Hezké odpoledne, dámy a pánové, jenom s dovolením kratičkou reakci na vystoupení kolegy Zbyňka Stanjury. Možná i pro oživení paměti nás všech, protože v politice je ta paměť velmi krátká, aspoň u některých. Nicméně mi dovolte ještě jednu malou glosu ke způsobu volby, resp. odvolání.

Tady se už vlastně od pátku spekuluje, kdo jak hlasoval v tajné volbě a jestli někdo volil a nevolil a podpořil a nepodpořil, a já slyším v kuloárech stanoviska poslanců ODS, nebudu je zatím jmenovat: A my jsme mu to tam hodili, atd., atd. (Bouchání do lavic vpravo.)

No tak abychom tomu zabránili, tak si myslím, že by bylo fajn, kdybychom odvolávali pana Ondráček veřejně. Ne? Ať každý vidí, jak kdo hlasuje. (Potlesk vlevo.) A bude jasno všem. A nevím, jako co je na tom nedemokratického, odvolávat někoho veřejně.

A nyní velmi stručně k historii. Víte všichni, že těch kontrolních komisí v Poslanecké sněmovně je devět. Jenom pro zopakování je to, zkratky: BIS, FAú, GIBS, NBÚ, vojenské zpravodajství, odposlechy, kybernetická bezpečnost, CEú a ÚZIS nově vzniklá. Subjektů ve sněmovně je devět.

Byly před námi v podstatě dvě možnosti, jak rozdělit předsednictví těchto komisí. Buď podle výsledků voleb, anebo paritně, každý jeden. My jako hnutí ANO jsme řekli, že nebudeme nominovat žádného předsedu. Žádného předsedu. Zůstalo osm subjektů na devět pozic. A já jsem poprosil kolegy, a to je ta tabulka, kdo argumentuje tabulkou, klidně se na ni může podívat, ta je pořád stejná. Tabulka moje, Faltýnkova tabulka. Děkuji, Zbyňku, prostřednictvím pana předsedajícího. Poprosil jsem všechny ostatní subjekty ve sněmovně, aby se dohodly na rozdělení komisí.