Vážené kolegyně, kolegové,

než se dostanu ke korespondenční volbě, nemohu si odpustit jednu poznámku. Dnes ráno se mě novináři ptali, jestli si myslím, že začátek hokejového mistrovství světa bude mít na chod Poslanecké sněmovny nějaký vliv. Já jsem řekl velmi naivně, že si to nemyslím, že si přece nikdo nedovolí odejít a jít na hokej místo toho, aby byl v práci. Mýlil jsem se. Je evidentní, že koalice se pokusila ukončit tuto schůzi tak, aby stihli hokejový zápas Česko - Finsko a že to je pro spoustu lidí tady v tom sále důležitější, než naše dnešní jednání a v uvozovkách nějaká korespondenční volba. No, je to pro ponaučení, člověk se neustále učí.

A teď už ke korespondenční volbě. Vážené kolegyně, kolegové, velmi podrobně jsem tady už k vládnímu návrhu na zavedení korespondenčního hlasování, to vlastně není vládní návrh, je to poslanecký návrh, na zavedení korespondenčního hlasování pro jednu vybranou skupinu občanů, to znamená pro držitele českého státního občanství žijící hlavně dlouhodobě nebo trvale v zahraničí, vyjádřil už v rámci prvního čtení. Nezastírám, bylo to vystoupení kritické, protože předložený návrh považuji za veskrze nekvalitní, nebezpečný a také protiústavní. Některé své argumenty proti tomuto návrhu zopakuji a některé nové k tomu dnes přidám. A to jak k principům celého návrhu, tak k jeho dílčím součástem i vůči změnám, která v něm vládní koalice zvažuje učinit a které považuji za změny k horšímu, pokud to vůbec ještě horší být může.

Novela vládních poslanců na změnu zákona o správě voleb, tedy v překladu návrh na zavedení korespondenčního hlasování do českého volebního systému, je podle mého názoru nejnebezpečnějším průlomem do našeho ústavního systému v historii novodobé České republiky. Lépe řečeno. Jde o snahu o úplné pošlapání některých nejzákladnějších principů, na kterých naše ústavní právo a naše ústavní demokratické zřízení stojí. Pokud by byl tento návrh schválen a uveden do praxe, nebude již možné hovořit v souvislosti s volbami a vládní většinou, na jejichž základě vzniklou, o standardní demokracii.

Protože přece standardní, klasická a tradiční demokracie se opírá o jeden základní princip, a to o to, že volby jsou svobodné, soutěživé a spravedlivé, znemožňující jakékoliv manipulace a podvody při hlasování, anebo sčítání hlasů. Respektive jde o takové nastavení volebního systému, volebního procesu a volebních pravidel, které umožňuje včasné odhalení jakýchkoliv pokusů o volební podvody a manipulace a kde jsou přítomné takové kontrolní a přezkumné mechanismy, které znemožní, aby pokusy o tyto podvody a manipulace měly vliv na konečnou podobu volebních výsledků. Toto vše by zavedením korespondenčního hlasování padlo, a tím pádem bychom už nemohli hovořit o vládní či parlamentní většině, vzniklé zcela demokratickým a nezpochybnitelným způsobem, a to by bylo pro náš politický systém a důvěru občanů v něj naprosto devastující, protože demokracie nemůže existovat bez důvěry občanů v demokratický systém. A pokud to porušíme, tak to právě bude znamenat pro demokratický systém devastující vliv.

A já vás žádám, nezahrávejme si s tím. Když tohoto nebezpečného džina vypustíme z pomyslné lahve, nebo vypustíte z pomyslné lahve, už nikdy jej tam beze zbytku nevrátíte zpět a škody, které na naší demokracii napáchá, budou bohužel nevratné. Rovněž si v této souvislosti musíme zas a znovu definovat některé základní termíny, tedy hlavně základní principy volebního práva obsažené v české ústavě, o kterých zde hovoříme.