Já vám moc děkuju za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, musím konstatovat, že máme dneska na programu bod, který ale můžeme projednávat i v rámci řádné schůze, protože co si myslím, že je skutečně palčivé pro Českou republiku, a dneska tady ten bod zvednu poprvé a byla bych ráda, abyste mu věnovali pozornost. Jde o čerpání evropských fondů, které skutečně má velký dopad do rozpočtu. A já vám to hned budu dokládat konkrétními čísly a byla bych ráda, abychom stejně tak, a chtěla bych moc poděkovat všem kolegům z podvýboru pro evropské fondy, kde jsme se včera jednoznačně shodli na usnesení, kterým i apelujeme na vládu.
Abych vás uvedla do té problematiky, protože já chápu, že to je velmi těžká materie, budu se snažit mluvit maximálně česky, nepoužívat ty evropsko-bruselské zkratky, abychom se pochopili. My tady v letošním roce máme souběh dvou programovacích období. Jedno programovací období, které je od roku 2014 do roku 2020, a zároveň nám začalo programové období, které běží od roku 2021 a běží až do roku 2027. Programové období 2014-2020 provázela opravdu turbulentní doba, ať už to byly samozřejmě lockdowny, covidová opatření, ale samozřejmě v tom finiši to provázely i obrovské energetické krize. Evropská komise se na to sice snažila reagovat, to znamená programy, které podporovaly vlastně zotavení ekonomiky po covidu. Určitě si všichni vzpomenete na tzv. REACT-EU, kde jsme se snažili pomoci zdravotnictví, hygienám atd. Nemale se také navýšily evropské prostředky pro Českou republiku. Zároveň Evropská komise reagovala i na situaci kolem války na Ukrajině a připravila programy tzv. FAST-CARE, kde se snažila příjemcům pomoci nějakým způsobem zlepšit podmínky pro čerpání, vědoma si toho, že se ti příjemci dostávají do velmi složité situace.
Jenomže se bohužel nepodařilo české vládě, ale to není jenom výtka vůči české vládě, bohužel se to nepodařilo i jiným zemím, byť apelovaly na Evropskou komisi, aby se v důsledku toho, co se událo za programové období 2014-2020, snažili pro ten poslední rok domluvit tzv. pravidlo N+4.
To znamená, peníze roku 2020 čerpat až do konce roku 2024. A teď jsme v situaci, že toto se nepodařilo a všichni příjemci musí vyčerpat svoje peníze do konce roku 2023, kde je vlastně uzavírka období.
Do toho všeho evropská pravidla jsou velmi složitá, takže nejde ani už od roku 2020 realokovat peníze mezi jednotlivými operačními programy, ale v rámci pouze jednoho operačního programu posouvat ty peníze v rámci prioritních os. V důsledku toho se spousta obcí - a teď tady fakt mluvím ke všem starostům, dostanete se do velkých problémů. My jsme to včera právě na tom podvýboru projednávali, protože vy si vlastně budete moci vybrat mezi několika variantami. Když nestíháte svůj harmonogram projektu i v důsledku toho, že samozřejmě mám signály od starostů, že jim bohužel odstupují dodavatelé od staveb, protože to prostě v té obrovské inflaci s cenou stavebních prací a tak dále za ty vysoutěžené ceny už prostě nezvládnou, takže se odstupuje od projektů, ale příjemce se dostane do neřešitelné situace. Protože například, pokud budu brát rekonstrukce nemocnic a tak dále, což jsme umožnili v rámci REACT-EU, tak toto opatření nepokračuje v tom novém programovacím období 21 až 27, takže příjemci nezbude nic jiného než čerpat co může až do konce roku 23, ale pak to celé dofinancovat z vlastních zdrojů. A vláda tady bohužel nepřipravila alternativu pro tyto příjemce. Ono je potřeba, aby se domluvila s Národní rozvojovou bankou, s EIB, prostě s někým na nějakých zvýhodněnějších podmínkách pro úvěry, protože pokud ti příjemci, kteří třeba staví nemocnice za půl miliardy a tak dále, se dostanou do situace, že si budou muset vzít úvěr na komerčním trhu, tak to samozřejmě bude velmi drahá záležitost.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.