Děkuji, pane předsedo. Vážený pane vicepremiére, vážená vládo, já rozhodně nebudu mluvit tak dlouze jak pan vicepremiér, abych dal alespoň trošku prostoru i těm, co chtějí vystoupit k tomuto tématu také.

Já bych na úvod chtěl říct, že jsem rád, že konečně po několika dlouhých měsících se tato materie dostává na plénum Poslanecké sněmovny, protože někdy v září, říjnu minulého roku Evropská komise vyzvala vlády členských států, aby Národní plány obnovy konzultovaly s národními parlamenty. My jsme se k tomu konečně probojovali. Já bohužel mám dojem, že je hodina dvanáctá a možná nějaká minuta po dvanácté, ale přece jenom věřím, že tato diskuse tak, jak začala, i skončí konstruktivně a že vláda si vezme k srdci dobře míněné rady a podněty opozice a nejenom opozice, ale i sociálních partnerů a dalších hráčů, kteří se fakticky budou podílet na zvýšení konkurenceschopnosti a odolnosti naší země, společnosti a ekonomiky.

Já bych chtěl říct, že bych oponoval panu vicepremiérovi v tom, že to slovo konkurenceschopnost je pouze klišé. My ho tam samozřejmě vidíme, protože pokud zvýšíme odolnost našich podniků v krizích, jako je tato, tak logicky zvyšujeme jejich konkurenceschopnost. A pokud to neuděláme a udělají to vlády v Německu, v Rakousku nebo ve Španělsku, tak tím pádem my pasivně snižujeme konkurenceschopnost našich podniků, které nebudou tak připraveny, jak jejich konkurenti z jiných zemí. Poměrně velká část prostředků bude alokována na vzdělávání. A vzdělávání je jednoznačně zvyšování konkurenceschopnosti. Nejenom odolnosti, ale i konkurenceschopnosti. Takže jsem uvedl dva příklady, proč si myslím, že uvádět slovo konkurenceschopnost v souvislosti s Národním plánem obnovy je v pořádku.

Myslím si, že ten problém právě začal už při tvorbě prvotní verze, kdy vláda sesbírala požadavky a náměty jednotlivých resortů, ze kterých sestavila ten prvotní plán, a teprve potom začala intenzivně komunikovat se sociálními partnery a dalšími entitami, protože tím pádem směr té diskuse byl poměrně jasně daný, a do dneška jsme ztratili poměrně dost času na to, abychom zapracovali, reflektovali právě připomínky a rady, podněty sociálních partnerů. A to nám sebralo čas. Musím ale objektivně přiznat, že v poslední době došlo k velkému posunu a vláda na poměrně velkou část těchto dobře míněných rad - a nejenom z opozice, ale i právě od zástupců zaměstnavatelů, zaměstnanců a sociální sféry - začala slyšet. Musíme si uvědomit zásadní věc, že se jedná o investici, nejedná se o sanaci škod, ale o investici do budoucna, investici do naší společnosti, do našeho hospodářství a investici, která má přinést nějaké ovoce. A to ovoce je zvýšení odolnosti v krizích, jako je tato, a tím pádem i zvýšení konkurenceschopnosti.

Mají-li peníze plynoucí k nám z unijního postkrizového plánu něco změnit, musí nás posunout kupředu, a proto dovolte, abych zde přednesl několik konkrétních bodů jako doporučení naší vládě.