Vážená paní předsedkyně, děkuji za slovo.

Na začátku, než zahájím svoji úvahu a komentář k předloženému zákonu, zde zazněla spousta pravd, polopravd a nepravd. Zaznělo tady, zavnímal jsem i rozpory ve vládní koalici, což samozřejmě se zmíním ve svém komentáři, kdy nejednotnost názorů tady projevil - nebo ne dnes, ale opakovaně v posledním měsíci - v názoru na státní pojištěnce pan ministr Válek. Myslím si, že i musí být rozpolcené srdce mého ctěného kolegy Toma Philippa, který na jednu stranu souhlasí se snížením platby za státní pojištěnce a na druhou stranu chce více pomáhat, dávat více, zlepšovat péči, inovativní péči, kvalitní, kterou vlastně zmínil, aby ta co nejkvalitnější péče pro naše občany byla. A zmínil to ve své kandidátské řeči. Nejvíce si vážím samozřejmě názorů pro jeho konzistentnost je pan ministr Stanjura, protože on je opravdu konzistentní a tím je, aspoň pro mě, částečně předvídatelný.

Takže ještě jednou. Vážené dámy, vážení pánové, dnes projednáváme návrh zákona, kterým se vláda snaží vytvořit iluzi, že v České republice máme na zdravotnictví více peněz, než ve skutečnosti potřebujeme a zahajujeme tím dlouhodobější, nenápadný, plíživý a sofistikovaný proces reálného snižování objemu finančních prostředků v českém zdravotnictví s velmi nebezpečnými důsledky. Vláda chce zdravotnictví vzít peníze na základě pochybné argumentace o jejich nepotřebnosti v okamžiku kumulujícího se deficitu v systému veřejného zdravotního pojištění, sprintující inflace, prognózy zpomalující ekonomiky a uprchlické vlny z Ukrajiny, která přináší další požadavky na české zdravotnictví, jež bude potřeba zaplatit. S dalšími těžko předvídatelnými faktory, jako mohou být pozdější vlny infekčních nemocí a jejich důsledky, jakoby se při vládním pouštění žilou financím zdravotnictví nepočítalo vůbec.

V důvodové zprávě k projednávanému zákonu se píše: V souvislosti s projednáváním zákona o státním rozpočtu pro rok 2022 došla vláda České republiky k závěru, že aktuální stav veřejných financí je nezbytné řešit zapojením všech veřejných zdrojů, které v současné době nejsou efektivně využívány. Mezi tyto prostředky patří i zůstatky na jednotlivých fondech zdravotních pojišťoven. Dále vláda říká, cituji: Za účelem zapojení volných prostředků ostatních veřejných rozpočtů do státního rozpočtu v letošním roce se navrhuje, aby došlo ke zmrazení platby za státní pojištěnce na úroveň roku 2021.

A tak tady dnes vlastně projednáváme už mnoho hodin tento návrh. Vláda se chystá tímto zákonem zdravotnictví nenávratně připravit o 14 miliard, doposud se nic takového ještě nestalo. A zdůvodnění vlády je takové, že pokud ten formální úřednický jazyk z návrhu zákona převyprávím poněkud lidověji, vláda bere zdravotnictví peníze, o kterých se domnívá, že ve zdravotních pojišťovnách leží jen tak ladem a české zdravotnictví tyto peníze prostě nepotřebuje. Jenže milé dámy, vážení kolegové, toto je hluboký omyl. Problémem zdravotnictví není přebytek peněz, s kterými by si zdravotnictví nevědělo rady. Je tomu přesně naopak. Zdravotnictví pracuje s limitovanými finančními prostředky a snaží se za ně poskytnout co nejkvalitnější, nejmodernější léčbu v rámci ekonomických možností naší země. Jinými slovy za více peněz můžeme udělat více muziky. Žádné zbytečné peníze v systému veřejného zdravotního pojištění prostě neexistují. Lékaři vedou se zdravotními pojišťovnami v podstatě každodenní a nikdy nekončící debatu o tom, co by se mělo a mohlo hradit z prostředků veřejného zdravotního pojištění, ale z důvodu, z definice vždy omezených finančních zdrojů se neplatí a pacienti k tomu tudíž doposud nemají přístup. Jen pro ilustraci lze uvést například nasazení účinnějších, ale také dražších léčiv v dřívějších liniích léčby u v populaci rozšířeného diabetu nebo nákladových léčiv pro vzácné diagnózy, jako je třeba achondroplázie. Příkladů samozřejmě existuje bezpočet. Dnes nový lék, který je na migrénu, který si pacienti nemohou dovolit a pojišťovny ho stále nehradí. Zmínil bych zde např. i atopickou dermatitidu, protože ta se týká více než 200 000 lidí. Dneska máme jeden biologický lék, SÚKL ho schválil, na indikace středně těžká a těžká dermatitida, ale fakticky pojišťovny ho neproplácí v těch indikacích, jak byl schválen, proplácejí ho jenom ve chvíli, kdy člověk nezabere na cyklosporin A anebo je na něj alergický nebo prostě jsou tam nějaké jiné kontraindikace.