Hele, vyfoť mne, jak odcházím na dovolenou; napíšu k tomu nějaký bilanční příspěvek. Vyfotil. Odešla. A pak hodinu řešila, jak se dostat nazpět pro tašku, neb elektronická karta taky zahájila dovolenou. Takže bilan před dovolenou jasný: Jsem pořád stejný matloň.

Ale vážně. Končím ve Sněmovně svůj první “školní rok” a byla to vážně maturita. Jako nováček jsem se snažila zorientovat v proceduře, pochopit, kdo je kdo a co je zač.

Vedle projednávaných vládních témat jsem se snažila připravit a přinést ta svoje, se kterými jsem sem přišla. Mám radost, že moje vize na reformu rozvodů začíná mít konkrétní obrysy. Brzy Vám o ní napíšu více. Na stole mi zůstává  mnoho dalších témat většinou týkajících se dětí, rodin nebo zahraničních vztahů. Někde řešení mám, někde ho hledám, tak nebudu uvádět konkrétně.

V zahraniční politice jsem se mohla věnovat vztahům s Francií, pomoci některým tématům ve vztahu k Rusku, Číně nebo Taiwanu, nebo “přičuchnout” k předsednictví Rady EU.

Ne všechno bylo tak úplně fajn, jak bych chtěla, ale práce ve Sněmovně je práce týmová a v tomto ohledu mám radost z lidí, se kterými mohu pracovat.

A kvůli nim vás poprosím. Nepodléhejte prosím tomu, jak je Sněmovna nefungující žvanírna a poslanci jsou nemakačenka. Jako všude, jsou tu i tací, ale také jsou tu lidé s erudicí, poctiví a pracovití.
Ze Sněmovny a bientot!