Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, dovolil bych se ještě na návrh zákona podívat očima navrhovatelů a trochu ho podrobit kritice, přestože jsou to věci, se kterými ve své podstatě souhlasíme, ale samozřejmě jsou tam i věci, které si myslím, že by v tom zákoně být neměly. (Hluk v sále.) 

Pojďme ale po bodech. Za prvé je to zhodnocení současného stavu. Jaký je současný stav? Podle zákona 257, o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, mají orgány ochrany veřejného zdraví při epidemii...

Nic se neděje. Já děkuji aspoň panu ministrovi školství, že tady sedí, aby si to vyslechl, protože je evidentní, že nikoho dalšího z jeho vlády školský zákon nezajímá.

Takže pojďme znovu. Jaký je současný stav? Dnes mají orgány ochrany veřejného zdraví při epidemii pravomoc rozhodovat o nařízení izolace a karantény v individuálních případech nebo z epidemiologických důvodů o uzavření školy nebo školského zařízení. Současně podle metodického pokynu hlavní hygieničky k jednotnému postupu Krajské hygienické správy pro nařizování karantény ve školách a školských zařízeních v souvislosti s onemocněním COVID-19 platí pro možnost nařízení uzavření či omezení provozu školy, že v případě, že dojde k potvrzenému výskytu onemocnění COVID-19 nebo nařízení karantény ve škole a školském zařízení u více jak 30 % pedagogických pracovníků a dětí, žáků nebo studentů, kterému předchází narůstající trend nemocnosti, je riziko přítomnosti možných zdrojů nákazy a dalších přenosů nákazy tak veliké, že je doporučeno nařídit uzavření či omezení provozu školy nebo školského zařízení. V méně závažných situacích nebo v případě, že provoz školy není možný z důvodu personálního nedostatku pedagogů díky jejich karanténě, provede místně příslušná Krajská hygienická stanice individuální posouzení a doporučí po dohodě s ředitelem školy případný jiný režim uzavření školy nebo školského zařízení. Platí tedy, že i orgány ochrany veřejného zdraví počítají s tím, že v některých případech bude při řešení důsledku epidemie přistupováno k využívání nástrojů podle školských předpisů.

Orgány ochrany veřejného zdraví uplatňují své pravomoci primárně z hledisek zdravotních. Mohou však nastávat situace, kdy například vlivem důsledků epidemie COVID-19 bude ovlivněna možnost zabezpečovat výuku. Na základě části tohoto zákona o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, stanovuje případy, kdy je škola povinna dětem, žákům a studentům zajistit distanční výuku.

Je to v případech, kdy z důvodu krizových či mimořádných opatření anebo z důvodů karantény není možná osobní přítomnost většiny dětí, žáků nebo studentů dané třídy, skupiny nebo pracoviště s tím, že přechod na distanční výuku se týká pouze dotčených dětí, žáků a studentů, jimž je mimořádným či krizovým opatřením omezena možnost osobní přítomnosti ve škole, či těch, jichž se dotýká karanténní opatření. - Tak to se v současné době už evidentně děje. - Toto ustanovení tedy řeší situaci žáků a studentů dotčených příslušnými protiepidemickými opatřeními a zachování jejich práva na vzdělání, byť modifikovaně. Vzdělávání distančním způsobem škola uskutečňuje podle příslušného rámcového vzdělávacího programu a školního vzdělávacího programu v míře odpovídající skutečnostem.

Faktem je, že to distanční vzdělávání není úplně ideálním způsobem už z toho důvodu, že se ztrácí sociální kontakty, ty děti spolu minimálně komunikují a i objem té látky, která se projednává distančním způsobem, je výrazně nižší, než by to bylo, kdyby šlo o prezenční výuku a ty děti chodily normálně do školy tak, jak by do té školy chodit měly. To znamená, my jsme pro to, aby se ta prezenční výuka omezovala co nejméně.

Už ze školského zákona má ředitel školy pravomoc ze závažných důvodů, zejména organizačních a technických, vyhlásit pro žáky nejvýše pět volných dnů ve školním roce. - Takže už dnes ředitel má jakousi možnost vyhlásit pět volných dnů ve školním roce. - Většina škol již těchto pět volných dnů ve školním roce, právě v tom roce 2021/2022 využila nebo jejich využití plánovala. Z dosavadního průběhu epidemie se ukazuje, že ředitelé využívají toto tzv. ředitelské volno jako flexibilní nástroj, jak řešit důsledky právě výskytu nákazy ve škole. Je to řešení okamžité. Jelikož však mají podle školského zákona pouze pět dní, nevytváří to dostatečný prostor pro řešení výskytů nákazy a omezení z toho plynoucích. - To je právě to, proč tady dneska sedíme, aby z pěti dnů bylo deset dnů, aby tam bylo o deset dnů víc, abychom tu flexibilitu a ten prostor ředitelům škol zvýšili.

Výjimečnou možností je pak postup, kdy Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy může v jednotlivých případech hodných zvláštního zřetele stanovit odlišnosti v organizaci školního roku, a to i na žádost ředitel školy. Výše popsané právní nástroje však bohužel ještě pořád nedostatečně reagují na situace, kdy izolace, karanténa či nemoc zasáhne primárně pedagogické pracovníky školy, a tím znemožní či zásadním způsobem omezí možnost ředitele školy zajistit poskytování vzdělávání podle školského zákona.

Tak ale pojďme si říct, jaké jsou hlavní principy v té navrhované úpravě, kterou tady dnes projednáváme. Navrženým zákonem se dává řediteli školy pravomoc v krajních případech vyhlásit mimořádné ředitelské volno nebo mimořádné vzdělávání distančním způsobem v rozsahu až deseti dnů v období školního roku v případě, kdy nelze z důvodu karantény, izolace nebo jiných omezení plynoucích z nákazy covid-19 na straně pedagogických pracovníků školy zajistit vzdělávání podle školského zákona. Současná právní úprava neobsahuje možnosti řešení tak vysoké absence pedagogů, jak se tomu stává právě na školách v současné době, kdy ředitel školy tedy nemůže vlivem objektivních okolností zajistit výuku podle pravidel školského zákona. Institut mimořádného ředitelského volna a mimořádného distančního vzdělávání dává řediteli možnost právě flexibilně reagovat na nepříznivou situaci vyvolanou epidemií v krátkém časovém úseku. Možnost využít tento institut bude mít ředitel školy pouze, když je vyhlášen stav pandemické pohotovosti podle zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covid-19 a o změně některých souvisejících zákonů. - To je velmi důležitý odstavec právě proto, že účinnost pandemického zákona končí koncem února, tzn. že zatím dáváme ředitelům prostor využít právě této schválené novely do konce února. To je potřeba si uvědomit.

Jelikož je omezen účel, pro který je možné mimořádné dny volna resp. mimořádné dny distanční výuky využít, a také rozsah až na deset dnů, je tím zajištěno, že se tento institut bude využívat pouze cíleně a nebude tak docházet k nadměrnému omezování výuky. - To je asi cílem. Není cílem, aby děti přestaly chodit do školy, aby se přestaly učit. Koneckonců jsme říkali, že mají problémy a měly problémy v minulých letech zvládnout to penzum výuky, kterou měly v učebním plánu. A to si myslím, že je velmi špatné. To znamená, uvidíme, deset dnů, mělo by to stačit a já doufám, že budeme pomaličku už ustupovat od těch protiepidemických opatření.

Pojďme si ještě říct o některých nezbytnostech právě toho, co tady dnes projednáváme. Situace způsobená epidemií ve školním roce 2020/2021 a na začátku školního roku 2021/2022 ukázala právě potřebnost pro ředitele, že ředitelé nemají ještě dostatek nástrojů na to, aby výuku mohli zajistit. A proto tady dnes sedíme, abychom jim dali daleko větší prostor, který jim umožní flexibilně, ale především rychle reagovat na situaci, aniž by museli žádat Ministerstvo školství, aniž by museli žádat kohokoli jiného, ale sami mohli rozhodnout na základě epidemické situace právě u nich v kraji nebo u nich ve městě, u nich ve škole, jak se zachovají, tak aby zajistili co největší penzum výuky.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registruje v dosavadním průběhu epidemie nemalý počet žádostí ze stran ředitelů škol o stanovení odlišnosti v organizaci školního roku podle § 24 právě z důvodu, že ředitel školy není schopen zajistit z personálních důvodů prezenční výuku. V současném školním roce - a to mně pan ministr asi potvrdí - to bylo 52 žádostí, kdy ředitelé žádali Ministerstvo školství, aby jim umožnilo flexibilně a pružně reagovat právě na epidemii u nich ve škole, aby mohli zajistit výuku. Posouzení a vyřízení žádosti ministerstvem však nemůže být z povahy věci nikdy tak flexibilní, jako přímé rozhodnutí ředitele školy na základě vyhodnocení konkrétní situace. - Tam jsou lhůty ze zákona a je jasné, že ministerstvo nemůže reagovat tak rychle, to prostě nejde. Já jsem přesvědčen, že ministerstvo, když zareaguje - a teď to není nic proti vám, pane ministře - tak už bude po epidemii. Takže je potřeba, aby ředitelé měli tyto nástroje a mohli reagovat sami.

Jelikož dle dostupných dat Českou republiku čeká vlna nakažlivější varianty omikron, jeví se větší flexibilita v této věci jako nezbytná. Možnost využít institut mimořádných dnů ředitelského volna nebo mimořádného vzdělávání distančním způsobem tak dává ředitelům škol do rukou flexibilní a rychlý nástroj, díky kterému dokážou reagovat na situaci, aniž by bylo nepřiměřeně zasahováno do práv dětí, žáků a studentů a zákonných zástupců. Návrh zákona tedy přenáší odpovídající pravomoc a zároveň odpovědnost na článek školské soustavy, který umí operativně reagovat na případnou nepříznivou situaci. Zákon však dává také jasné mantinely, kdy nákaza mezi pedagogickými pracovníky ovlivňujícími možnost zabezpečení výuky podle školského zákona a v jakém rozsahu - deset dnů. Bezprecedentní epidemická situace je natolik dynamická, že je vhodné po nezbytně nutnou dobu a v omezeném rozsahu ředitelům tyto pravomoci dát.

Já jsem přesvědčen, že varianta omikron už řekněme nezasáhne tak naši populaci, že se budou plnit nemocnice, jipky, nicméně v každém kraji, v každém městě a v každé škole to může být jinak, proto chápu, že je potřeba udělat tuto úpravu, abychom ředitelům dali možnost se s tou pandemií porvat po svém.

Z pohledu vyvážení práva na ochranu zdraví a práva na vzdělání se jeví, že umožnění mimořádného vzdělávání distančním způsobem je šetrnější k právu na vzdělání než uzavření školy bez vzdělávání vůbec. Zároveň přitom nedojde k ohrožení epidemické situace. To by bylo asi nejhorší, kdybychom začali znovu zavírat školy a děti by se neučily, protože jsme byli, pane ministře, jedna ze zemí, která v té covidové situaci uzavírala školy nejvíc v celé Evropě, nejvíc v celé Evropské unii a české děti se učily ze všeho nejméně. Byly ale také země, které školy vůbec nezavřely. Například Švédsko, Švýcarsko. Tam se chodilo do školy pořád a nemělo to žádný význam. Když jsme se podívali na počty úmrtí v jejich zemích, tak to prostě nemělo žádný význam. To znamená, že prostě ta pandemie se nepřenášela víc a neměly větší smrtnost ty země tím, že by to ty děti víc přenášely. Takže zavírání škol by byla podle mě katastrofická věc, kterou si asi nikdo z nás nepřeje.

Dovolte mi ještě, abych zhodnotil ten návrh zákona, jestli je v souladu s mezinárodními smlouvami, respektuje tento návrh zákona povinnost chránit právo každého na vzdělání, které je zakotveno v řadě dokumentů mezinárodního práva i dodatkového protokolu Úmluvy o ochraně lidských práv. Jaký bude hospodářský, finanční dopad této navrhované novely na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí, nebo jaký by mohl být dopad na osoby sociálně slabé nebo se zdravotním postižením? Dopady do státního rozpočtu z důvodu vyhlášení mimořádného ředitelského volna nebo mimořádného distančního vzdělávání nelze dopředu stanovit. Při použití těchto institutů bude vznikat nárok na ošetřovné, přičemž tento nárok jim vznikal i v případech, kdy Ministerstvo školství na žádost ředitelů škol v souladu s § 24 stanovoval odlišnosti v organizaci školního roku. Ale samozřejmě nikdo nevíme, jak ta epidemie bude silná, kde v kterém městě, jak budou ředitelé čerpat tady těch 10 dnů a jak budou učitelé doma, jak budou v karanténě a podobně, kolik toho bude. Takže ty dopady lze velmi těžce odhadnout. Dopady na státní rozpočet z důvodu vzniku nároku na ošetřovné se tak budou odvíjet od rozsahu šíření nákazy a s tím související četnosti využití navržených institutů.

To by bylo asi všechno z toho začátku a teď se pojďme podívat na to zkrácené jednání ve stavu legislativní nouze. Zákon o jednacím řádu nám stanoví, že za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu, nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody, vyhlásí předseda Sněmovny návrh vlády na legislativní nouzi, který jsme schválili. Tento zákon můžeme projednávat a budeme projednávat a projednáváme v legislativní nouzi, takže o tom si myslím, že není třeba víc mluvit.

Dovolte mi ještě komentovat některé zvláštnosti k jednotlivým částem toho zákona. Takže řediteli školy se umožňuje nad rámec pěti dnů ředitelského volna, které je možné vyhlásit podle § 4, vyhlásit další dny mimořádného ředitelského volna ve školním roce, jejichž vyhlášení je však omezeno splněním podmínek. Oproti ředitelskému volnu podle školského zákona se umožňuje vyhlásit toto mimořádné ředitelské volno i v případě mateřských škol a jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky. Vždy se však jedná pouze o školy zapsané do školského rejstříku. To je, si myslím, důležitá věc. Řediteli školy, vyjma mateřských škol, se pak také umožňuje vyhlásit dny mimořádného vzdělávání distančním způsobem. Konkrétní podmínky, za kterých tak ředitel může učinit, už jsou stanoveny ve školském zákoně. Řediteli školy se pro obě možnosti dohromady, tedy jak pro mimořádné ředitelské volno, tak i pro mimořádné vzdělávání distančním způsobem dává k dispozici až 10 dnů, je tedy možné, aby ředitel školy podle konkrétních okolností vyhlásil například 6 dnů mimořádného vzdělávání distančním způsobem a v budoucnu 4 dny vyhlásil jako mimořádné ředitelské volno právě při splnění podmínek, které jsou uvedeny ve školském zákoně. To znamená je to taková zvláštnost, že ředitel nemusí těch 10 dnů čerpat vcelku, ale může to rozdělit na dvě, tři části, tak jak uzná za vhodné.

Vždy je třeba citlivě posuzovat konkrétní okolnosti a vážit dopady do vzdělávání dětí, žáků a studentů a podle toho vybrat, zda je možné postupovat skrze mimořádné vzdělávání distančním způsobem, anebo zda jsou již naplněny podmínky pro mimořádné ředitelské volno. Výše uvedené možnosti bude mít ředitel školy pouze po dobu trvání stavu pandemické pohotovosti vyhlášeného v souvislosti právě se zákonem č. 94 o mimořádných opatřeních. To je ten pandemický zákon, který jsme dneska vetovali. Takže ještě jednou na to upozorňuji, že čerpat těch 10 dnů bude moci ředitel právě jenom za účinnosti pandemického zákona, jehož účinnost končí koncem února letošního roku. A potom se uvidí, co bude dál, jak bude postupovat epidemie, jak se budou plnit nemocnice, jak se budou plnit jipky a podobně.

Ale už dneska můžeme říct, že například Španělsko, například Velká Británie a některé další země rozvolňují protiepidemická opatření a celá pandemie přechází na takzvané endemické onemocnění, to znamená onemocnění, které tady s námi existuje a budeme na něho prostě reagovat sezónně, budeme ho léčit, nebudeme to už nazývat pandemií, nebudeme dělat žádná zvláštní protiopatření, ale budeme reagovat. Lidé budou chodit k lékaři, k praktickým lékařům, kde se také musí změnit způsob léčby. Zatím to byla takzvaná telefonní léčba, kdy většina praktických lékařů říkala, zůstaňte doma a vezměte si paralen. Ale já si myslím, že to právě vedlo k tomu, že se o 7 dní později většina těch lidí ocitla v nemocnici a že to přednemocniční ošetření prostě nebylo dobře. A to si myslím, že by lékařská komora měla informovat praktické lékaře o tom, jak postupovat, když jim někdo zavolá, že má covid, a jak by se ti lidé měli léčit. Dneska už víme, a teď mi promiňte, já to trošku možná přeženu, že nejde o žádný tyfus ani paratyfus a že ti lidé potřebují pomoc. A myslím si, že by se praktičtí lékaři nad tím měli zamyslet, měli by mít nějaký systém v tom, jak v těch prvních dnech onemocnění budou lidem pomáhat. Ale vezměte si paralen a hlavně zůstaňte doma, nikam nechoďte, je prostě špatně.

Vždy je třeba citlivě posuzovat konkrétní okolnosti a vážit dopady do vzdělávání dětí, žáků a studentů, a podle toho vybrat, zda je možné postupovat skrze mimořádné vzdělávání distančním způsobem, nebo zda jsou již naplněny podmínky pro mimořádné ředitelské volno. Výše uvedené možnosti bude mít ředitel školy pouze po dobu trvání stavu pandemické pohotovosti vyhlášeného v souladu se zákonem č. 94 o mimořádných opatřeních, tedy s pandemickým zákonem. Na mateřské školy se vztahuje možnost vyhlásit mimořádné ředitelské volno, možnost vyhlásit mimořádné vzdělávání distančním způsobem se na ně nevztahuje, neboť mateřské školy nemají obecně povinnost zajišťovat v epidemických situacích distanční vzdělávání všem svým dětem, nýbrž pouze dětem s povinností předškolního vzdělávání.