Rodina je to nejcennější, co máme, a maminky nesmí být v důchodu trestány za to, že se věnovaly výchově svých dětí, nebo že celoživotně pečovaly o dítě s hendikepem. Být ženou v domácnosti a vychovávat děti není přežitý starosvětský ideál, ale pro celé generace našich maminek zcela přirozená, správná volba. Je nesporné, že právě domácí péče o dítě v raném věku má blahodárný vliv na jeho vývoj a že právě v tomto věku děti získávají základ, na kterém později formují své hodnoty a svůj vztah ke společnosti a ke světu.

Vedle hodnotového hlediska je tu však i hledisko navýsost praktické. Pro mnoho maminek je domácí péče o dítě vlastně jediná možnost. Například proto, že nemají prarodiče na hlídání nebo v jejich bydlišti neexistuje vhodné předškolní zařízení (nebo je plně obsazené). Nesmíme opomenout i finanční důvody - maminky si třeba nemohou dovolit zaplatit soukromé jesle či školku. Na výši jejich důchodů se to pak projeví hned dvakrát. Za prvé: po dobu mateřské zaměstnavatelé nezvyšují mzdy, zatímco bezdětným rostou. Za druhé, když chce pak maminka pracovat na zkrácený úvazek, má kvůli tomu nižší důchod. To ale nevyřeší trh – to musí udělat stát.

„Má-li být udržitelný důchodový systém, musejí být děti. A mají-li být děti, pak nemají být matky trestány za to, že děti mají,“ říká předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Upozorňuje tak na absurdní situaci, kdy se na jedné straně neustále mluví o tom, že je málo dětí, avšak na druhé straně stát nedělá nic, čím by dal maminkám najevo, že péči o dítě považuje za společensky významnou práci, kterou je potřeba ocenit. A jistě není potřeba dlouze vysvětlovat, že je to skutečně práce, nikoliv „dovolená“, jak velmi nešťastně naznačuje ustálené slovní spojení mateřská a rodičovská dovolená.

Plošná dávka všem?

V této souvislosti je potřeba uvést na pravou míru jedno časté nedorozumění. Není to populistická dávka všem bez rozdílu, na které nejvíce vydělají ti, kteří nikdy nepracovali. Jedná se o valorizaci důchodů a nárok na důchod vzniká až tehdy, když má občan ČR odpracovaných aspoň 30 let.

Dřívější odchod do důchodu

Paní Božena se doma stará o nemocného tatínka, který potřebuje 24 hodinovou péči. Když je v zaměstnání, má u něj osobní asistentku, ale péče o stárnoucí rodiče není jednoduchá. „Opravdu bych uvítala, abychom my ženy, které se nejprve staráme o děti a pak o rodiče, když nám zestárnou, odcházely do důchodu dřív. Naše maminky odcházely do důchodu dřív a myslím si, že to bylo správné,“ říká paní Božena. „Moje maminka měla dvě děti a do důchodu šla cca v 55 letech,“ dodává.

Důchodová reforma, kterou dlouhodobě prosazuje KDU-ČSL, chce odměnit rodiče, a hlavně maminky za jejich práci a náklady při výchově dětí. Konkrétně pomocí nižších odvodů pojistného nebo možností společného pojištění manželů i tzv. asignací (převodem) pojistného ve prospěch rodičů. Reforma samozřejmě obsahuje i dřívější odchod maminek do důchodu, aby pomohla ženám, které se zodpovědně ujaly péče o své stárnoucí rodiče.

Komplexní důchodová reforma

KDU-ČSL hodlá prosadit komplexní reformu důchodového systému. Její příprava však potrvá dlouho, protože jí musí předcházet širší dohoda napříč politickým spektrem. „Proto jako první krok navrhujeme okamžité odstranění těch největších nespravedlností a diskriminací,“ uvedl Pavel Bělobrádek na tiskové konferenci po jednání celostátního výboru KDU-ČSL.

Šéf poslaneckého klubu Jan Bartošek očekává, že KDU-ČSL předloží do sněmovny návrh na úpravu důchodů ještě v prvním pololetí letošního roku.