Děkuji za slovo. Když tady předseda hospodářského výboru Ivan Adamec hovořil o tom, ať se podíváme do okolních států, tak se podívejme. Podívejme se například na Polsko, podívejme se na Čechy, kteří žijí u polských hranic. Jezdí nakupovat potraviny do Polska, protože je mají zastropované, jezdí nakupovat benzín a naftu do Polska, protože tam stojí 33 korun. Lidé, kteří bydleli u maďarských hranic, jezdili do Maďarska.

Teď už tam jezdit nemohou, protože Maďaři zjistili, že jim to půl Evropy vykupuje, když mají zastropované a dotují ty peníze na to. Ale jde skutečně o to, že naši dopravci, lidi, kteří tady jezdí do práce, malí a střední podnikatelé, nejsou i díky naftě a benzínu konkurenceschopní s těmi zeměmi, které jsou okolo nás, protože jejich ceny jsou samozřejmě nižší.

A jak tady pan ministr Zbyněk Stanjura mluvil o dani z přidané hodnoty, já se toho musím alespoň dotknout, protože samozřejmě chápu, že je to sdílená daň, chápu, že tady řešíme spotřební daň, nicméně v této energetické krizi mluvíme o těch obrovských ziscích, o windfall tax a podobně. Ale samozřejmě součástí těch obrovských zisků je také nadměrný výběr daně z přidané hodnoty, která by jinak nebyla.

A já se musím té daně dotknout už jenom z toho důvodu, že když má stát nadměrný výběr daně z přidané hodnoty, může ji teoreticky použít k tomu, aby kompenzoval a dotoval ceny benzínu a nafty, tak jak se to děje například v Maďarsku nebo v Polsku. Ale faktem je to, co říkal pan předseda Adamec, že koruna padesát je málo, pozdě a špatně.