Součástí Zeleného údělu je i plán na zavádění nových daní placených rovnou do Bruselu a zvyšování již existujících daní. Nová uhlíková daň, o níž Komise jedná, by měla být třetí daní placenou z motorových paliv vedle dosavadní spotřební daně a DPH. Měla by fungovat podobně jako spotřební daň. Zákazník by ji platil v ceně, ale její výnos by nepřipadal státu, ale finanční úřady by jej měly posílat rovnou do rozpočtu EU. Podle návrhů, které zveřejnilo v prosinci německé předsednictví Rady, by nová daň měla zdražit benzín a naftu cca na 100 kč/l. Touto daní by měla být zatížena i elektřina, plyn a uhlí.

Zavedení nové uhlíkové daně by vyvolalo hyperinflaci. Podobnou, jaká je známa z 80. let 20. století z jihoamerických států. Skokové zdražení cen energií na několikanásobek původních hodnot by se okamžitě projevilo i zvýšením cen ostatních komodit. Pokud by se v reakci na to odborářům podařilo na vládách a zaměstnavatelích v kolektivním vyjednávání dohodnout či vystávkovat adekvátní zvýšení platů, došlo by „jen“ k roztočení inflační spirály. Pokud by se však odboráře podařilo zlomit, a zaměstnancům by při extrémním růstu cen nebyly adekvátně zvýšeny platy, většině lidí by se propadla životní úroveň někam do poměrů chudinských slumů v Nigérii. Ekonomiky členských států by se následně propadly někam na úroveň afrických států.

Podle současného znění Smlouvy o EU a o fungování EU musí být rozhodnutí o nových daní nebo zvýšení těch stávajících, v rámci v Radě schváleno jednomyslně. V cestě zavedení těchto nových daní, které jsou součástí Zeleného údělu, stojí právo kteréhokoli ministra financí libovolného členského státu. Maďarský premiér Viktor Orbán již před časem ohlásil, že Maďarsko bude v Radě ministrů financí (ECOFIN) vetovat návrhy na zavedení nových daní, které by zatížily spotřebitele – rodinné rozpočty. Stejný postup ohlásil i polský premiér Mateusz Morawiecki. Německý ministr zahraničí Heiko Maas vzápětí navrhl, aby bylo zrušeno právo veta členských států v daňových otázkách. Jeho záměr veřejně podpořili i čeští Piráti. Před zavedením nových daní, které by extrémně zdražily všechny výrobky a služby, nás tedy zatím chrání jen maďarské a polské veto. Čeká vláda ani premiér Andrej Babiš (ANO) se k tomuto problému zatím nevyjádřili.

Zrušení práva veta v Radě ministrů financí je legálně možné pouze změnou Lisabonské smlouvy. Shodnout by se na tom v Evropské radě museli všichni předsedové vlád všech členských států EU. Následně by změna musela být ratifikována všemi národními parlamenty nebo cestou referend. Od schválení Lisabonské smlouvy v roce 2009 k žádné změně tohoto nejvyššího dokumentu EU nedošlo. Návrh Evropské ústavy, který jí předcházel a měl významově podobný dopad, občané Francie a Irska odmítli v referendech. Zrušení práva veta je tedy málo pravděpodobné – v podstatě vyloučené, protože by s ním museli souhlasit i Orbán a Morawiecki, kteří nemají důvod se této možnosti vzdávat.