Zahraniční potravinové řetězce mají v ČR dvakrát větší marže než v Německu. Došlápneme si na zahraniční řetězce a nadnárodní korporace. Takže znovu vidíme, že jsme pro západoevropské země v postavení ekonomické i politické kolonie. Lidé u nás berou ve srovnání s Německem, Rakouskem a dalšími státy násobně menší mzdy, ale potraviny jsou u nás v mnoha případech dražší.
Zahraniční firmy a nadnárodní korporace navíc mnohdy daní mimo Českou republiku a kapitál a svůj zisk vyváží pryč. SPD prosazuje zdanění nadnárodních korporací formou srážkové daně. A pokud jde o ceny potravin, pomoci může zvýšení pokut a jejich častější udělování za prohřešky řetězců v hygieně či chybně deklarovaných slevových akcí, pokud by řetězce pokračovaly ve své praxi předražování zboží českým spotřebitelům.
Zatímco Kaufland loni v Česku dosáhl provozní ziskové marže téměř čtyř procent, německé Kauflandy měly tuto marži poloviční, vyplývá z porovnání údajů databáze Orbis společnosti Moody’s. Lidl měl v Česku ziskovou marži ještě vyšší. Loni činila 6,3 procenta, a o rok dříve dokonce sedm procent. V Německu podle posledních dostupných dat z předloňska dosahoval srovnatelný údaj o maržích jen 2,7 procenta. Informovaly o tom Novinky.
„Například pro Lidl v Česku to znamená, že každá stokoruna tržeb generuje 6,30 koruny provozního zisku,“ popsal Novinkám Radek Náplava z Ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Firma poté hradí ještě různé neprovozní náklady, úroky a daně, takže čistá marže bude okolo 4,7 procenta. Tedy z každé stokoruny tržeb by Lidl měl zhruba 4,70 koruny čistého zisku, dopočítal.
Lidl stejně jako Kaufland patří do skupiny Schwarz, vlastněné jedním z nejbohatších Němců Dieterem Schwarzem. Radek Náplava loni s kolegou zveřejnil studii, podle které tržby největších obchodů s potravinami v Česku vzrostly mezi lety 2005 a 2021 na více než dvojnásobek, hrubý zisk se přitom zvýšil na skoro pětinásobek.
Z této analýzy také vyplynulo, že nejvyšší marže i obchodní přirážky vykazovaly největší firmy na tuzemském trhu ze skupiny Schwarz, tedy Lidl a Kaufland. Ty mají na tržbách největších deseti řetězců v Česku více než třetinový podíl. Za nimi následují Penny Market a Billa, které vlastní opět německá Rewe Group.
Srážková daň na dividendy nadnárodních koporací by podle našeho návrhu činila 15 procent. Dopadla by na zahraniční vlastníky, kteří nepřetržitě nejméně jeden rok drží v tuzemské korporaci alespoň desetiprocentní podíl.
V České republice dochází dlouhodobě k nadměrnému odlivu zisků do zahraničí, kdy jednou z forem je výplata dividend, jejichž prostřednictvím každoročně odtékají stovky miliard korun.
Hnutí SPD nemá strach z nadnárodních korporací ani z EU jako ostatní politické strany a jejich zdanění budeme nadále prosazovat. Zisk z naší práce musí zůstat v České republice.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Měla by vláda došlápnout na zahraniční řetězce?
autor: PV
