Vážené dámy, vážení pánové, přátelé!

Před několika týdny jsme oslovili desítky politických stran a hnutí, u nichž jsme předpokládali, že se jejich postoje neztotožňují se současným politickým směrem nastoleným vládnoucími stranami po roce 1989, ať se již nazývají pravicovými nebo levicovými. Cílem bylo iniciovat jednotný postup při dalších parlamentních volbách ve věcech pro naši zem naprosto zásadních: nechat rozhodnout náš národ o setrvání v Evropské unii, Severoatlantické alianci a přijímání migrantů.

Reakce byly různé, od nulových přes pozitivní až po naprosto odmítavé. Není účelem tohoto dopisu pouštět se do hlubších analýz, případně napadat ty subjekty, u kterých se naše iniciativa nesetkala s pochopením. Jedna věc ovšem stojí za pozornost: nutnost jednotného postupu deklarují téměř všichni, ale faktická ochota hledat společnou řeč a přizpůsobit tomu i své jednání zas až tak častá není. Z roztříštěnosti názorů některých neparlamentních stran a osobních sporů jejich představitelů pak těží nejen parlamentní subjekty servilně ohýbající hřbet ve směru, kde zrovna kyne nějaký prospěch, ale také média vždy přisluhující těm, kteří jsou momentálně u moci. Určitá aktivita, snažící se navodit zdání jakési dohody o spolupráci, sice v současné době v České republice probíhá, o jejích protagonistech, cílech a úkolech si však každý soudný člověk s elementárním politickým přehledem udělá úsudek sám.

Naší snahou je položit základ široké platformy stran, hnutí, spolků i jednotlivců s cílem prosadit zákon o všelidovém hlasování a nechat v této zemi rozhodovat v zásadních otázkách lid, jako je tomu například ve Švýcarsku a nebo jako jsme toho byli svědky nyní ve Velké Británii. Ovšem v naší zemi jsou pojmy svoboda a demokracie stále jen prázdná hesla a vábničky na voliče. To je třeba změnit a změnu dokáže prosadit jen ta politická síla, která bude mít dostatečně silný mandát.

Proto bychom rádi opětovně vyzvali ke spolupráci všechny, kteří jsou ochotni nadřadit zájmy svojí země svým osobním cílům a ambicím, aby se sjednotili do jednoho uskupení, které dokáže prosadit zakotvení zákona o obecném referendu do právního řádu České republiky a na jeho základě pak provést hlasování v otázkách výše uvedených.

Svou příslušností k založenému uskupení neztratí žádná strana nebo hnutí svou autonomii. Nejedná se o slučování politických stran nebo založení jakési koalice, v níž bude některá ze zúčastněných stran nebo její lídr hrát dominantní roli.

Prostřednictvím tohoto bloku nebude ani možné propagovat programy a prosazovat zájmy participujících členů. Veškerá činnost bloku bude směřovat pouze k dosažení politického vlivu schopného prosadit klíčový zákon demokracie.

Jsme toho názoru, že postup, kdy se jedna politická strana nebo uskupení bude pokoušet o sloučení dalších stran pod svým vedením, nepovede ke kýženému cíli.

Každou politickou stranu zakládali a vedou lidé se svými názory a postoji, jejichž jistá vyhraněnost jen zřídka koresponduje s programy ostatních stran. Vnucování svých idejí jiným musí nutně vést k rozkolu. Proto by měla být spolupráce v navrhovaném bloku zcela dobrovolná, bez kladení podmínek nebo sepisování smluv k čemukoliv zavazujících. Všichni musí jít za jedním společným cílem, přičemž však každý zúčastněný subjekt bude mít i nadále svou ideovou nezávislost a ponechá si svůj politický program.

Každý jistě zaznamenal zděšení, které zavládlo mezi evropskými vládci po referendu o vystoupení Velké Británie z EU. Nemůže být pochyb o tom, že bruselští diktátoři vyrazí do útoku v obavách o ztrátu své moci a královsky placených křesel. Evropa bude nejspíš zaplavena vlnou slibů o naslouchání občanům a plnění jejich přání na jedné straně, na druhé lze očekávat tvrdý diktát s cílem zamezit odchodu dalších zemí z EU. To lze již teď vypozorovat např. z názoru předsedy Evropské komise, že by všechny členské země měly co nejdříve platit společnou evropskou měnou. Na této vlně se jistě svezou i čeští politici, kteří už více než čtvrt století ohlupují národ báchorkami o demokracii. Část voličů, které můžeme označit za velmi naivní, těmto báchorkám bezesporu opět uvěří. Ovšem voliči s realistickým pohledem, schopní utvořit si vlastní názor, musí mít možnost v zásadních otázkách svobodně rozhodovat o své zemi a její budoucnosti.

Nedá se zcela vyloučit, že některá menší názorově blízká strana překročí hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny, ovšem tato pravděpodobnost je jen teoretická. A pokud by k tomu i došlo, s několika mandáty svůj program nikdy nenaplní. To dokáže jen silný subjekt s dostatečnou podporou voličů. Příští parlamentní volby budou mít pro další vývoj v naší zemi zásadní význam a ponechat iniciativu i nadále v rukou současných politických garnitur by bylo nenapravitelnou chybou.

Místo setkání bylo zvoleno v Praze a termín v první polovině září, s tím, že každý z níže uvedených a oslovených subjektů vyšle jednoho zástupce. O přesném termínu konání  a  konkrétním místě budou zástupci těch stran, které potvrdí svou účast a ochotu spolupracovat, informováni v dostatečném předstihu.

Pracovní název připravovaného uskupení je VLAST. 

Pokud se budete chtít k naší iniciativě připojit, sdělte nám to, prosím, bez zbytečného odkladu, abychom mohli přistoupit k organizaci úvodní schůzky, na které by si zástupci participujících subjektů měli vyjasnit stanoviska a zvolit další postup.

Děkujeme za pozornost, kterou jste věnovali tomuto dopisu.

Jiří Anderle, předseda DSZ
Jan Sladký, místopředseda DSZ
Jan Havel a Jan Teplík, občanští aktivisté - příznivci DSZ