Pochodeň č. 1 Jan Palach, je pro mne synonymem hrdosti a boje za svobodu. Příběh studenta, který položil svůj život za mravní ideály je silný a bolavý i po více než padesáti letech. Přes snahu vymazat jeho jméno z kolektivní paměti rezonoval jeho příběh společností v dobách komunistického temna a předznamenal i tzv. Palachův týden v lednu 1989, který byl předzvěstí pádu totalitního komunistického režimu… a jeho odkaz a slova bychom si měli připomínat stále - nejen dnes, v den 52. výročí jeho činu.

Praha 2 je s Janem Palachem spojena až symbolicky. V porodnici v Londýnské ulici se poprvé nadechl (11. srpna 1948) a jen pár bloků odtud - v Borůvkově sanatoriu v Legerově ulici (19. ledna 1969) vydechl naposledy. V této souvislosti chci znovu poděkovat historikovi Petru Blažkovi za úžasnou knihu, která mapuje místa spojená s Janem Palachem na území Prahy 2 a kterou naše radnice mohla vydat. Rovněž bych mu chtěla poděkovat za jeho soustavnou práci na připomínání Palachova odkazu a podíl na vzniku památníku v rodném domě Jana Palacha ve Všetatech.

Vzpomeňte se mnou na studenta, který obětoval svůj život, aby probudil národ z letargie a skepse. Jako každý rok jsem zapálila svíčku u stříbrné medaile ve tvaru Palachových rtů (vyrobil Otakar Dušek podle posmrtné masky, jejímž autorem je Olbram Zoubek), kterou mám v předsálí své kanceláře na radnici. Připomínám si tak díky ní každý den jeho slova: „Každý musí bojovat proti tomu zlu, na které právě stačí.“ Každá návštěva se u rtů zastaví, vzpomene si… vždy s pokorou a úctou.

Kdo mne zná, ví, že podobné události považuji za svoji povinnost připomínat nejen jako starostka, ale také jako poslankyně. Dnešní Významný den České republiky, který ve svých kalendářích máte zapsaný jako "Den památky Jana Palacha", byl mojí poslaneckou iniciativou, a jsem opravdu hrdá na to, že tento můj návrh Sněmovna v roce 2013 schválila. Nikdy nezapomeneme!