Jedná se o velmi závažnou problematiku, která by měl být našimi zákonodárci konečně a co nejdříve ošetřena legislativně.

Ministr obrany ČR může a podle mého názoru MUSÍ dostát jemu svěřené kompetenci a odpovědnosti, a MUSÍ rozhodnout o nasazení vojsk (speciálních jednotek) v okamžiku, kdy jde doslova o minuty. Musí této povinnosti dostát, i kdyby měl jít před soud, i kdyby měl obětovat svou kariéru i svobodu. Pokud totiž někdo přijme funkci ministra obrany, což je zcela dobrovolné osobní rozhodnutí, pak musí akceptovat jak "požitky" tak i především rizika a vše co s takovou funkcí souvisí.

Modelová situace: 

V zemi "x", tisíce kilometrů od ČR jsou v ohrožení života čeští zaměstnanci ambasády, jejich rodinní příslušníci, zástupci firem, turisté.

Jakékoliv, JAKÉKOLIV zaváhání bude téměř jistě znamenat ztráty na lidských životech – životech, za jejichž záchranu jsou odpovědné nikoliv USA, Mosad atp., ale za jejichž záchranu je odpovědná jen a pouze vláda ČR, respektive Ministr obrany ČR.

Svolání parlamentu minimálně v dvoutřetinovém množství potrvá nikoliv hodiny ale dny – odhaduji 3 dny. O 3 dny odložené rozhodnutí, co počít, znamená jediný výsledek - kdesi v zemi "x" hromada mrtvol českých občanů...

Jak z toho ven? Jednoduše - ministr obrany po vyhodnocení potřebných informací okamžitě vydá rozka a  posadí do letadla speciály a vyšle je na záchrannou misi.

Současně ministr, prostřednictvím vlády ČR požádá o povolení průletu, o eventuální personální, zpravodajskou, logistickou a technickou součinnost sprátelených zemí v místě zásahu (nikoliv jako podmínku nutnou) – ale stále a nezvratně letí naši vojáci vyřešit problém, pro který je máme k dispozici! 

Zároveň ministr informuje prezidenta republiky, předsedu parlamentu a senátu, předsedu BRS a požádá o neodkladné svolání mimořádného zasedání obou komor parlamentu s tím předpokladem, že se zásahem bude v nejkratší možné lhůtě - sice až dodatečně - vyjádřen nadpoloviční souhlas zákonodárného sboru, eventuálně bude vyjádřen souhlas s delším (? časově vymezeným) působením našich jednotek v místě "x".

Pokud zákonodárný sbor ex-post vyjádří nesouhlas, ministr po takovém hlasování okamžitě vydá rozkaz k ukončení mise a návratu jednotek do vlasti.

Následně bude bude buď pochválen a vyznamenán…nebo bude vystaven trestnímu stíhání a soudu s výsledkem:
a) bude souzen a odsouzen a jeho život skončí v troskách
b) bude amnestován prezidentem republiky, následně vyznamenán a uklizen do klidného důchodu.

…kdo na to nemá, ať to nedělá?

MNOHEM PODSTATNĚJŠÍ je ale jen a pouze záchrana životů českých občanů, kteří se nemohou spolehnout na nic jiného, než na svou vlast…
Pokud by se tak nestalo – naše armáda, vláda i Český národ jako takový trapně a ostudně končí.

Tedy: 

je potřeba nastavit legislativní pravomoci (pravidla) tak, aby pokud možno ministr nemusel k soudu a zároveň nastavit časová a rozhodovací (halsovací) pravidla zákonodárného sboru tak, aby po rozhodnutí ministra bylo ex-post učiněno zadost kolektivnímu rozhodnutí volených zástupců lidu – takovým či onakým hlasováním.

Toť v podstatě vše. Přesto že většina práce již byl odvedena, obávám se že 200 poslanců bude tuto v postatě jednoduchou technickou záležitost řešit za drahé peníze několik měsíců.

Pro úplnost - tato eventualita byla v letech 2016 - 2017 několikrát důkladně diskutována na Výboru pro obranu jehož jsem měl čest být místopředsedou, diskutoval jsem ji i s generálem Řehkou, velitelem speciálních sil  (tehdy bohužel byl ještě stále jen plukovníkem), z titulu své funkce předsedy Komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství PSP ČR, s generálem Berounem, ředitelem Vojenského zpravodajství (tehdy taktéž bohužel jen stále v hodnosti plukovníka) a v neposlední řadě i s Ústavně-právním výborem sněmovny.

Vše bylo připraveno ale co čert nechtěl, přišla doba volební – výsledek práce řady pslanců, včetně mé byl nakonec jaký ?  ANO správně = velká „O“.

Uplynuly dva roky "práce" nového parlamentu a hle, věc se opět kupodivu - ale zaplaťpánbůh dostává opětna světlo boží a k diskusi – třeba to tentokrát poslanci stihnou?! …i když... budou Evropské volby... Pak zase ty parlamentní… No, nezbývá než doufat a že to tentokrát není jen politikařsky motivovaný PR výkřik do tmy.

A vážení, není to jediný potřebný zákon, který se opakovaně projednává, nakonec se to nestihne, pak se v novém volebním období projednává znovu – a POZOR - od samotného počátku, jako kdyby se tím předtím nikdo nezabýval. To jen aby bylo všem jasno, jak se v ČR dělá legislativa, zejména ta podstatná, tedy volebně riziková - jeden krok vpřed, dva kroky vzad. 

Abych nemluvil obecně – kupříkladu takový zákon o Vojenském zpravodajství. 

S ohledem na diskusi ohledně sítí 5G, Číně (Huawei) atp. je pikantní a zábavné poslouchat politiky/poslance majících plná ústa kybernetické bezpečnosti a zájmu o blaho občanů – tedy těch kteří zabránili tento zákon v roce 2017 projednat a schválit, doslova ho zařízli.

Pro úplnost, reakce a role ČSSD, TOP, Lidovců, ODS a KSČM nebyla JEN NEUTRÁLNÍ. NIKOLIV - BYLA DOSLOVA SABOTÁŽNÍ – neb Ministr obrany byl bohužel z ANO (nicméně paní Černochová bojovala na správné straně barikády).

Ale o tom v příštím článku na téma „5G sítě a naší skutečné (ne)schopnosti! realizovat Kybernetickou bezpečnost a obranu“.

(převzato z Profilu)