Akce, která měla původně pomoci obcím na jižní Moravě postiženým tornádem, shromážděním věcí, které by opravdu pomohly, skončila „výsadkem” celé party a celodenní dobrovolnickou prací na místě. Prostě se to postupně nabalovalo. V sobotu večer jsem opravdu chtěla něco podniknout, ale tak, aby se jen neposlaly peníze na konto nějaké neziskovky, která je bůhví jestli předá. Naši kolegové z jihomoravské SPD už tehdy zamakali na místě, přivezli materiání i finanční pomoc, a přišlo mi škoda, že bychom my nic nepodnikli.

Pražáci jdou do toho

Naštěstí jsem v tom nezůstala sama. Připojil se Petr Spálenka, velmi čilý a odhodlaný člověk, ač už nějaký věk odžil. S ním kvalitně spolupracujeme už nějakou dobu na Praze 5 a doufejme brzy posílí naši organizaci přímo na Praze 13. To by byla kvalitní posila. S Petrem (a mým manželem v roli řidiče) jsme tedy v neděli vyrazili do Hornbachu nakoupit to, co by na jižní Moravě mohli po řádění tornáda potřebovat. Protože se informace měnily ne ze dne na den ale z hodiny na hodinu, nakonec jsme hlavně zapojili selský rozum, co je v takové chvíli potřeba a může se hodit ne jen na jeden den. Takže jsme nakonec koupili plachty (co největší, dle rady pana poslance Španěla, který už pomáhal na místě) na zakrytí poškozené střechy a také přes tucet pořádných rukavic vhodných na stavbu (to jsem ještě netušila, jak je pořádně prověříme, v terénu se osvědčily). Ještě jsme obhlíželi hřebíky na střechu, ale nebyli jsme si stoprocentně jistí, že bychom se správně trefili. A právě ty hřebíky a nějaká kladiva plus šrouby pak pořídil náš kolega z SPD Praha 9 Michal Kapitán, který se v oboru vyzná a také se nadšeně zapojil. Vlastně bez jeho zapojení bychom do toho asi ani nešli a prostě bychom poslali peníze. To by ale byla škoda. Michal Kapitán nás tam s materiální pomocí, včetně věcí, co koupil on, odvezl, spolu se Slávkem Fikerlem, dalším skvělým aktivním členem SPD Praha. Navíc na místě nechal jednu z dodávek (tu vlastně cestou tam Slávek odřídil, všechna čest, neřídit vlastní auto je vždycky těžší) dokud ji tam budou potřebovat. To je opravdu velmi užitečná pomoc.

Brňáci se je snaží překonat

V Brně jsme se pak potkali s týmem poslankyně Lucie Šafránkové, která vyjednala pomoc konkrétní rodině na místě, přidali vlastní nakoupenou materiální pomoc, včetně zapůjčení elektrocentrály (těžká jak blázen, táhlo nás jí několik, ale hodně užitečná). Pomoc nakonec nesměřovala jen k té jedné rodině, ale, jak jsme s tím předem počítali, rozdělili se se sousedy, kdo co zrovna potřeboval. Je pěkné, že i na místě živelní pohromy jako první funguje sousedská vzájemná výpomoc.

Prkna a zase prkna

Na místě - v Lužicích jsme pak předali tu materiální pomoc, a také finanční, a tzv. byli k ruce. Nakonec hlavní naší prací bylo natahat různé materiály, které se o víkendu měly použít na postavení nové střechy místo té, která odlétla. Takže jsme dvěma dodávkami jezdili sem a tam, jednou na pilu pro tenčí laťky (To se mi kolegové skoro posmívali kvůli kabelce přes rameno, ale kdo pak měl jediný univerzální nožík na rozdělání pásků spojujících ty laťky? No, pak ještě jeden kolega ho odněkud vyčaroval.). Obec Hrušky není poškozená úplně celá, stejně jako Lužice, ale je tam ten hrozivý pás, kde to očesalo, co mohlo. Tam jsme zase jezdili pro delší pěkná prkna, ještě z některých kapala smola. Ale to už naše síly trochu slábly. Takže jsme byla dost ráda za sice nepohodlnou a nehezkou, ale pracovní obuv. Jinak bych asi další den moc nechodila, to prkno mi na noze minimálně dvakrát přistálo.

Velmi dobrá organizace na místě

To se zkrátka při kolektivní práci může stát, i při dobrovolnické práci je dobré myslet na bezpečnost práce. To mne poučil už rok 2002, kdy jsme s kolegy z tehdejší práce (MPO), pomáhali pár dní na odstraňování následků povodní. Tehdy jsme ovšem nemuseli nikam daleko jezdit, problémy byly všude, stačilo se zapojit. A tehdy byl nejlépe připraven ten, kdo měl rovnou vlastní gumovky a gumové rukavice. Tak letos to byly pevné boty a pracovní rukavice na stavbu. Pevně doufám, že už nás moc přírodních katastrof nepotká. Ale pro případ že ano, bylo teď skvělé vidět, jak se v podstatě celý národ zmobilizoval, aby pomohl obcím postiženým tornádem. Dokonce už se rozhoupali i představitelé státu, aby opravdu dostali peníze do těch postižených obcí. Minulý týden to ještě bylo jen v rovině politických proklamací. Velmi dobře fungovaly místní krizové štáby. I když vždy je co vylepšovat, myslím, že tentokrát se vše zvládlo. Je to také menším územním rozsahem toho poškození. Je šílené, jak živly dokáží během pár minut zničit lidské životy, zdraví, roky budované domy. Proto je strašně důležitá soudržnost, pomáhat si navzájem. Díky všem pomáhajícím.

(převzato z Profilu)