Děkuji za slovo, pane předsedající. Tak já samozřejmě chci ke stavebnímu zákonu ještě říci své, ale prostě neočekávejte žádný extra dlouhý projev, ale myslím si, že i veřejnost si zaslouží skutečně zrekapitulovat všechno to dobré, co se do toho kompromisního řešení... (V sále je hluk.)

Co se do toho kompromisního řešení podařilo dostat. Já jenom rychlou, krátkou reakci na mého předřečníka, pana kolegu Vlčka. Já samozřejmě vnímám to, že vy to vnímáte jako velmi pozitivní, že zůstaly stavební úřady i na těch nejmenších obcích. Já bych jenom tady chtěla, abyste to znova do budoucna zvážili, protože my jsme skutečně rezignovali na tu zastupitelnost úředníků. Prostě na těch malých obcích těch úředníků nikdy nemůže být tolik. A vy jste sám říkal, že to povede ke stabilizaci úředníků. Já opravdu znova upozorňuji - a teď bez jakékoli politické konsekvence a tak dále, prostě na malém úřadě, když budou dvě paní, chytne se tam chřipková epidemie, tak tam prostě pořád bude pro nemoc zavřeno cedule, protože je nikdo nemůže nahradit. Tak já si myslím, že do budoucna bychom skutečně se třeba mohli pobavit o tom, jestli by nebylo efektivnější řešení mít územní pracoviště obcí s rozšířenou působností tak, aby ta zastupitelnost úředníků tady byla.

U té institucionální reformy ještě když se chviličku zastavím, tak ono ve své podstatě k ní nedochází. Na druhou stranu se nám podařilo dosáhnout té integrace dotčených orgánů. Spoustu lidí se mě dotazovalo, co to vlastně je integrace dotčených orgánů, tak já to zkusím trošičku laicky. Dotčené orgány jsou orgány, které chrání veřejné zájmy, ať už z pohledu památek, hygieny, hasičů, policie, dopraváků, životního prostředí samozřejmě a tak dále. A my jsme udělali politickou dohodu - a za to opravdu potřebuje poděkovat všem zúčastněným, a jsem ráda, že tady o tom i takto hovoříme, že skutečně patří dík všem, kteří se na tom podíleli. Že tam, kde se integrovat dá, tak se musí. To znamená, že tam, kde ty dotčené orgány už sídlí, na tom příslušném úřadě, to znamená mají tam ty své odbory, tak se budou vyjadřovat do jednoho závazného stanoviska.

To znamená nebude se vytvářet celá plejáda kulatých razítek, které vlastně vedly jenom ke zdržení procesu, protože ke kulatému razítku je každý samostatný přezkum a tak dále a tak dále, a to jsou přesně ty věci, které nabobtnávaly to stavební řízení. Nyní se také každý bude moci samozřejmě odvolat proti tomu jednotnému závaznému stanovisku, ale k jednomu stanovisku, to znamená ne dílčím způsobem třeba k dvaceti nebo třiceti. Pak samozřejmě běží veškeré odvolací procesy ke stavebnímu povolení jako takovému, takže všechna tato práva jsou zachována.

Co považuji za velmi důležité u toho, že se nechaly stavební úřady i na těch nejmenších obcích, pak v obci s rozšířenou působností kraje a tak dále, je, že je potřeba apelovat na příslušné tajemníky obcí nebo ředitele krajských úřadů, aby si skutečně pohlídali svoje úřednictvo, že ty lhůty, které tam máme nastaveny a které byly zachovány z toho nového stavebního zákona, aby byly vymahatelné. To znamená, že pokud tam máme, že rodinný domek, když tam nebudou žádné problémy, získá stavební povolení do třiceti dnů, tak aby to tak bylo. Protože vlastně tím, že to máme v tom správním řízení, tak jak se to dneska prostě aplikuje na ty úředníky samosprávných celků, tak je tam problém, že když se nedodrží lhůty, tak se prostě neděje vůbec nic. Takže jenom tady je potřeba opravdu apelovat na ty šéfy těch úřadů, aby tyto lhůty si pohlídali. Stejně tak jako lhůty u závazných stanovisek nebo u toho jednotného závazného stanoviska a těch podkladů pro toto stanovisko, protože samozřejmě že nám běží fikce, ale zase určitě není dobré pro stavební prostředí, aby nám tady všechno probíhalo fikcí, to znamená, že vlastně nebyla dodržena ta lhůta, tak platí fikce, protože pak je to samozřejmě další pole pro přezkumy, odvolání a zbytečně se to zdrží, tak to jenom takovýto můj apel směrem k šéfům těchto úřadů.

Co považuji za velmi dobré je procesní reforma, která se podařila, a to už tady říkal pan ministr, prostě zrušíme všech stávajících deset typů povolovacích řízení a bude jenom jedno řízení, které v sobě bude mít jak územní, tak stavební řízení. K tomu všemu, jak už jsem hovořila o tom, máme integrované ty dotčené orgány. To znamená, že skutečně všechno, co se integrovat dalo, se podařilo. Podařilo se i to jednotné environmentální stanovisko. To znamená, že životní prostředí se zkonsoliduje na své půdě a pak vlastně pro to jednotné závazné stanovisko dají svůj podklad za životní prostředí.

Je také ale potřeba říci, že nejsou integrováni hasiči a hygiena, protože to je prostě státní správa. A tito ale samozřejmě budou vydávat svá závazná stanoviska, ale i na ně bude platit fikce. To znamená i tady bude platit to, aby dodržovali lhůty. Dalším takovým bodem, který je velmi důležitý, je obsahové zjednodušení. To znamená tady skutečně došlo i k zjednodušení projektových dokumentací, sjednocení a modernizace požadavků na výstavbu. To jsou skutečně velmi dobré věci. Myslím si, že i to, že se nám rozšířily ty stavební předpisy nejenom pro Prahu, ale i pro metropolitní oblasti, že tady je vidět, že stát pracuje se strategií regionálního rozvoje, která takto metropolitní oblasti definovala, proto tedy samostatné stavební předpisy pro Prahu, Brno a Ostravu, což určitě za hnutí ANO také podpoříme.

Dalším bodem je využívání plánovacích smluv. To je přesně ten bod, kdy se vlastně samospráva snaží dohodnout s investorem na svém území. Starostové si ztěžovali, že to vlastně nemají nikde ukotveno v zákoně a že se obávají, jestli se nepohybují na hraně někde se zákonem, takže tady si myslím, že u stavebního řízení to je velmi dobré, schvaluje to zastupitelstvo. A není nic špatného na tom, že se samospráva chce dohodnout s investorem, jak se bude pohybovat v jejich území, co to bude znamenat i pro doprovodnou infrastrukturu a tak dále.

Co považuji i za důležité je účastenství a koncentrace řízení. Už tady o tom hovořil pan zpravodaj. My jsme skutečně dostali celou plejádu toho, že se snažíme vymanit veřejnost, to vůbec není pravda. Veřejnost se samozřejmě bude moci účastnit. Je ale samozřejmě koncentrované to řízení. To znamená ona by se měla vyjádřit tam, kde to nejprve jde. To znamená v tom prvostupňovém řízení. Co se týká spolků, tak tam vlastně byla i dohoda, že samozřejmě vrátíme kácení dřevin, druhové výjimky jako takové. Ale znova je potřeba tady zmínit i to, že se stanou účastníky řízení, ale musí se vlastně nějak zabezpečit v tom stavebním řízení, aby se vyjadřovali jenom k těm věcem, které těmto spolkům přísluší.

Reforma opravných prostředků. To znamená ruší se ty samostatné přezkumy, odstraňuje se ten ping pong, říká se tomu odborným slangem apelace. Tady jde o to, že skutečně se nestane to, že pokud se odvoláte v prvoinstančním řízení, na té první úrovni, pošlete to na odvolačku třeba na kraj, tak kraj to pro nějakou formalitu vrátí a takhle si to pinkají ty dva úřady. Tomu se říká ten ping pong. Takže teď je to nastaveno tak, že pokud dojde k odvolání, odvolací orgán už to musí dopovolit. A to považuji za velmi dobré, protože se tam skutečně musí identifikovat ty závažné problémy a ten odvolací orgán už se k tomu musí postavit.

Digitalizace - obrovské téma. Obrovské téma, protože byť to všichni myslíme se stavebním řízením dobře, tak bez té digitalizace by to nefungovalo, takže musíme skutečně napnout všechny plachty k tomu, aby se využily jak nástroje Národního plánu obnovy, tak Integrovaného regionálního operačního programu, aby skutečně co nejdříve ta digitalizace byla spuštěna, aby se to dalo i v nějakém režimu odzkoušet jako takovém.

Možná poslední bod - územní plánování. Tady je potřeba prostě říci, že nový stavební zákon v podobě, tak jak ho dneska máme ke schválení, neomezuje roli samospráv oproti stávajícímu zákonu. Je jasné, že města mají ambice získat územní plánování čistě do samostatné působnosti, ale tam jsou prostě pořád nezodpovězená ale, proto je potřeba se tomuto věnovat samostatně a skutečně to připravit s vědomím toho, že tady máme prostě v České republice 6 254 obcí a každá ta obec je jinak veliká.

A jenom upozorňuju, že 70 % z těchto obcí je do tisíce obyvatel, takže na ně úplně vrhnout tu samostatnou působnost, včetně nákladů a všeho je velmi složité. A samozřejmě proti tomuto bojoval i Svaz měst a obcí.

No, a takovým jenom shrnutím - je potřeba si uvědomit, že tímto zákonem odkládáme i účinek, to znamená, s tím schváleným odkládáme účinek nového stavebního zákona, který bude k 1. 1. 2024. Je otázka dobře, špatně, ale na druhou stranu tím, že vlastně běží ty procesy digitalizace, nemá cenu spouštět něco, co nebude potom na těch digitálních platformách. Takže tady prostě ještě chvilku vydržíme. Já jenom budu doufat, že všechny stavební úřady budou rozumné a budou samozřejmě se dívat už na ten nový stavební zákon a tam, kde to jenom trošičku jde, tak už se budou přihlížet tomu, jak by to bylo podle nového stavebního zákona, protože tam je mnoho staveb dáno do drobných staveb, mnoho do jednoduchých staveb tak, abychom si teď za posledního tři čtvrtě roku nevytvářeli nějaké nepřekonatelné bariéry, který by byly ve finále složité i pro obce a města.

Dovolte mi tedy jenom ve stručnosti se vrátit k pozměňujícím návrhům po druhém čtení tak, abychom vlastně za klub ANO si jenom řekli, jak budeme jednotlivé pozměňovací návrhy podporovat.

Co se týká dé jedničky, to znamená pana kolegy Adamce, horkovody jako vyhrazená stavba, tak tam jednoznačně ano, prostě tam je potřeba se na tuto energetickou infrastrukturu zaměřit. Co se týká usnesení výboru pro veřejnou správu, protože pak by bylo usnesení výboru hospodářského výboru nehlasovatelné, to jsou úplně totožné návrhy, tak tam samozřejmě hnutí ANO to podpoří, ale nebudu se k tomu tady vyjadřovat podrobněji, protože to už jsem říkala v rámci druhého čtení. Zaměřím se na ty pozměňovací návrhy, které jsou po druhém čtení, to znamená, které byly načteny ve druhém čtení. Já sama jich tam mám zhruba pět. To znamená, to jsou pozměňovací návrhy, které se týkají zpřesnění, různých sjednocení formulace, nebo se to týká zpřesnění kompetencí Ministerstva průmyslu a obchodu při výkonu působnosti toho Dopravního a energetického stavebního úřadu. Potom se to týká souladu nového stavebního zákona se zákonem lex OZE 2.

Další úprava je, aby velkým obcím zůstala možnost stanovit odlišně požadavky na místní a veřejné přístupové účelové komunikace. Na druhou stranu ale budeme podporovat i pozměňovací návrh pana kolegy Telekyho, který samozřejmě velmi správně říká, že městské předpisy nemohou změnit technické normy. To si myslím, že je důležité a že takto se ty dva návrhy doplňují. U toho C1 ještě bych asi zmínila důležitou věc a požádala tímto i o podporu, a to je úprava společného jednání. Je velmi důležité, abychom skutečně ke stavebnímu řízení přistupovali jako ke službě občanovi. Prostě i stavebník je občan této republiky a zaslouží si nějaké komfortní jednání. A ta úprava společného jednání je o tom, že když stavební úřad z projektové dokumentace na první dobrou - a jsou to velmi kvalifikovaní lidé na stavebních úřadech - uvidí, že tam pravděpodobně vznikne nějaký konflikt mezi těmi dotčenými orgány, to znamená v rámci veřejných zájmů, tak aby svolal společné jednání s tím stavebníkem. Protože je to vždycky o tom, aby se dohodlo. Protože nejčastější konflikt je hygiena, památkáři, hasiči, to jsou úplně nejčastější konflikty. Ale přece to není o tom, že se bude posílat pořád ten stavebník pryč a vlastně on ani neví, jak to má upravit, aby to bylo v souladu se všemi a tam je potřeba to jednání, takto vyvolat, aby si sedli a aby hledali to řešení. A buď ho najdou, anebo ho nenajdou. Ale ten stavebník se to dozví okamžitě a ne, že tady bude vynakládat další prostředky, pokud to je zbytečné.

Pozměňovací návrh pod písmenem C2, který je také z mého pera, se týká pražských stavebních předpisů. Tady jde o přechodná ustanovení, to znamená, aby skutečně se vědělo na jistotu, že dokud nebudou schváleny nové, tak se postupuje podle starých. Tam jde jenom o to, aby to nezastavilo a neohrozilo v Praze výstavbu. Co se týká pozměňovacího návrhu C3, tam se to týká městských částí Prahy, protože tady si musíme uvědomit, že pokud se bavíme o plánovacích smlouvách, tak samozřejmě Praha má velmi mnoho městských částí, který mají samostatnou působnost, jsou to samostatné městské části. A nedává logiku, aby plánovací smlouvy Prahy 13 schvalovalo hlavní město Praha, to si musí samozřejmě zrealizovat to příslušné zastupitelstvo. Na druhou stranu je tam na jistotu dáno, že nemůže městská část měnit něco, k čemu má kompetence pouze Magistrát hlavního města Prahy.

Návrh pod bodem C4, to je ohledně těch námitek spolků, protože tam je v podstatě dáno, že tím, že se stávají účastníky řízení, tak se ale i v rámci odvolacího řízení mohou vyjadřovat pouze k věcem, které jim přísluší z podstaty věci. Návrh C5 se týká podstatné úpravy, protože když zákon hovoří o tom, že se něco musí změnit, pokud je tam podstatná úprava, ale zároveň nedefinuje, co to je podstatná úprava, tak je to samozřejmě velmi problematické. Proto tady i děkuju Ministerstvu pro místní rozvoj, že tu definici tam doplnilo a takto jsme to do toho pozměňovacího návrhu dali. Jenom je potřeba říci, že všechny tyto návrhy byly zpracovány v souladu s Ministerstvem pro místní rozvoj, se kterým jsme debatovali k těm věcech a zaslouží skutečně poděkování za to, že se to podařilo.

Asi bych se měla i vyjádřit k pozměňovacím návrhům pana kolegy Baxy a pana kolegy Berkiho. No, ono to je samozřejmě, já tomu rozumím z pohledu rozvoje měst, na druhou stranu teď jsme měli jenom Prahu, teď to rozšiřujeme na ty metropole v souladu se strategií. Pojďme nechat průběh toho, ať si to skutečně vyzkoušíme, ona to bude zátěž i pro ministerské úředníky. Prostě tři samostatné předpisy; třeba se to ukáže jako cesta dobrým směrem a já nevidím žádný důvod, abychom se tady v čase, když už budou schváleny stavební předpisy pro ty tři metropole, abychom se třeba bavili i pro rozšíření na další města. Takže tady budu asi na straně Ministerstva pro místní rozvoj a budeme k tomu mít asi víceméně nesouhlasné stanovisko.

Co bych ještě chtěla vyzdvihnout, je pozměňovací návrh pana kolegy Lišky a paní kolegyně Opltové. Tady my skutečně budeme mít také souhlasné stanovisko. Jedná se o jaderná zařízení na MPO. Tam to považuju za velmi důležité, aby to tady bylo zmíněno, protože tam je v podstatě uvedeno, že pokud už jsou dneska rozjeta nějaká řízení, tak by se měla dokončit na Ministerstvu průmyslu a obchodu, kam to bude nově podle zákona spadat. Jde zejména o to jádro jako takové a myslím si, že tam žádný chaos nechceme připustit nikdo, takže tam je na jistotu dáno, že se tedy to bude dokončovat Ministerstvo průmyslu a obchodu již k probíhajícím anebo dosud neukončeným řízením.

Určitě za vyzdvihnutí stojí i pozměňovací návrhy kolegy Havránka. Zejména co se týká stožárů mobilního signálu. Tam jenom upozorňuju, že my jsme to řešili i na výboru, že potom ty stavby se musí dopovolit, to znamená, ony budou mít jenom nějaké dočasné umístění, ale budou se muset dodatečně povolovat tak, aby to bylo v souladu s celým tím územím. Určitě skvělá myšlenka kolegy Havránka je výminkové bydlení: co si budeme povídat, na venkově rodiče mají velké parcely, na těch parcelách si děti mohou postavit menší domečky nebo prostě si tam umístit i třeba mobilheimy nebo prostě, co budou potřebovat, aby se to bydlení rozšířilo. Je to tam omezeno jak velikostí, tak samozřejmě všemi těmito věcmi, ale považuju to za krok velmi správným směrem.

Pozměňovací návrh k souhrnnému pozměňovacího návrhu kolegy Havránka se týká energetických staveb, dozoru projektanta, zastavěného území, posunu účinnosti navazujících zákonů. Takže to jsou spíše takové technikálie, které samozřejmě také vedou k tomu, že se ještě více došperkoval ten jeden pozměňovací návrh. Pan ministr nerad vidí, když tomu říkám komplexní, ale v podstatě ten první souhrnný, tak k tomu se dávají i ty další. Co ale nemůžeme podpořit, jsou návrhy pana kolegy Havránka pod bodem H5 a H6, který se týká zkrácení lhůt pro vybrané vyhrazené stavby. My tady přece řešíme stavebníka jako takového a je nám jedno, jestli to je stavebník státu, nebo to je běžný stavebník, nebo je to stavebník obec. Takže my jsme se snažili v tom zákoně zrychlit lhůty pro všechny a bylo by trošku absurdní, abychom teď vyhrazeným stavbám ještě dali rychlejší lhůty. Protože samozřejmě musíme hledět i na to, jak by to stíhaly právě ty dotčené orgány a tak dále. Takže tady si myslím, že toto asi podporu hnutí ANO mít nebude.

Pan poslanec Teleki, už jsem říkala, městské předpisy bez požadavku na technickou infrastrukturu. To jde přesně o to, aby se skutečně někdo nesnažil změnit normy technické. Takže tady si myslím, že rozhodně podpora ano. Další pozměňovací návrh, tady ve zkratce smlouva a smlouvě budoucí, jde jenom o to, že když vedete, vlastně máte nějaké věcné břemeno, tak dneska to věcné břemeno se zná, ale nezná se ten pojem smlouva o smlouvě budoucí a může to být další možností, jak si samozřejmě zabezpečit ten přechod přes vlastní pozemky nebo jak s těmito věcmi nakládat. Takže tady si myslím, že také ano.

A poslední dva jsou od kolegy Králíčka - přezkum závazného stanoviska do tří měsíců od právní moci. Já samozřejmě vím, že koalice k tomuto má nesouhlas. My pravděpodobně tady budeme souhlasit z jednoho prostého důvodu, že když vlastně máme lhůtu na podání žaloby, tak na to máte dva měsíce. Tak proč na přezkum by mělo být šest měsíců, možnost až devět měsíců? Tam to prostě si myslím, že bychom to měli zkrátit. Vím, že se to nelíbí ani jednomu z rezortů, že to je nesystémové a tak dále. Ale pokud se tady bavíme o tom, že na žalobu, která je podle mě daleko rozsáhlejšího charakteru než přezkum jednoho stanoviska, tak si myslím, že by to tady podporu mít mohlo.

A pak je to ono zmiňované poměřování veřejných zájmů. Ono to takto zní hrozně. Na druhou stranu my jsme se snažili upravit § 18 právě, aby docházelo k tomu společnému jednání i se stavebníkem. A ono toto je velmi těžké téma. Asi vím, co tím kolega Králíček zamýšlel, že je potřeba, aby se dotčené orgány pobavily nad tím, a je jasné, že když si každý bude trvat úplně tvrdošíjně jenom na té své ochraně veřejných zájmů, tak k žádné dohodě v podstatě nejsou schopni dojít. Takže tady jde o to, že nesmí to zásadním způsobem ovlivnit životní prostředí nebo narušit památkově chráněné objekty a tak dále, ale vždycky je tam ta možnost určitého pohledu na to, že holt to schodiště nepovede kvůli hasičům po pravé straně, ale když povede zadním traktem, kde to třeba není vidět z ulice, tak už je to jednatelné. A tohleto je o tom, aby skutečně to poměřování v uvozovkách veřejných zájmů tady bylo, ale není to o tom, že by jeden veřejný zájem měl zvítězit nad tím druhým. Je to prostě jenom o tom, aby se dotčené orgány nad tou věcí zamyslely a pobavily.

Tolik ode mě vše. Považuji vždycky za správné odůvodnit všechny ty věci, jak se k tomu budeme stavět. Chtěla bych moc poděkovat z tohoto místa panu kolegovi Havránkovi, protože jsem moc ráda, že koalice vygenerovala člověka, který se opravdu několik měsíců intenzivně stavebním právem zabýval. Samozřejmě jsem měla určitou výhodu, protože jsem to dělala čtyři roky. Ale jsem moc ráda, že jsme byli schopni najít dohody, že akceptovala i koalice to, že v novém stavebním zákoně bylo mnoho dobrého a že jsme toto řešení ve finále našli. A za to je potřeba poděkovat, i samozřejmě mé ctěné kolegyni z SPD Marušce Pošarové, prostě všem zúčastněným, nesmím opomenout pány ministry, aby se neurazili, jak pan ministr Bartoš, tak pan ministr Kupka. Věřím tomu, že takovéto vysoce odborné zákony bychom měli dělat napříč politickým spektrem. A tady je ukázka toho, že to lze. Děkuji. (Potlesk z lavic ANO.)