V Zemědělském výboru Evropského parlamentu nyní jednáme o Evropské proteinové strategii. Název je poněkud zavádějící, protože projednávaný text zcela ignoruje klasické zdroje živočišných bílkovin jako maso, mléko nebo vejce. Pro zdravý vývoj člověka – zejména dětí - jsou přitom nezbytné právě tyto bílkoviny. Řada vědeckých studií prokázala, že u dětí, které nejedí maso nebo ho mají nedostatek, dochází k pomalejšímu rozvoji mozku. Evoluční biologové jednoznačně prokázali, že to byla právě konzumace masa a ryb, která u našich dávných předchůdců podnítila zvětšování mozku, jež našemu živočišnému druhu umožnilo rozvoj intelektuálních schopností. Ostatně trávící systém člověka – délka střev, nebo existence jen jednoho žaludku – jasně prokazují, že jsme všežravci.

Pro zdravý vývoj dětí, a udržení pevnosti kostí, je zase velmi důležitá konzumace mléka a mléčných výrobků. Kromě vápníku, který je nezbytný k výstavbě kostry a k udržení jejich pevnosti, jsou pro zdravý růst dětí nepostradatelné i mléčné bílkoviny. Mléko obsahuje dva druhy proteinů. Člověkem nejrychleji stravitelnou bílkovinou je syrovátkový protein. Mléčný kasein je však pro získání a udržení dobré tělesné kondice rovněž důležitý. Trávící systém jej nejlépe zpracovává v noci, kdy má více času na jejich syntézu. Jeho konzumace v mléce a mléčných výrobcích umožňuje kvalitní obnovu svalových tkání poškozených během fyzické práce přes den.

Pro člověka jsou nenahraditelnou potravinou i vejce. V žádném jiném jídle nejsou tak vysoké koncentrace VŠECH aminokyselin, které jsou nezbytné k růstu a obnově svalových tkání. Lidská trávící soustava z nich dokáže využít 96 až 98%. Což vejce řadí v podstatě mezi superpotraviny.

Nelze samozřejmě tvrdit, že člověk může být živ a zdráv jen z masa, mléka nebo vajec. Bez sacharidů např. z brambor nebo obilné mouky by lidské zažívání nemělo dost energie na štěpení bílkovin na aminokyseliny a další látky, které tělo používá ke svému růstu a obnově (údržbě). I v rostlinách jsou samozřejmě obsaženy bílkoviny, které jsou tělu užitečné, a jež není radno z jídelníčku vynechávat. Jejich kvalitním zdrojem jsou mimo jiné luštěniny, které tělu dodávají další nezbytné látky jako vitamíny a minerály. Což ostatně platí o celém sortimentu zeleniny i ovoce.

Jako lékař však důrazně nedoporučuji spoléhat se při výživě jen na rostlinnou stravu. V Bruselu je momentálně módním trendem nutit občany EU ke konzumaci „rostlinnější stravy“. Eurokraté přitom neberou ohled nejen na zdravotní rizika omezování spotřeby živočišných produktů v členských státech, ale ani na přírodní zákony. Bez hospodářských zvířat chovaných na maso by nebylo dost zeleniny ani obilnin. Vedlejší produkt chovu zvířat jsou statková hnojiva, která těmi chemickými nelze nikdy zcel nahradit. Je paradoxní, že právě tento aspekt přírodního koloběhu živin zcela ignoruje návrh dokumentu, který nám byl předložen ke schválení, a který se soustředí výhradně na snahy o zvýšení produkce a konzumace rostlinných bílkovin.