: budeme se stále více a více zadlužovat.

Je jasné, že ty gigantické schodky veřejných financí nemáme díky energetické krizi, ale díky hloupě nízkým daním. Dodám – nízkým daním pro nejbohatší. Na rozdíl od jiných evropských zemí.

Následky deficitů veřejných financí vidíme už teď. Je dost důvodů předpokládat, že ty schodky můžou za podstatnou část naší vysoké inflace. Zkrátka: to, jak špatně máme nastavené daně, nám všem zdražuje živobytí. Máme sice vyšší úrokové sazby, než jinde, ale pořád ne dost vysoké, aby stačily na ztlumení inflace.

Na rozdíl od Maďarska nebo Británie si můžeme chvíli vypomoci vysokými rezervami, ale tenhle polštář není nekonečný. Ekonomové dávno vědí, že nic jako bezpečná hranice zadlužení neexistuje, pokud trhy nevěří, že jsou veřejné finance dlouhodobě udržitelné.

Přestože to, co já, říká mnoho příčetných ekonomů, včetně jejich poradních orgánů jako je NERV nebo Národní rozpočtová rada, vládě je to evidentně jedno. Dokáže se rozhádat ohledně daně z nepřiměřených zisků, přitom ten velký problém máme úplně někde jinde. Kdybychom měli korporátní i osobní daně z příjmů normálně nastavené, žádnou daň z mimořádných zisků bychom nemuseli řešit. Jenže my je normálně nastavené nemáme, bohužel. Kromě toho přichází daňové kutilství, jako je lobbistický návrh na snížení některých daní z hazardu, který přednesl poslanec ODS Benda. A bezelstně přiznal, že vůbec netuší, jaký dopad na státní rozpočet ten jeho návrh bude mít.