Dámy a pánové, předem se omlouvám za svou hlasovou indispozici, tak doufám, že to zvládnu.

Dovolte mi ještě, abych se vyjádřil k panu ministrovi Jurečkovi, vaším prostřednictvím, nebo vlastně to ani nemusím, když je to ministr, co tady říkal, jak nás pořád tlačí do toho Ruska. Nejenom pan ministr Jurečka, ale i další. Jak by nás chtěli skopnout k tomu Putinovi a říct o SPD: Vy jste ti, kteří... pánové, já vám říkám jednou provždy: Kdyby to byla pravda, už vám to dávno BISka řekla, nebo to napsala v Reflexu nebo na Seznam.Zprávách. Nic takového se nikdy nestalo. Žádný kontakt s nimi nemáme a nedostali jsme od nich nikdy ani flašku vodky. Jednou provždy.

Jenom abyste to věděli a máme a hájíme české národní zájmy, žádné jiné zájmy nás nezajímají, ani Bruselu, ani Washingtonu, ani Moskvy. A jsem přesvědčen, že to samé dělá Orbán a blízká budoucnost nám to ukáže. K panu ministrovi Jurečkovi. Já jsem byl... On říkal, že my jsme tlačili Rusko do výběrového řízení na Dukovany. Ano, je to pravda. Ne, že bychom je tam tlačili, chtěli jsme, aby se účastnili. Z jednoho prostého důvodu. Protože pokud by se účastnilo i Rusko a Čína, bylo by tam pět účastníků a výrazně by to zvýšilo konkurenci a snížilo cenu. Ta cena se tehdy odhadovala na 150 miliard za dva nové bloky Dukovan.

Dnes ta cena po vyřazení Ruska a Čína, kde v té smlouvě bylo jasně dáno, že kdykoliv je můžeme oba dva vyřadit, a samozřejmě jakákoliv agrese a porušení mezinárodního práva by to nejenom umožňovaly, ale byla by to pro nás povinnost, ale mohlo to snížit ceny. Takže dneska ze 150 miliard za dva bloky Dukovan budeme platit možná 350 miliard, možná 500 miliard celkem, protože ti tři nemůžou udělat podle mě nic jiného, než že se dohodnou. Jeden bude stavět to, druhý to a třetí to. A prostě tak to nějak bude.

A já už se obávám, že to byl od samého začátku účel vyřadit ty Rusy a ty Číňany. My jsme je mohli vyřadit teď po zpracování nabídek, protože vy jste o tom mluvili ještě před tou agresí a porušením mezinárodního práva a já bych dnes byl první, kdo by pro vyřazení minimálně Ruska zvedl ruku, protože to samozřejmě je bezpečnostní ohrožení to, co se stalo a je nemyslitelné, aby se taková země účastnila budování jaderné elektrárny.

Takže smysl to mělo, aby podali nabídky, zvýšili konkurenci, snížili cenu. A o energetické bezpečnosti tady hnutí SPD už mluví X let. Vy jste se nám pořád smáli, pořád jste si dělali srandu, protože - a dneska o tom mluvil i pan ministr - protože přece tady existuje nějaká evropská solidarita a když nebudeme mít, tak oni nám to pošlou. Tak já vám říkám, že žádná evropská solidarita neexistuje, že nám nic nepošlou a můžete to mít písemně černý na bílým a stejně vám nic nepošlou, když dojde z tlustejch do tenkejch. Tak jenom abyste to věděli a za pár měsíců se obávám a nepřeju si to, že toho budeme svědky.

Ale mě potěšil mile pan poslanec Kolář, u kterého jsem si myslel, že to bude ideologický výstup právě na stranu Ruska, ale on mluvil opravdu o energetice a o těchto věcech. Já můžu říct, že mě to potěšilo, přestože jeho pohled byl liberální projev, liberální pohled, jiný než náš konzervativní. Ale aspoň to tak bylo a já o tom mluvím proto, že vlastně ta energetická krize nezačala válkou na Ukrajině, ale ta prostě už se tady linula jako červená niť už od začátku nebo těsně po roce 2000 změnami v energetické koncepci Evropské unie.

Dovolte mi, abych se vyjádřil k projednávanému vládnímu návrhu na změnu energetického zákona, který od roku 2001 prošel více než třiceti novelami. Většina z nich byla změnami k horšímu, protože postupně transponovaly do našeho právního řádu takzvaný první, druhý a třetí energetický balíček Evropské unie, což jsou podle mého názoru základní příčiny dnešních astronomicky vysokých cen energií a hlavně se to týká elektřiny, které zcela pokřivily a zdeformovaly náš trh s energiemi. Ano, trvá to už patnáct let a situace je v důsledku toho čím dál horší a dnes již naprosto neúnosná.

Tato vláda nám samozřejmě bude říkat, že je to válkou na Ukrajině, že je to Ruskem, že je to Putinem a podobně. To k tomu samozřejmě přispívá, ale ten prapůvod zvýšených cen energií je v energetické koncepci Evropské unie.

Poslední ranou do vazu domácnostem a firmám a všem odběratelům energií, elektřiny a plynu, tedy v praxi nám všem, jsou samozřejmě nové právní předpisy Evropské unie, které ovládly šílené takzvané klimatické cíle. A není to jen onen pověstný Green Deal. To je hřebíček do rakve konkurenceschopnosti evropského průmyslu a zemědělství. To je konec tisíců pracovních míst, to je reálná hrozba energetické chudoby, to je propad životní úrovně poctivě pracujících občanů o několik řádů. Už jsme toho svědky. Nejde o sci-fi. Koneckonců některé agentury uvádějí, že už dva milióny českých občanů se dostávají pod hranici energetické chudoby.