1) za základní problém EU obecně považuji její postupnou přeměnu na politický orgán (Německa a jeho přívěsku Francie) zmocňující se postupně politicko-ekonomické moci nad jednotlivými národy což je v přímém rozporu s původním účelem vzniku EU, která měla sloužit jako společenství, umožňující povznesení ekonomické síly a ekonomické spolupráce (dobrovolné) jednotlivých členských států v době začínající globalizace. Tedy přeměnu na cosi, s čím mají státy střední a východní Evropy - na rozdíl od zemí "Marshallova plánu" své zkušenosti z doby, kdy byly díky jasného výsledku II. SV přiděleny do sféry zájmu Sovětského svazu. Přeměnu která je čím dále zřejmější a jde dále než si kdy Sovětský svaz - byť nyní v 21.století bez tanků internacionální pomoci - dovolil.

2) za další závažný problém považuji vznik a fungování Evropské komise a existence týmu evropských komisařů jako "legátů papežských výprav proti kacířům", která je nejen zbytná ve funkčním slova smyslu, ale je i nepřijatelné z pohledu demokratického rozhodování parlamentu, jehož poslanci byli demokraticky voleni jednotlivými národy, Parlamentu, který má k dispozici "specializované" pracovní výbory na demokratické řešení těch či oněch problematik + EU má k dispozici Radu Evropy, která je složena z premiérů, které si jednotlivé národy demokraticky zvolili do čela svých vlád.

3) za další velmi významný problém považuji (z mnoha jiných) skutečnost, že došlo ke změně statutu národních poslanců v EP na poslance neexistujícího státu Evropa/EP - KOHO TEDY národy zvolení národní zástupci vlastně zastupují při politických řešeních týkajících se celé Evropy? Zájmy šedých eminencí stojících v pozadí Evropské komise?

4) NĚMECKO jako kapitola sama pro sebe, která si v EU vlastně dělá co se mu zlíbí bez ohledu na následky nejen pro sebe (jejich věc) ale na následky pro celou Evropu - ať už se to týká migrace, greténské zelené politiky, sankcí proti Ruské federaci atd. To vše za situace, kdy je v EP a EK vytvořena speciální hlasovací mašina Německa a Francie mající za úkol doslova převálcovat jakékoliv politické ambice, které těmto dvěma zemím nebudou z těch či oněch důvodů vyhovovat... = vznik III. říše bez vyhlazovacích táborů...

5) ČÍNA. Čína, civilizace existující více než 4 000 let, vystavěna na jiných filozofických, kulturních (lidská práva, individualismus,,,) a geografických základech je a bude pro naši Západní, helénsko-židovsko-křesťanskou kulturu pochopitelná jen v omezené míře. Osobě pokládám současnou Čínu za reálnou - a nutno podotknout že pro 80% Číňanů vítanou - podobu realizace projektu politicko-ekonomického projektu "Pražského jara 1968" - propojení kapitalistické ekonomiky s politicky centrálně řízenou socialistickou společností. Chválit nebo zatracovat v tomto procesu lze leccos, stejně jako by tomu bylo - pouhá představa - kdyby dnes probíhalo vyhlazovaní původních obyvatel Severní Ameriky Španěly, Portugalci, Francouzi a Brity, pokud by dnes probíhal proces vzniku USA, boje proti otrokářství atd.Jakékoliv stesky a kritiky na adresu Čínského ekonomického vlivu a toho, že jej velmi účinně využívá/zneužívá proti zbytku světa považuji za pokrytectví s velkým "P".... Nebyl to nikdo jiný než my, kteří si takovou Čínu "vychovali/zařídili", byli jsme to my, kteří Číně doslova za "babku" a během několika málo let poskytli základní znalosti, know-how, vědecké poznatky a technologie, které jsme od doby Newtona pracně a draze získávali.A je potřeba konstatovat, že i tento náš "podivný" postup nám samým zajistil civilizační pokrok (nikoliv duševní - ale především materiální - vybavení domácností, vybavení ICT technologiemi, využívaní Internetu a sociálních sítí atd.

Svět se i s Čínou posunul na evoluční spirále o značný kus vpřed...Otázkou je, kdy přijde onen bod, který bude představovat proti evoluci neporovnatelně rychlý proces "negace, negace" - tedy revoluční změny zásadně měnící kvalitu evoluce...podle mne jsme právě na počátku této změny... a svědčí o tom i poslední události odehrávající se v USA... stačí "MÁVNUTÍ MOTÝLÍHO KŘÍDLA" a nebudeme se stačit divit - POKUD NEBUDEM NA ZMĚNY PŘIPRAVENI.CO S TÍM?Pokračovat v národně suverénní politice rozvoji vztahů s Čínou, pokračovat v procesu vzájemného poznávání se - pozitivního, nenásilného, nekonfrontačního ovlivňování se navzájem - a to bez ohledu na zcela pragmatické, pochopitelné nicméně z hlediska ekonomiky zcela "sobecké" zájmy jiných zemí, Německa, EU...

A nelze nevnímat, že Čína je velmi pravděpodobným spojencem Západu proti rozpínavosti politického Islámu.

(převzato z Profilu)