Od rána tu poslouchám od poslanců ANO a SPD už po tisící, že jsem seniorům něco ukradl nebo jim chci ukrást. Moc nerozumím, jak bych to měl udělat a jak bych si tím lupem měl osobně pomoci.

Jsme tu my vládní poslanci líčeni jako ti zlí, kteří z nějakého zvráceného potěšení chtějí bezbranným starým lidem uškodit.

Ne, není to o tom, že bychom někomu nepřáli pěkné důchody. Ale musíme i zvažovat kdo a jak je dlouhodobě udržitelně zaplatí.

Jestliže máme průběžný systém financování důchodů, na jedné straně jsou senioři, kterým jsou vypláceny důchody a na druhé straně rovnice jsou pracující, často mladí lidé s rodinami, kteří to formou odvodů ze mzdy platí. Pokud se nevybere dost, musí si stát na ten schodek půjčit s nějakým úrokem. A ten úrok a splátky dluhu bude muset v budoucnu někdo zaplatit – zase mladé generace.

A vlastně hledáme nejlepší a pro všechny snesitelný způsob, jak to vybalancovat, aby senioři měli dnes, ale i za deset nebo dvacet třicet let důstojné důchody a současně aby pracující unesli tu výši odvodů.

ANO a SPD, místo aby navrhovaly nějaké rozumné řešení, lžou o nás a budí u seniorů nenávist vůči politikům. Je to smutný způsob jejich permanentní volební kampaně.