Proč se vlastně zametají schody shora dolů...

Dnešní zamyšlení směřuje k panu premiérovi, proč vlastně k někomu, kdo je tak skromný, že při hledání problému zapomíná na vlastní míru přičinění, není trapně! Před časem jsem někde četl, jak popisuje, že právě on je tím novým větrem v ČSSD, přitom ho vůbec nezajímají varovné signály z hradu, poněvadž ty by měl jako premiér brát vážně.

Prezident Zeman s ním téměř nemluví a jeho straniční kolegové mu nápadně stojí za zády (prdelí), tedy obvzláště po vyhlášení čistky! Nicméně zatím co se barometr popularity u prezidenta nápadně zvyšuje, ČSSD se řítí někam do neznáma (nikdy na tom nebyla hůř).

V situaci hlubokého propadu popularity bude pro premiéra špatně vlastně každý, včetně koaličního partnera ANO, ale na to už jsme si zvykli a také jsme slyšeli, že ministr financí je připraven být i premiérem. Místo aby se Sobotka zachoval jako premiér a odvolal hříšníky, tak se stává komplicem.

V rámci udržení koryt a moci se stává vláda v podstatě neodvolatelná a po průserech viz; Čapí hnízdo, aféra Herman, pro mne i schválení podpory pro výrobu a zpracování řepky olejky (nejkřišťálovější průšvih našich moderních dějin) a spoustu jiných větších či menších přehmatů, jenž by společně s opozičními poslanci a přeběhlíky v minulosti dávno vyřešili trvání vlády. Úvaha samozřejmě není řešením, ale jistě zde najde hodně stejně uvažujících čtenářů.

Co vy na to?