Také moje faktická poznámka bude reakcí na vystoupení pana poslance Peksy. Pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, nepochybně když posuzujeme to, jestli je nějaká země a nějaký její představitel, jestli jedná v zájmu České republiky nebo jestli to odpovídá našim zájmům, tak musíme odhlédnout od toho, zda se nám jako politické straně a konkrétní politické síle líbí to, kdo tam vládne jaké zastává vnitropolitické postoje. Tady je přece jasné, že Maďarsko je náš spojenec a že politika premiéra Orbána je taková, že odpovídá dlouhodobě zahraničněpolitickým zájmům České republiky a na tom bychom se tady přece všichni mohli shodnout. Pokud vyjadřujete překvapení nad tím, že někteří poslanci, třeba z řad lidovců, v Evropském parlamentu se postavili za pana premiéra Orbána, tak jenom připomínám, že jeho strana, politická strana Fidesz, není na žádném okraji evropského politického spektra, je to součást Evropské lidové strany, takže ten postoj v tomto směru se mi jeví jako logický a to, co pokládám za nejpodstatnější: všechny tyto pokusy různým způsobem zasahovat do dění jednotlivých demokratických států v rámci Evropské unie jenom prohlubují krizi Evropské unie, prohlubují nedůvěru mezi evropskými zeměmi a ohrožují dokonce i budoucí spolupráci těch jednotlivých zemí. A kdo si nemyslíte, že k tomu povedou ty kroky proti Polsku a Maďarsku, tak ty všechny vyzývám, ať se podíváte do historie. Podívejte se, jak dopadly sankce vůči Rakousku před necelými dvěma desítkami let ve chvíli, kdy se dostala do vlády FPE Jörga Haidera. Ty sankce neskončily úspěchem, skončily deziluzí v rakouské společnosti a přinesly více problémů než užitku. A tak to dopadne i s těmi řízeními vůči Polsku (upozornění na čas) a Maďarsku, která nejsou v zájmu České republiky. Nejsou.