Přestože mám Spojené království rád a Brexit mi příliš nevoní, uznávám, že přesvědčivé vítězství Borise Johnsona je zcela zasloužené a pro konzervativní stranu představuje odměnu za její srozumitelné, transparentní a místy odvážná stanoviska.

Neb nebyl to postoj k brexitu, co zajistilo konzervativcům drtivé vítězství. Byla to osobnost lídra a jeho všem srozumitelné ano, ano, ne, ne, čemu voliči dali přednost před lavírováním a nejistotou největšího tradičního konkurenta, labouristy.

Vždyť předseda Corbyn nebyl schopen ani říci, jestli je pro vystoupení své země z evropského bloku nebo nikoliv. A za takový postoj k zásadní otázce musel být příkladně potrestán.

Britské volby zase jednou ukázaly, co znamená pro stranu srozumitelný lídr a lpění na tradičních a dlouhodobých postojích. Daly příklad, který by měly následovat I naše politické strany, pro voliče zcela nečitelné a nesrozumitelné. A tudíž nevolitelné.

Dva příklady z posledních dní. Tradiční konzervativní strana v pravé části spektra hlasitě brojí za nesystémový růst platů ve školství. Možná že proto, že její předseda je bývalý učitel? Nebo. Tradiční křesťanská strana ústy svého představitele zpochybňuje účelnost podpory jízdného pro seniory, kteří mimochodem tvoří významnou část jak členské základny, tak voličského potenciálu. Je důvodem to, že sám je mladý a “jeho okruh kamarádů” preferuje spíše vyšší rodičovské přídavky?

Utápění se v osobních a partikulárních zájmech k volebnímu vítězství nevede. Průzkumy veřejného mínění odrážejí smutnou realitu slabosti všech našich politických stran, jejichž jedinou srozumitelnou politikou je antibabiš a jediným cílem je nikoliv vítězství ve volbách, ale dosažení odstavení konkurenta (není to zase o té koze, jak psal jsem nedávno?).

Není tristní skutečností, že druhá nejsilnější politická strana osciluje v průzkumech veřejného mínění kolem pouhých necelých 15 % preferencí? Mám pocit, že tento stav odráží vše, konec konců I to, že náš volič, stejně jako ten britský, není zase tak hloupý.

Britské volby ukázaly, že většinou vyhrávají strany s transparentním programem a srozumitelným vzkazem veřejnosti. Tak tomu bylo v případech drtivého vítězství Margaret Thatcherové, která slíbila ukončení chaosu ve veřejných službách, tak tomu bylo I nyní u Borise Johnsona, který slíbil ukončit chaos brexitový. A koneckonců se úspěšně přiživila I Skotská národní strana, která zase nekompromisně lpěla na skotsko-evropské sounáležitosti.

Volby ve Spojeném království  jsou zase jedním velkým mementem I pro naše politické strany. Nás voliče nezajímá antibabiš, není naším zájmem, abyste se spojovali do nesourodých uskupení, jen abyste si vyřizovali účty mezi sebou, nás zajímá, co nabídnete za naše daně,  co nabídnete občanům, z nichž jak ukázal další průzkum, polovina nemá prostředky ani na důstojný život. Pokud nenabídnete nic, pak se nedivte, že jediným volitelným kandidátem nadále zůstane Andrej Babiš. A to se všemi jeho lidskými slabostmi a nedostatky. Ani my občané totiž nejsme dokonalí…

Převzato z profilu politika