Před třemi lety jsem na Parlamentní listy napsala článek, ke kterému se stale periodicky vracím k ověření zda se naplňuje či se děje pravý opak (ZDE). Bohužel to vypadá, že sice Evropská unie směřuje k finálnímu pádu, ale ještě předtím si nás tak pevně přitáhne, abychom spadli „do propasti” i s ní, a aby tím skončila celá evropská civilizace, kultura mnoha národů na území EU, minimálně ty, které jsou sdruženy v EU či k ní volněji připojeny (viz co se děje s Ukrajinou).

Konflikt, který se rozbíhá, je jasným pádem civilizace. Doufala jsem, že se k tomu nepřipojíme a před finálním pádem se nám na poslední chvíli podaří vysmeknout a přežít (aspoň většina obyvatelstva). Po nástupu vlády Petra Fialy v to už tolik nedoufám. Není ani tak problém, co ta vláda dělá, skoro horší je to, co nedělá. V ekonomické hantýrce by se její kombinace aktivit a nečinnosti dala  popsat jako „shortování”, sázka na pokles. To způsobuje v případu pádu nějaké akcie, že se podniknou kroky, aby to bylo ještě rychleji a níže.

Už dvakrát jsme prohráli světovou válku. Tu první jednoznačně, i když dnes se to vypráví na základě toho, co se stalo potom. Tedy že vzniklo nezávislé Československo. No, řekněme částečně nezávislé Československo. V té druhé světové válce jsme se dostali na stranu poražených jednak nečinností a jednak nešikovností vládnoucích elit. S trochu schopnějším vedením státu by se nám možná vyhnula jak okupace a rozpad státu, tak by se dost pravděpodobně Německu nepovedlo zažehnout konflikt takového rozsahu.

Nyní jsme v dost podobné situaci jako za první světové války (součást velkého celku, tehdy Rakousko-Uhersko, dnes Evropská unie a zároveň NATO, máme však o něco více suverenity, pokud ji do pár měsíců už úplně neztratíme zrušením veta v rámci EU) a zároveň jsou zde i podobnosti s II. světovou válkou (zcela neschopná vláda, vojensky jsme na tom o dost hůř než v úvodu II. světové války – myslím konkrétně Česká republika). To opravdu chceme prohrát I třetí světovou válku, pokud k ní dojde? Ta by bohužel byla finální nejen pro ČR, Evropu, ale i svět, jak ho známe. Nebude kam utéct. Ovšem i ta nejoptimističtější prognóza znamená zničení Evropy jako kontinentu, resp. většiny jejího obyvatelstva. To opravdu chceme?