Vážený pane místopředsedo, vážené dámy a vážení pánové.

Dnes projednáváme odůvodněnost a prodloužení nouzového stavu. Nicméně stále i po měsíci chybí jasný migrační plán, kterým bude vláda řešit vše, co souvisí s příchodem 300 tisíc uprchlíků z Ukrajiny a hlavně strategie do budoucna, jak budeme postupovat, když uprchlíků přijde ještě mnohem více.

Pohovořím o nutnosti strategie v oblasti školství a vzdělávání, kde chybí finanční i lidské zdroje a dlouhodobý plán integrace žáků, cizinců, do českých škol. Chybí nám nástroje k podpoře ukrajinských dětí, které jsou ve věku přechodu ze základního na střední stupeň vzdělávání. Chybí intenzivní jazyková podpora, která by jim umožnila rychlé začlenění do výuky. Hrozí že kvůli absenci systémové jazykové přípravy promarníme vzdělávací potenciál mladých ukrajinských lidí.

Bariérou pro tyto žáky mohou být přijímací zkoušky na střední školy a neměli bychom ani zapomínat na ty, kteří na Ukrajině nestihli dokončit své středoškolské vzdělání, jak oni zvládnou maturitní a závěrečné zkoušky bez dostatečné znalosti češtiny. Tato skupina mladých lidí je ohroženější, než ty mladší, na které je myšleno v první řadě. Potřebují intenzivní výuku češtiny. Na středních školách je pro žáky, kteří nemají češtinu jako mateřský jazyk, v tomto ohledu často nulová podpora. Střední školy hledají financování výuky češtiny jen obtížně. Stejně jako učitele, kteří by češtinu jako druhý jazyk vyučovali.

Vedle intenzivní jazykové podpory bude třeba ve školách zapojit i další podpůrné pedagogické a nepedagogické pracovníky. Školy potřebují učitele češtiny jako druhého jazyka, adaptační a integrační koordinátory, cizojazyčné asistenty pedagoga, sociální pedagogy, psychology. Kde na ně vezmou peníze? A když vyřešíme finanční zdroje, co zdroje lidské? Lidí na tyto pozice byl nedostatek už dříve, natož nyní. Je třeba vyčlenit na daná opatření finanční prostředky, které nebudou závislé na nestabilních a krátkodobých zdrojích, jako jsou operační programy financované z evropských zdrojů.

Na vytvoření systému, který naučí i ukrajinské žáky chystající se na střední školu česky, je třeba vyčlenit stovky milionů korun. Protože náklady za nepovedenou integraci mohou být mnohonásobně vyšší. A intenzivní kurzy češtiny je potřeba připravit i pro jejich rodiče, aby se mohli úspěšně zapojit do pracovního procesu. Navíc tolik žádané zdravotnické a učitelské profese vyžadují dle zákona k uznání kvalifikace i jazykovou zkoušku z češtiny. Žáci z Ukrajiny budou potřebovat adekvátní podporu, aby se zvládli úspěšně začlenit do vzdělávání a na jejich budoucí vzdělávací a pracovní dráhu to bude mít zásadní vliv. Data totiž ukazují, že třetina cizinců ve věku 17 let je mimo vzdělávací systém, což je násobně více, než u vrstevníků z České republiky.