Písemnou zprávu předsedy, kterou máte před sebou, jsem nazval „Tři dobré zprávy a jedna výzva“. Nebudu se opakovat. Naopak navážu tam, kde moje psaná zpráva končí. Před námi je opravdu velká výzva. A tou výzvou není nic menšího, než zasadit se o to, aby Česká republika byla a zůstala normální zemí.

Jak jsem napsal, lidem se za poslední tři roky konečně daří lépe. Chci, aby KDU-ČSL byla tou silou, která se zasadí o to, aby to tak zůstalo. Aby nové politické třenice, nové politické skandály, nové zneužívání moci, nové propojování soukromého byznysu a politiky, nové ovlivňování svobody médií nezničilo onen nadějný počátek pozitivní změny. Protože my reprezentujeme změnu k lepšímu. My jsme se vrátili do Sněmovny jako strana, které lidé uvěřili, že se vnitřně obrodila a že přichází s novou čistou a transparentní politikou. K takové politice jsme dostali náš mandát.

Bratři a sestry, nenechme si vzít tento étos změny! Nenechme otrávit studny znovu se vracející důvěry občanů v politiku! Nenechme nikoho, aby nás vrátil do propasti nedůvěry, do onoho „údolí stínu smrti“, které vedlo v roce 2013 ke katastrofálnímu propadu víry občanů v demokracii.

Jsem přesvědčen, že nastal čas, aby KDU-ČSL daleko razantněji převzala svůj díl odpovědnosti za budoucnost České republiky. Nestačí, že jsme spokojeni s naším působením ve vládě. Nestačí, že plníme naše sliby. nestačí, že se momentálně lidé mají lépe. Je třeba se zasadit o to, aby tomu tak bylo i do budoucna. Ano, budoucnost, to je to slovo. KDU-ČSL je SILOU PRO BUDOUCNOST!

Být silou pro budoucnost znamená plánovat déle, než na jedno volební období. Zároveň šířeji, než jsou naše momentální preference. A také komplexněji, než jsou kompetence, které nám veřejné mínění obvykle přisuzuje – tedy oblast rodiny, kultury, zemědělství a rozvoje venkova.

Malý je jen ten, kdo si klade malé cíle. Slabý je ten, kdo v bázni zakopává svou hřivnu, aby mu zní neubylo, místo aby ji odvážně rozmnožil. Naopak ten, kdo zůstal věrný v malém, zaslouží si šanci osvědčit se ve velkém.

Musíme překročit svůj vlastní stín. Nestačí počítat s nějakými 7-9 procenty a dvěma až třemi ministerstvy. Možná by to mohlo stačit KDU-ČSL. Ale hrozí, že to bude zoufale málo pro Českou republiku. Proč? Prostě proto, jak se vyvíjí politické situace.

V žádném případě nechci a nebudu na nikoho útočit, Ale věcný popis stavu si nemohu odpustit. Česká politická scéna není v dobré kondici. Na ODS a TOP09 stále leží stín minulých chyb a důvěra občanů v ně je pořád nízká. Poslední velká tradiční strana, ČSSD se potýká s velkým odlivem voličů. ANO 2011, které slibovalo změnu, se ve skutečnosti ukázalo být součástí problémů, ne jeho řešením – a největší bojovník proti Matrixu jeho budovatelem s mnoha kostlivci ve skříni.

Za této situace přirozeně hodně lidí uvažuje o tom, koho volit. Přičemž hlavní překážkou, proč by sta tisíce zklamaných, či o budoucnost se obávajících lidí nemohli volit nás, je předsudek o naší slabosti. A přiznejme si: nedefinujeme se my sami často jako sice klidná SÍLA – což má svou hodnotu - ale pro nás samotné ta síla končí někde u 10% preferencí?

Toto ghetto „desetiprocentní strany“ musíme zlomit. Pokud chceme hrát nejen o svou budoucnost, ale o budoucnost celé země, musíme ukázat větší SÍLU. Musíme se poprat o vítězství. To je důvod pro naše koaliční spojení se STAN. Ale o tom zde ještě za chvíli bude řeč a o tom teď mluvit nebudu. Teď mluvím o KDU-ČSL protože koalice nekoalice, my tu samozřejmě budeme jako tradiční a samostatná strana dál. Tak, jako v Německu pořád existují CDU a CSU se svými vlastním programy a cíli.

Co tedy uděláme pro to, abychom my, jako KDU-ČSL, měli co největší SÍLU? Mám plán, který se skládá ze tří bodů. Za prvé ukažme, že naše hodnoty, které sto let vyznáváme, jsou dobré pro celou společnost a že jsou stále moderní. Za druhé využijme naši schopnost naslouchat lidem. Za třetí ukažme, že máme rozum. Tedy SÍLA SRDCE, SÍLA KOMUNIKACE, SÍLA ROZUMU.

Pokud jde o naše hodnoty, navrhl jsem náš dlouhodobý program. A myslím, že jsme první a jedinou českou politickou stranou, která tak komplexní a propracovaný a na idejích postavený dokument má. Nijak nezastírám, že jsem se při jeho přípravě inspiroval nejen v naší historii, ale i u partnerských lidových stran, zejména CSU a že mi s ním pomáhali i garanti z našich programových komisí.

Ten dokument se jmenuje ZODPOVĚDNÁ SOLIDARITA a měli bychom ho tu schválit. Představuje nás jako stranu konzervativní, která nabízí moderní řešení, která se drží svých hodnot a hledí vstříc budoucnosti.

Tento dokument tedy ukazuje SÍLU naší ZODPOVĚDNOSTI, SÍLU naší SOLIDARITY, SÍLU našich HODNOT, našeho SRDCE.

Co se týká schopnosti naslouchat lidem, tu my přece máme. A to od té nejnižší úrovně. Naši starostové, naši krajští zastupitelé, radní a hejtmani dobře vědí, co lidi v místě trápí a umějí nabídnout řešení jejich problémů. Jen musíme umět ukázat, že všechna velká celostátní řešení, se skládají se těch malých. Že ta správná řešení přicházejí zdola, ne shora. A že když napřed nasloucháme lidem, pak analyzujeme problém a až nakonec přicházíme s řešením je to správná metoda nejen pro Náchod, ale i pro Prahu.

Takto má totiž vypadat normální politika. Naslouchat, nacházet řešení konkrétních problémů lidí a nakonec je vysvětlovat. Nikoli na sílu prosazovat tu jedinou správnou vizi. Jako to dělají všichni ti napřed obdivovaní, ale nakonec zákonitě zatracovaní silní vůdci od roku 1992 až do současnosti.

Čili nebojme se toho, že nemáme žádnou takzvaně velkou vizi. Normálnost je dost velká vize. Normálnost je dost SILNÁ vize. Zatímco druzí se překřikují a napadají, my pracujeme a hledáme řešení. Normálnost tak ukazuje naši kompetenci řídit stát. Ukažme proto naši SÍLU NASLOUCHAT lidem.