Zopakuji ty otázky, které jsem měla na výboru, na které mi byla slibována odpověď buďto od pana ministra nebo od pana státního tajemníka, a které jsem nedostala. Týkaly se tedy těch přesčasových hodin. Stejně u Ministerstva vnitra, u služebního zákona, který tady budeme projednávat příští týden. Ta otázka je úplně stejná: Kde resort Ministerstva obrany na to vezme finanční prostředky, když v rozpočtu se zatím s tímto navýšením nebo resp. s kompenzací těch 150 hodin nepočítá.

Druhá moje otázka na výboru vznesená a nezodpovězená byla: Co bude dělat resort Ministerstva obrany, když si všichni vojáci, kteří budou sloužit, protože je nebude mít možnost nikdo nahradit, protože vojáků stejně jako policistů není moc, vezmou a budou čerpat náhradní volno? Protože tady jsou vlastně dvě možnosti, jedna možnost je buďto finanční kompenzace, že za to dostanou zaplaceno a nebo že si budou čerpat volno. Ten podstav je přece známý, podstav musí být známý panu ministrovi obrany, stejně tak jako je známý panu ministrovi vnitra v případě policie. Takže to nebudou lidé chodit na cvičení? To nebudou piloti lítat? To nebudou na generálním štábu vojáci pracovat, protože budou čerpat volno? Nic proti tomu nemám. Samozřejmě i já považuji za správné, když se toto navrhuje u policie, že se to navrhuje i u vojáků. Ale jakým způsobem bude pan ministr obrany zajišťovat to, že tady skutečně v těch hotovostech bude dostatek lidí? Budu se na to samé ptát pana ministra vnitra Chovance, takže jsem ráda, že tady je a že to slyší, že si bude moci připravit odpovědi na tyto otázky na příští středu.

Dále bych se chtěla zeptat pana ministra. Skutečně se omlouvám, že otravuji ve třetím čtení, ale pokud nedostanu na svoje otázky odpovědi řádně na výboru, tak mi nic jiného nezbývá, protože tam skutečně kolegové mohou potvrdit, že jsem řekla, že chci odpovědi na tyto otázky před třetím čtením. Nedostala jsem nic. Takže bod 14 § 159 odst. 2. Ve stávajícím znění se uvádí: "Nárok na náhradu na služebním platu po dobu neschopnosti výkonu služby, za ztrátu na služebním platu po skončení neschopnosti výkonu služby, náhradu nákladů na výživu pozůstalých a výsluhový příspěvek se nepromlčují." Konec citace. V novelizovaném znění má zmizet výsluhový příspěvek. Znamená to tedy, pane ministře, že pokud nebude někdo schopen sloužit, nebude se mu tato doba započítávat do výsluhy? Proč se to tam dává? To by mě zajímalo. Prosím o odpověď. Jaké konkrétní případy a četnost případů k tomu ministerstvo vede? Tady bych upozornila, pokud tak neučinil pan zpravodaj, na možnou kolizi, prostřednictvím pana předsedy, kolego Chalupo, s pozměňovacím návrhem D3.

Dále jsem se chtěla zeptat u bodu 16 § 102: Voják neodpovídá za škodu. V tisku výboru 958/3 je to uvedeno jako B. Navrhuje to pan kolega Seďa. Ve stávajícím znění je, že voják neodpovídá za škodu: A. která vyplývá z rizika řádného výkonu služby, B. kterou způsobil při odvracení nebezpečí, které hrozilo životu nebo zdraví nebo škody, která hrozila majetku, jestliže tento stav sám úmyslně nevyvolal a počínal si přitom způsobem přiměřeným okolnostem, C. kterou způsobil ve stavu, kdy bez vlastního zavinění nebyl schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky.

Je v pořádku, že pan kolega Seďa navrhuje rozšíření, které zní: Počínal-li si voják při plnění služebního úkolu způsobem přiměřeným okolnostem a povaze v době plnění služebního úkolu, neodpovídá za škodu, kterou způsobil. Je to A až E. Nebudu to tady číst, abych zdržovala. Opět se chci zeptat na důvody. Proč se tento pozměňovací návrh dělá, pane ministře? Přijde mi to zbytečné rozšíření, protože původní formulace tam je "řádný výkon služby". Ta mi přijde, že je dostatečně exaktní. Ale třeba mi někdo vysvětlí, že je zapotřebí to takto explicitně tam uvést, že tam je nějaký nesoulad a že se skutečně situace v tomto zlepší.