Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně, bohužel se dnes dostáváme do z mého pohledu zcela nepřijatelné situace, kterou plánuje současná pětikoalice, a to připravit průměrného českého důchodce jenom v tomto roce o 7 tisíc korun. Znova to opakuji, jenom v tomto roce o 7 tisíc korun. Primárním a hlavním důvodem této pro nás zcela nepřijatelné situace je laxnost a nezodpovědnost současné pětikoalice, která nejenom nekomunikuje s opozicí, na to už jsme si trochu zvykli, ale nekomunikuje ani s odborníky, protože nezapočítala mimořádnou valorizaci penzí do státního rozpočtu.  Přitom jsme vás tady na půdě Poslanecké sněmovny ve všech výborech my jako opozice na toto upozorňovali, že vám ty peníze chybějí, ale upozorňovala vás na to i Národní rozpočtová rada, že státní rozpočet nepočítá s desítkami miliard korun potřebnými k mimořádné valorizaci důchodů, a to i přes to, že se již měsíce vědělo, že k té valorizaci dojde a že jde o mandatorní výdaj. Navíc Národní rozpočtová rada vysloveně upozorňovala, že vzhledem k vysoké částce nelze rozumně předpokládat, že ji bude možné pokrýt z úspor z jiných položek státního rozpočtu. Nebo si snad vláda myslela, že když v prosinci 2022 schvalujeme státní rozpočet, kdy inflace byla kolem 15 %, že v lednu budou 3 procenta? To si myslím, že snad nemohla předpokládat žádná vláda, a ono ejha!, máme inflaci kolem 17 %.

Bohužel pětikoalice, ostatně jako v řadě obdobných situací, tento problém vůbec neřešila a neřeší, tedy zcela vědomě nejenom že připustila celou situaci, ale dokonce tuto situaci sama vytvořila, a dnes chce vyřešit krizovou situaci na úkor skupiny našich občanů, která je nejzranitelnější, která se sama nebude bránit. Vláda totiž ví, že důchodci nevyjdou hromadně do ulic a nebudou protestovat, i když jich je 2,5 milionu. Bohužel tato skupina obyvatelstva často nemá dostatek sil, aby se sama bránila. A proto chci jasně deklarovat, že my se za tuto skupinu obyvatelstva postavíme, protože ona si už nedokáže navýšit prostředky k životu, a budeme bojovat za to, abychom hloupé kroky vlády eliminovali nebo úplně zastavili. My totiž nezapomínáme na to, že důchodci si svůj důchod poctivě zasloužili svojí celoživotní prací. A věřte mi, že my máme skutečně jedny z nejdelších odpracovaných let v rámci Evropské unie.

Samotná valorizace českých důchodů průměrně o 1700 Kč totiž nemá být reálným navýšením důchodů, ale jde jenom o nominální zvýšení částky, která odpovídá ztrátě hodnoty, reálné hodnoty příjmu důchodců. Prostě je to důsledek té inflace. Takže my jim nenavyšujeme důchody, ale my jim vyrovnáváme právě to zdražování všeho, co se kolem nich děje. Navíc je zcela zřejmé, že inflace, která je dynamizovaná cenou energií a potravin, dopadá na nízkopříjmové skupiny obyvatelstva výrazněji, než na vysoce příjmové skupiny a domácnosti důchodců jsou ze své podstaty vždy nízkopříjmovou skupinou obyvatelstva. Navíc je také zcela zřejmé, že důchodci si už vlastní činností svou situací nezlepší. A posílat důchodce pro sociální dávku postrádá smysl, protože odpovězme si na otázku, jakou logiku dává to, že na jedné straně budeme krátit důchody, a na druhé straně je budeme posílat pro sociální dávky. Vždyť to je levá a pravá kapsa, pořád tady mluvíme o státním rozpočtu. Naopak sociální dávky, které samozřejmě vedou k té digitalizaci, k tomu, aby se už nemuselo chodit na úřady - to je pro důchodce nepřijatelné. Proč si myslíte, že důchodci nežádají o příspěvek na bydlení? No proto, že nejsou schopni v procesu té digitalizace se zorientovat v tak vysokém věku a než aby se skutečně ztrapňovali a řešili tyto věci pomocí sociálních dávek, tak raději nežádají o dávky vůbec. A to vede samozřejmě k živoření jednotlivých důchodců.

A do této situace, kterou si všichni uvědomujeme, že ten digitalizovaný svět, kam vlastně spějeme, a je to určitě správně pro produktivní část obyvatelstva, tak pro důchodce je to zcela nepřijatelné a oni tuto zeď, kterou jim pomyslně stavíme, mnohdy nejsou schopni přelézt.

Zásadní je také, že období, za které se valorizace počítá, již skončilo, tedy nárok na tu onu mimořádnou valorizaci již důchodcům vznikl. Nyní, vážení kolegové, běží jenom lhůta, kdy k té samotné valorizaci má dojít. To je všechno. To znamená, pokud se dneska tady fakt legálně a legitimně bavíme o tom, že budeme krátit důchody, tak jednoznačně jednáme retroaktivně. To znamená, že my nemůžeme dneska říkat, že v tomto roce jim zkrátíme důchody, protože ono už to nastalo, to prostě už nastalo a my teď řešíme, v jakém termínu to bude mít vyplaceno.

A co tady řešíme? No že pan ministr Stanjura zapomněl ty peníze dát do rozpočtu. Prosím vás, legislativní nouze. Legislativní nouze má tři důvody: Za prvé je to bezpečnost. Tak tady asi ohrožení bezpečnosti našimi důchodci nehrozí. Za druhé to je zdraví. Tak asi ani zdraví našich důchodců to neohrozí. Maximálně by to mohlo ohrozit tím, že tím, že jim vlastně nenavýšíme a nebudeme valorizovat ty důchody, protože kolem nich je všechno dražší, tak holt samozřejmě budou mít méně peněz na léky, ale to si myslím, že opravdu není důvod na legislativní nouzi. No a potřetí je to hospodářská škoda. A já se ptám, kdo tu hospodářskou škodu tedy zavinil? Důchodci? No to snad nemyslíte vážně. Tu hospodářskou škodu, pokud to na tomto budete hrát, tak je to tedy o personální odpovědnosti a osobní odpovědnosti pana ministra financí. Ten měl dát na valorizaci důchodů do státního rozpočtu. A já se znovu ptám - myslel si snad pan ministr Stanjura, že když je v prosinci inflace 16 %, 15 %, že v lednu to budou 3 %? Pokud ano, tak si myslím, že opravdu nezastává svůj post řádně. (Potlesk poslanců ANO.)

Také pro dokreslení situace musím vzpomenout, že v roce 2022 žadatelé o předčasné důchody zavalili Správu sociálního zabezpečení. Totiž kdo si v roce 2022 požádal o předčasný důchod, má dnes měsíčně o několik tisíc více, než kdyby získal řádný důchod až v roce 2023. Ptáte se, jak je to možné? Protože je zcela nelogické, že kdo pracuje déle a podá si žádost o důchod, až na něj bude mít nárok, bude na tom hůře. Já vám ráda odpovím. Opět budu mluvit o laxnosti a opět budu mluvit o laxnosti tentokrát Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato situace, kdy pan ministr Jurečka zatížil státní rozpočet v době, kdy chce škrtat na zákonné valorizaci, je zcela nepřijatelná. Předčasné důchody jsou možností, to já vůbec nezpochybňuji, ale očekává se, a je to správné a logické, že takový důchod bude menší. Ale opak se stal pravdou. A vyvrcholením celé této bizarní a zcela nerozumné situace je včerejší vyhlášení právě stavu legislativní nouze.

Když se na to podívám ještě z pohledu stavu legislativní nouze a toho, na co se to snaží vláda hrát, to znamená na hospodářskou škodu, možnou hospodářskou škodu, ale znovu s obřím otazníkem, protože jak mohla vzniknout tato hospodářská škoda, když každý musel už v prosinci vědět, že k té valorizaci důchodů dojde? Tak pan ministr by to ani takto řešit nemusel, kdyby ovšem v roce 2022 nezapomněl požádat Evropskou unii o 53 miliard na evropské projekty, to je takzvaná ta certifikace těch projektů. Takže vlastně ta situace vznikla tak, že tím, že pan ministr zapomněl, vláda zapomněla, tak těch 53 miliard šlo z peněz daňových poplatníků, místo toho, aby si do toho rozpočtu nalil peníze Evropské unie. Přitom 54 miliard - podívejte se na to, o kolik se tady jedná při té valorizaci, která má nastat v červnu - tak to je zhruba nějakých 30 - 34 miliard, takže on by byl i v plusu, kdyby řádně požádal Evropskou unii o ty peníze.