„Ryby jako sebevrazi vystřelovaly do kamenů na břeh. Na všechny strany. Utíkaly před tím, co tam teklo.“

U okresního soudu ve Vsetíně tento týden poprvé vypovídali svědci. A jak asi tušíte, nebylo to vůbec nic příjemného… Šel z toho na mě smutek a hrůza najednou. Výpovědi místních rybářů podtrhují obrovskou zkázu, kterou na Bečvě před více než dvěma lety spatřili, ale i zásadní nepřesnosti v obžalobě a pochybení během vyšetřování kauzy.

Jiří Kašpar, zástupce hospodáře v rybářském svazu Hustopeče nad Bečvou, otravu života v řece Bečvě zaznamenal mezi prvními. U soudu popsal, jakým způsobem se ryby snažily uniknout před cizí látkou v řece i to, že zasahující rybáři v řece cítili intenzivní zápach jako „savo, chlor, dezinfekci“.

Rybáře, kteří v dnech po otravě Bečvy vybírali z řeky mrtvé ryby, po ponoření do vody pálily ruce. Jeden dokonce po sběru uhynulých ryb krvácel z nosu. Tato svědectví odporují oficiální verzi, že byl dominantním zdrojem otravy kyanid. Ten totiž nevysušuje ruce, nepáchne po chloru a nezpůsobuje stav, ve kterém ryby v Bečvě byly.

Další svědek, rybář Lukáš Gerla, u soudu popsal laxní postup státních institucí během vyšetřování. Ten zasahujícím hasičům a policii v den otravy sdělil, kde viděl první uhynulé ryby a odkud se podle něj jedovaté látky do řeky dostaly. „Nejel tam nikdo, neřešil to nikdo. Jiný kanál to být nemohl. Ten kanál byl vybělený, spálený. Kam vede, neví nikdo,“ vypověděl.

Svědci znovu mluvili také o chaosu, který panoval při sběru a analýze vzorků. Základní vzorky vody u kritických vyústí nad místem otravy řeky nebyly vůbec odebrány. Jiný důležitý vzorek se při převozu pracovnici frenštátské laboratoře rozbil. Vzorky kontaminované vody, které hned zpočátku odebrali rybáři, byly vylity. Dle výpovědi Elišky Trčkové z vodoprávního úřadu v Hranicích na Moravě z toho důvodu, že „nebyly dobře označené“.

Dosud prakticky všechny úřady informace o sebraných vzorcích tajily, a to v rozporu se zákony. Je alarmující, že od září 2020 stále nevíme, kdo je za ekologickou katastrofu odpovědný. Mezitím ale na povrch vyplouvají stále další a další zjištění zpochybňující obžalobu firmy Energoaqua, která stojí před soudem. Její obvinění má bohužel už teď tragickou dohru: vedoucí provozu firmy Energoaqua zřejmě kvůli tlaku kolem celé aféry spáchal v roce 2020 sebevraždu.

Díky svědectvím z tohoto týdne máme znovu více informací o tom, co se opravdu stalo. Jestli se někdy dopátráme celé pravdy, nevím já a neví to nikdo. Do budoucna ale musíme snížit rizika, že se podobná ekologická katastrofa bude opakovat. Potřebujeme mít strategii systému včasného varování, koordinovaný odběr vzorků a jasný postup, jak v obdobné situaci obstát.

Soud bude pokračovat 22. února. Kauzu budu nadále pečlivě sledovat a informovat vás. Protože #BečvaNevyšumí