Chalupa (ANO): Máme, či nemáme zachraňovat naše lidi mimo území ČR?

05.05.2019 10:01 | Zprávy

Samozřejmě že ano! Je to povinnost státu vůči svým občanům. Jinak ztratíme i tu poslední známku vlastenectví, hrdosti a suverenity.

Chalupa (ANO): Máme, či nemáme zachraňovat naše lidi mimo území ČR?
Foto: anobudelip.cz
Popisek: Bohuslav Chalupa, poslanec ANO

Jedná se o velmi závažnou problematiku, která by měl být našimi zákonodárci konečně a co nejdříve ošetřena legislativně.

Ministr obrany ČR může a podle mého názoru MUSÍ dostát jemu svěřené kompetenci a odpovědnosti, a MUSÍ rozhodnout o nasazení vojsk (speciálních jednotek) v okamžiku, kdy jde doslova o minuty. Musí této povinnosti dostát, i kdyby měl jít před soud, i kdyby měl obětovat svou kariéru i svobodu. Pokud totiž někdo přijme funkci ministra obrany, což je zcela dobrovolné osobní rozhodnutí, pak musí akceptovat jak "požitky" tak i především rizika a vše co s takovou funkcí souvisí.

Modelová situace: 

V zemi "x", tisíce kilometrů od ČR jsou v ohrožení života čeští zaměstnanci ambasády, jejich rodinní příslušníci, zástupci firem, turisté.

Jakékoliv, JAKÉKOLIV zaváhání bude téměř jistě znamenat ztráty na lidských životech – životech, za jejichž záchranu jsou odpovědné nikoliv USA, Mosad atp., ale za jejichž záchranu je odpovědná jen a pouze vláda ČR, respektive Ministr obrany ČR.

Svolání parlamentu minimálně v dvoutřetinovém množství potrvá nikoliv hodiny ale dny – odhaduji 3 dny. O 3 dny odložené rozhodnutí, co počít, znamená jediný výsledek - kdesi v zemi "x" hromada mrtvol českých občanů...

Jak z toho ven? Jednoduše - ministr obrany po vyhodnocení potřebných informací okamžitě vydá rozka a  posadí do letadla speciály a vyšle je na záchrannou misi.

Současně ministr, prostřednictvím vlády ČR požádá o povolení průletu, o eventuální personální, zpravodajskou, logistickou a technickou součinnost sprátelených zemí v místě zásahu (nikoliv jako podmínku nutnou) – ale stále a nezvratně letí naši vojáci vyřešit problém, pro který je máme k dispozici! 

Zároveň ministr informuje prezidenta republiky, předsedu parlamentu a senátu, předsedu BRS a požádá o neodkladné svolání mimořádného zasedání obou komor parlamentu s tím předpokladem, že se zásahem bude v nejkratší možné lhůtě - sice až dodatečně - vyjádřen nadpoloviční souhlas zákonodárného sboru, eventuálně bude vyjádřen souhlas s delším (? časově vymezeným) působením našich jednotek v místě "x".

Pokud zákonodárný sbor ex-post vyjádří nesouhlas, ministr po takovém hlasování okamžitě vydá rozkaz k ukončení mise a návratu jednotek do vlasti.

Následně bude bude buď pochválen a vyznamenán…nebo bude vystaven trestnímu stíhání a soudu s výsledkem:
a) bude souzen a odsouzen a jeho život skončí v troskách
b) bude amnestován prezidentem republiky, následně vyznamenán a uklizen do klidného důchodu.

…kdo na to nemá, ať to nedělá?

MNOHEM PODSTATNĚJŠÍ je ale jen a pouze záchrana životů českých občanů, kteří se nemohou spolehnout na nic jiného, než na svou vlast…
Pokud by se tak nestalo – naše armáda, vláda i Český národ jako takový trapně a ostudně končí.

Tedy: 

je potřeba nastavit legislativní pravomoci (pravidla) tak, aby pokud možno ministr nemusel k soudu a zároveň nastavit časová a rozhodovací (halsovací) pravidla zákonodárného sboru tak, aby po rozhodnutí ministra bylo ex-post učiněno zadost kolektivnímu rozhodnutí volených zástupců lidu – takovým či onakým hlasováním.

Toť v podstatě vše. Přesto že většina práce již byl odvedena, obávám se že 200 poslanců bude tuto v postatě jednoduchou technickou záležitost řešit za drahé peníze několik měsíců.

Pro úplnost - tato eventualita byla v letech 2016 - 2017 několikrát důkladně diskutována na Výboru pro obranu jehož jsem měl čest být místopředsedou, diskutoval jsem ji i s generálem Řehkou, velitelem speciálních sil  (tehdy bohužel byl ještě stále jen plukovníkem), z titulu své funkce předsedy Komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství PSP ČR, s generálem Berounem, ředitelem Vojenského zpravodajství (tehdy taktéž bohužel jen stále v hodnosti plukovníka) a v neposlední řadě i s Ústavně-právním výborem sněmovny.

Vše bylo připraveno ale co čert nechtěl, přišla doba volební – výsledek práce řady pslanců, včetně mé byl nakonec jaký ?  ANO správně = velká „O“.

Uplynuly dva roky "práce" nového parlamentu a hle, věc se opět kupodivu - ale zaplaťpánbůh dostává opětna světlo boží a k diskusi – třeba to tentokrát poslanci stihnou?! …i když... budou Evropské volby... Pak zase ty parlamentní… No, nezbývá než doufat a že to tentokrát není jen politikařsky motivovaný PR výkřik do tmy.

A vážení, není to jediný potřebný zákon, který se opakovaně projednává, nakonec se to nestihne, pak se v novém volebním období projednává znovu – a POZOR - od samotného počátku, jako kdyby se tím předtím nikdo nezabýval. To jen aby bylo všem jasno, jak se v ČR dělá legislativa, zejména ta podstatná, tedy volebně riziková - jeden krok vpřed, dva kroky vzad. 

Abych nemluvil obecně – kupříkladu takový zákon o Vojenském zpravodajství. 

S ohledem na diskusi ohledně sítí 5G, Číně (Huawei) atp. je pikantní a zábavné poslouchat politiky/poslance majících plná ústa kybernetické bezpečnosti a zájmu o blaho občanů – tedy těch kteří zabránili tento zákon v roce 2017 projednat a schválit, doslova ho zařízli.

Pro úplnost, reakce a role ČSSD, TOP, Lidovců, ODS a KSČM nebyla JEN NEUTRÁLNÍ. NIKOLIV - BYLA DOSLOVA SABOTÁŽNÍ – neb Ministr obrany byl bohužel z ANO (nicméně paní Černochová bojovala na správné straně barikády).

Ale o tom v příštím článku na téma „5G sítě a naší skutečné (ne)schopnosti! realizovat Kybernetickou bezpečnost a obranu“.

(převzato z Profilu)

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Josef Bazala byl položen dotaz

Bečva

Dobrý den, rozumíte rozhodnutí soudu? Mně rozsudek hlava nebere. Přeci není normální, že soud řekne, ano stal se trestný čin, ale viníka nepotrestá. Jestli to je možné, není třeba změnit zákon?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Válková (ANO): Rozdělení rozvodového a opatrovnického řízení má opodstatnění

23:08 Válková (ANO): Rozdělení rozvodového a opatrovnického řízení má opodstatnění

Projev na 119. schůzi Poslanecké sněmovny 19. listopadu 2024 k novele občanského zákoníku