„My, níže podepsaní, žádáme o ukončení testování zvířat a pokusů na nich prováděných.

Jsme pro zavedení a využívání alternativních metod testování bez použití zvířat. Testy na zvířatech jsou kruté, zbytečné a navíc nejsou ani spolehlivé - nelze podle jejich výsledků bez rizika aplikovat přípravky či léky na člověka. Vývoj nezvířecích alternativ k testům na zvířatech a jejich rychlé zavedení do praxe se musí stát prioritou. 

Zvíře je živý tvor, který reaguje na různé situace a vnímá bolest, emoce různého druhu, jako je radost, strach, frustrace, stres, smutek, ad. Proto mu podrobování se procedurám v laboratořích způsobuje fyzické i psychické utrpení. Zvířata jsou inteligentní a jejich schopnost trpět je srovnatelná s lidskou.

Výsledky testování mají z odborného hlediska nejistou hodnotu. Jsou uznávány spíše proto, že jsou vžité, než že by byly spolehlivé a měly dostatečnou predikativní hodnotu. Všechny odborné studie ukazují, že testy na zvířatech mohou být nahrazeny moderními a humánními alternativami. Testy na zvířatech jsou dokonce mnohem pomalejší než alternativní metody bez využití zvířat. Například test karcinogenity založený na pokusech na zvířatech trvá 5 let a oproti tomu test bez využití zvířat by mohl být validován do dvou let a výsledky by přinesl do několika týdnů. Je proto potřeba přejít na jiné spolehlivé metody výzkumu, které by nepřinášely zvířatům utrpení. Každý rok jsou k pokusům a testování v různých oblastech jen v zemích EU zneužity desítky milionů zvířat. V ČR se jedná o okolo 300 tisíc zvířat. Zákroky, které při pokusech zvířata podstupují, jim přinášejí utrpení a po ukončení pokusu bývají zvířata většinou usmrcena.

Alternativní přístupy na řadě vzdělávacích institucí jsou sice již používány, ale ještě na mnoha středních a vysokých školách jsou studenti stále nuceni provádět klasické pitvy a pokusy na zvířatech. Tradiční výukové metody jsou sporné nejen z etického, ale i z pedagogického hlediska. Stejně jako ve vědě, je i ve vzdělávání kladen stále větší důraz na nové, progresivní a efektivní metody. Tyto metody buď nevyužívají zvířata vůbec, nebo pouze tak, že je to pro ně neutrální anebo prospěšné.

Pokusy na zvířatech jsou prováděny v masovém měřítku a většina veřejnosti považuje tyto experimentální praktiky za běžnou součást vědeckého bádání v různých oborech biologie a zejména v medicíně. K pokusům a laboratorním testům slouží zvířata jako myši, morčata, křečci, králíci, kočky, psi, opice a další. Ve veterinární medicíně to mohou být všechny druhy zvířat, které jsou předmětem veterinární péče. Pokusy se provádí i na psech; a v tomto případě se nejvíce pro tento účel zneužívá bíglů, protože jsou přátelští a mají mírnou povahu. Provádí se na nich např. testování toxicity léků a chemických látek a zkoušky chirurgických technik. Dále také na opicích - nejvíce na paviánech, makacích a šimpanzích - se provádí množství pokusů. Zejména se jedná o psychologické experimenty, využívají se pro výzkum mozku či pro zkoumání různých nemocí. Zkoušejí se na nich také nové léky. V EU je každý rok zneužito pro účely pokusů přibližně 10 tisíc primátů. Pro pokusy se využívají i další savci jako kočky, koně, prasata, skot, ale i ptáci, ryby a obojživelníci.

Pro testování kosmetiky a prostředků pro domácnost jsou podrobovány drastickým pokusům tisíce zvířat ročně. Těmto zvířatům jsou aplikovány chemické látky do očí, na kůži, jsou nucena je polykat či inhalovat. To vše jen proto, aby měli spotřebitelé na výběr tisíce nových výrobků.

Je naprosto zásadní věcí zajistit, aby se skončilo s používáním zvířat k pokusům. Vědecký výzkum by měl vždy využít alternativní metody. Všechny odborné studie ukazují, že testy na zvířatech mohou být nahrazeny moderními a tedy humánními alternativami. Proto je potřeba podporovat výzkum moderních alternativních metod a tyto metody zavádět do praxe, např. počítačové modely, buněčné kultury, molekulární metody, vzorky lidských tkání, studie na dobrovolnících, populační studie a orgány již uhynulých zvířat. Stát by měl výzkum a zavádění moderních alternativních metod podporovat také finančně.

Pokusy na zvířatech je téma, kterému by se mnozí lidé raději vyhnuli. Praxe výzkumných laboratoří, kde se odehrávají otřesné věci, jsou většině lidí utajené, protože přetrvává stále zatajování informací.

Ve 21. století by mělo být již skoncováno s praktikami odvětví založeného na pokusech s bezbrannými tvory. Každý člověk by totiž měl vědět, kolik utrpení stojí bezohledná honba lidí za zdravím, pohodlím a krásou. Oběťmi toho jsou tisíce nevinných zvířat. Měli bychom si už konečně uvědomit, že lidé nejsou pány tvorstva, ale pouze a jen jeho částí, a že právo na život náleží také zvířatům.

Nechápeme, proč v dnešní době, kdy se tolik apeluje na úctu k lidským právům i právům zvířat, je společnost ochotna přehlížet takovéto jednání.

Jsme pro co nejrychlejší ukončení tohoto krutého, nesmyslného a zbytečného průmyslu založeného na týrání zvířat.“

DSZ - ZA PRÁVA ZVÍŘAT si klade za cíl prosadit důslednější ochranu zvířat, živočichů, přírody, vody, ovzduší, podnebí, životního prostředí, ale též větší práva pro zvířata, resp. jejich větší právní ochranu.

DSZ - ZA PRÁVA ZVÍŘAT vystupuje proti všem druhům týrání zvířat či krutému zacházení s nimi. Odsuzuje každou činnost, která způsobuje utrpení zvířat.

DSZ - ZA PRÁVA ZVÍŘAT se zasazuje o důslednější ochranu zvířat, přísnější tresty za týrání a zlepšení podmínek chovu.

DSZ - ZA PRÁVA ZVÍŘAT je dvacátou registrovanou politickou stranou za práva zvířat ve světě, resp. Česká republika je dvacátou zemí, ve které existuje strana zaměřená primárně na obranu práv zvířat.

NEPŘIHLÍŽEJME UTRPENÍ, ZVÍŘE NENÍ VĚC!

MLUVÍME ZA TY, KTEŘÍ SAMI NEMOHOU.