Jednalo se o budoucnosti Krajské nemocnice Liberec. Současný stav, ve kterém se nemocnice nachází je dlouhodobě neudržitelný. Rozvoj medicíny, který jde mílovými kroky dopředu, obrovské náklady na výkony a především pak na provoz klade čím dál větší nároky na historický areál nemocnice, který každým rokem méně vyhovuje potřebám. Stávající provoz je neekonomický a i z medicínského hlediska má k optimálnímu stavu hodně daleko. Proto se před časem akcionáři Krajské nemocnice Liberec, a.s., tedy město a kraj, začali zabývat jejím dalším rozvojem.

Byla ustavena odborná pracovní skupina, která měla posoudit v podstatě tři varianty. První dvě znamenaly úplné přemístění mimo současný areál. Nabízely se dvě lokality. První byl areál bývalé Textilany a tou druhou byla lokalita u letiště. Třetí variantou pak bylo ponechání nemocnice ve stávajícím areálu, respektive modernizace a přístavba ke stávajícím budovám. Expertní skupina tak měla doporučit, zda stavět nemocnici novou takzvaně na zelené louce nebo modernizovat stávající areál. A zastupitelstvo města mělo rozhodnout, kterou cestou se vydá.

Expertní pracovní skupina byla složena z odborníků - lékaři, zástupci urbanistů, akademická sféra, zástupci veřejné správy (politická reprezentace). Nechybí vám v té pracovní skupině někdo? Mě ano, chybí tam ekonomové. A tak pracovní skupina na základě takzvané multikriteriální analýzy vyhodnotila uvažované varianty a nakonec doporučila variantu modernizace stávajícího areálu. Posuzovala varianty z mnoha různých hledisek a představila všechna pro i proti uvažovaných variant, ale tím klíčovým hlediskem byla nakonec dostupnost dotačních zdrojů pro uvažovanou modernizaci. V předložených podkladech se hovoří o celkové uvažované investici 2,6 mld. korun, která by měla být financována z evropských dotací (500 mil. Kč), ze státního rozpočtu (200 mil. Kč), z vlastních zdrojů nemocnice (400 mil. Kč) a zbytek tedy 1,5 mld. z externích zdrojů, tedy pravděpodobně z úvěru. Zároveň je hlavním argumentem skutečnost, že využití evropských dotací je možné pouze na přestavbu stávající nemocnice, nikoli na novostavbu. Na první pohled se tak jeví, že je uvažovaná varianta modernizace stávajícího areálu tou nejvhodnější variantou. Novostavby v ostatních dvou lokalitách  by stály pravděpodobně více než 3 mld. Kč a jsou nejspíš bez šance na získání evropských dotací. Jenže, jak je to s budoucím provozem? Vyřeší modernizace optimalizaci procesů uvnitř nemocnice? Dojde ke kýženému snížení provozních výdajů? Bude modernizovaná nemocnice optimální z lékařského hlediska? Nedojde přístavbou pavilonu urgentní medicíny a modernizací stávajících pavilonů naopak ke zvýšení provozních nákladů? Přitom příjmy nemocnice zůstanou pravděpodobně v podstatě stejné. Nevím. Na tyto otázky nemám odpověď a neměl je k dispozici žádný ze zastupitelů. Ekonomické vyhodnocení uvažované investice totiž chybí. Zároveň se také několik dní před zastupitelstvem objevila varianta čtvrtá, o které sice vedení nemocnice již dříve uvažovalo, ale z nějakého důvodu nebyla tato varianta expertní skupině předložena. Jedná se o výstavbu nové nemocnice ve stávajícím areálu. Ano i tato varianta je možná. Bude pravděpodobně dražší, než uvažovaná modernizace, ale je otázkou, zda nebude provozně a ekonomicky lepší. Možná ne, ale znovu, musíme se rozhodovat na základě jednoznačného ekonomického posouzení těchto variant a to doposud nemáme. Jakoukoli investici je totiž nutné posuzovat nejenom z pohledu, že se pořídí, ale i z pohledu způsobu financování a hlavně ekonomické návratnosti projektu a to je problém systémový. Jak může být rozhodnuto o investici, aniž bychom měli k dispozici ekonomickou analýzu, která naprosto přesně řekne, jaké jsou celkové investiční náklady, jaké je plánovaná změna provozních nákladů, jestli se z důvodu investice zvýší příjmy nemocnice a jaká je doba ekonomické návratnosti projektu? To je přeci zásadní zhodnocení ke každému investičnímu projektu, který je realizovaný v komerční sféře. Proč by to mělo být jinak v nemocnici? Co když vlivem investice dojde ke zvýšení provozních výdajů a zároveň pouze k minimálnímu zvýšení výnosů z příjmů od pojišťoven? Tím by taky mohlo dojít k tomu, že úvěr, získaný v souvislosti s investicí, ať už bude v jakékoli výši nebude nemocnice schopna v budoucnu hradit. Může se také stát, že sice budeme mít k dispozici dotace z EU, ale celková ekonomika projektu bude natolik výrazně horší, že ani relativně nižší úvěr nebudeme schopni splácet. V takovém případě by nás ty evropské peníze přišly hodně draho. A stále se zde bavíme o podílu evropských peněz ve výši pouhých 20%.

I proto bylo pro mě i pro celý náš zastupitelský klub nepřijatelné původně navržené usnesení, které otvíralo prostor pouze pro realizaci záměru modernizace krajské nemocnice v předložené podobě, tedy zjednodušeně řečeno modernizace stávajících pavilonů s přístavbou nového pavilonu urgentní medicíny.

Předložili jsme tedy pozměňovací návrh, který přepokládá variantní zpracování záměru rozvoje nemocnice ve stávajícím areálu za podmínky zpracování ekonomického posouzení a porovnání variant a vyjádření návratnosti investice. Takto přijaté usnesení totiž otevírá prostor k pokračování prací na zpracování konečného záměru a k hledání zdrojů na investici a zároveň dává prostor k dalšímu posouzení na základě relevantních ekonomických podkladů. Jsem rád, že tento náš návrh byl drtivou většinou zastupitelstva akceptován a věřím, že podobně se k tomu postaví i krajské zastupitelstvo na svém jednání 3. června.

V opačném případě by bylo rozhodování o rozvoji krajské nemocnice příkladem nesystémového rozhodování o pořízení investic. Ke každému projektu totiž musíme předně stanovit měřitelná kritéria úspěchu či neúspěchu. Odpovědnost, aby byla odpovědností, musí být měřitelná. Jakékoli investiční rozhodnutí musí mít dopředu stanovena kritéria úspěchu, ale i neúspěchu a to na základě předem stanovených podmínek investice. Budou-li totiž naplněna  kritéria úspěchu, můžeme následně vychvalovat odpovědné osoby do nebes a v případě nesplnění kritérií kritizovat. Nicméně v obou případech bude jasné, kdy je investice dobrá nebo špatná a to ať už kritéria úspěšnosti stanovíme jakýmkoli způsobem. Někdo konkrétní (krajské a městské zastupitelstvo) má rozhodnout o výdaji v řádech miliard korun, který může městu a celému kraji přinést mnoho dobrého. Můžeme zde mít moderní nemocnici, kterou nám budou všichni závidět. Ale také tím můžeme spáchat ekonomickou sebevraždu. Definitivně se rozhodovat musíme až v okamžiku, kdy budeme vědět, že je projekt rentabilní. Nyní nám byl předložen materiál ke schválení, aniž bychom znali rentabilitu investice. Přijaté usnesení projekt nezastavilo a to je dobře, protože s nemocnicí něco nepochybně udělat musíme, ale zároveň předpokládá nutnost jeho zasazení do ekonomické reality a z té ho nesmíme pustit.