A skutečnost? Nestaví se, čeká se. Tu na legislativu, tu na dotační tituly. Papír snese hodně, ale výstavby bytů je na roky a také stojí poměrně dost peněz. Za čtyři roky to dáme zase do programu…
V Karlových Varech je bytů poměrně dost, i s ohledem na klesající počet obyvatel. Jen samotné statutární město nevlastní skoro žádné. U nás se privatizovala do mrtě. Samozřejmě, bytový fond vlastněný státem byl po desetiletích komunistické devastace a zanedbané údržby časovaná nákladová bomba. Střechy, fasády, okna, rozvody, vše dožilé a vyžadující obrovskou investici. Prodej nájemníkům se slevou byl logickým řešením, stejně jako v mnoha dalších městech. Jen v Karlových Varech se prodalo opravdu všechno, od secesních činžáků z 19. století, přes prvorepublikové vily až po paneláky z osmdesátých let 20. století. Nikdo neměl sílu a hlavně odvahu říci: Ty už si byt od města nekoupíš! Prodáno, zbylé byty se po hlavní vlně důsledně doprodávaly donedávna. Teď patří městu možná pár promile počtu všech bytů, obvykle s dovětkem byty zvláštního určení, obvykle v domovech pro seniory nebo se zvláštní péčí.
Nevadí, tak máme přece nové pány domácí, kteří nám ve svém činžáku byt pronajmou. Nemáme, jsme v Sudetech, žádné pány domácí nemáme, po válce jsme je vyhnali. Na počet restituovaných domů ve městě vám budou stačit prsty na rukou. Tenhle segment nájemních domů v Karlových Varech skoro chybí. Novodobé obchodníky s chudobou a jejich několik domů vynechejme.
Město staví … no tedy spíše stavělo. Jenže v jeho podání tzv. družstevní výstavba nejsou typické nájemní byty. Pokud jste člen družstva, tak máte právo používat konkrétní byt. Dvacet let to jsou to družstevní byty, ale ve finále jsou či budou stejně soukromé. Proto družstevní výstavba současný problém nevyřeší. Nájemci si je „koupí“ a zůstanou v nich.
Máme tu samozřejmě také investory, kteří koupili a kupují byty k pronájmu. Logicky požadují tržní nájemné a záruky – kauci, zájemce s pracovním poměrem, ideálně jednotlivce nebo bezdětný pár apod. Pokud pronajímáte jeden či více, nikoliv desítky, bytů, nechcete podstoupit riziko neplacení, vystěhování a sporů. Každý neobvyklý nájemník je pro Vás nezajímavý.
Kdo má problém najít nájemní byt? Matky samoživitelky, ženy co utíkají před násilníkem, nebo důchodci, co mají příliš velký byt a neumí se o ně postarat rodina, lidé s handicapem atd. Nebo jsou profese, které nám ve městě chybí, a my bychom pro ně měli mít na nějakou dobu nájemní bydlení. Ale mělo by mít jasná pravidla, za jakých podmínek jsou pronajaty, za jaké nájemné a na jak dlouhou dobu. Nejde o náhradu fungujícího trhu s byty. Máme padesát tisíc obyvatel a přes dvacet tisíc bytů. Určitě tu není bytová nouze. Chybí nájemní byty pro obyvatele města, kteří na trhu nájemního bydlení nemají šanci.
Tedy pokud stavět městské byty za městské peníze, tak byty nájemní. Tenhle přívlastek stačí.
Jiří Brož
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV