Hlavním tématem prezentací byly úpravy a využití čtvercových kasáren. Někteří studenti se ale zaměřili i na další možnosti budoucí podoby celé vojenské pevnosti v Josefově.

„Naším záměrem je prostory čtvercových kasáren v budoucnu využívat zejména jako velmi potřebné muzejní depozitáře pro celý Královéhradecký kraj. Nebráníme se však ani dalším nápadům, které by mohly celému areálu někdejší vojenské pevnosti vrátit život a využití. Oceňuji proto, že se mladí architekti ve svých vizích snaží jak o oživení kasáren, tak i celého Josefova. Úroveň jednotlivých návrhů je skvělá a do detailů propracovaná. Všem studentům, kteří se do této akce zapojili děkuji a chtěla bych veřejnost na výstavu ve vstupních prostorách našeho krajského úřadu pozvat,“ uvedla náměstkyně hejtmana odpovědná za oblast sociálních věcí, kultury a cestovního ruchu Martina Berdychová.

Některé studentské návrhy se například zabývají i možným využitím pro občanskou vybavenost a zároveň výstavbu nových bytů na vhodných místech. Jiné nápady zahrnují rekonstrukci pro rehabilitační centrum, výzkumné centrum pro globální změny, soukromou internátní školu či kulturní vyžití.

Někteří studenti navrhli víceúčelové využití včetně komerčního. Vnitroblok by měl podle řady z nich sloužit jako park či obecně místo k setkávání. Jedním z návrhů propojujících komerční využití s oživením celého prostoru je obchodní outlet, kde by parkoviště mohlo být jak podzemní, tak i nadzemní. Další návrhy se týkaly obnovy pevnostních bran, oživení objektu Bastion X či různých úprav pevnostních exteriérů.

Prezentací se zúčastnili studenti Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci z ateliéru Petra Stolína a Aleny Mičekové a studenti Fakulty architektury pražského Českého vysokého učení technického z ateliéru Josefa Mádra.

Čtvercové kasárny jsou největší částí josefovského opevnění. Jedná se o bývalé dělostřelecké a dříve i jezdecké kasárny. Od odchodu armády z opevnění v polovině 90. let nemají využití a chátrají. Předpokládané náklady na opravy přesahují jednu miliardu korun. V posledních letech proto probíhají jednání Jaroměře, kraje a státu o možnostech financování těchto oprav například v rámci Národního plánu obnovy.