Děkuji. Vážený pane předsedo, vzhledem k tomu, že jsem ani neurgoval, abyste mi dal závěrečné slovo před hlasováním, tak to udělám nyní, po skončení tohoto bodu. Zaprvé chci říct, že mě překvapili někteří eurohujeři, kteří měli najednou protievropská stanoviska, a to významná. Ocituji: Zrušení tohoto zákona je obzvláště žádoucí dle výše zmíněných nařízení Evropské unie, vycházející z rezoluce Rady bezpečnosti OSN číslo 22 31 z roku 2015, kde je například v článku 29 společného komplexního akčního plánu ze 14. července 2015 uzavřeno mezi EU +3 a Íránem vysloveně na Evropské unii a jejích členských státech požadováno zdržet se jakékoli politiky zaměřené na přímé nepříznivé ovlivňování normalizace obchodních a ekonomických vztahů s Íránem, což by bylo v rozporu s úspěšnou implementací tohoto společného akčního plánu, a vzhledem ke svému obsahu zákon č. 99/2000 Sb. normalizaci těchto vztahů s Íránem bezesporu brání. To je tedy na účet eurohujerů, kteří se tady vyjádřili.

A teď mi dovolte ještě jednu maličkost. Víte, ono v takovém zákoně argumentovat způsobem, který jsme tady předvedli, nebo někteří tady předvedli, je opravdu na pováženou. To je opravdu na pováženou. Když se tady mluví, a začnu od konce, pan kolega Bartošek, o tom, že někdo vlastně nedodržuje svůj program, to bychom se museli bavit, kdo je větším podporovatelem terorismu, jestli Saúdská Arábie, nebo Írán. Já nevím o tom, že by v tom akčním plánu mezi Evropskou unií a Íránem bylo něco o tom, že Írán podporuje terorismus. To přeci oznámil úplně někdo jiný. A ten, kdo to oznámil, je jeden z největších porušovatelů mezinárodního práva. Tak si prosím tady té demagogie už nechte.

Další demagogie, která tady byla včera zejména ze strany Miroslava Kalouska, on samozřejmě ocitoval slova prezidenta Rúháního, to oceňuji, že našel odvahu to ocitovat. Ale on to ocitoval jenom zčásti, jenom tak, jak se mu to hodilo do té debaty. Stejně tak jako tady paní kolegyně Němcová před vámi ocitovala stanovisko vlády k našemu návrhu zákona z roku 2014, a zapomněla ocitovat stanovisko, kterým vláda předložila ten samý zákon v roce 2016. Tak co to je za argumentaci? Co to je za argumentaci? To se opravdu nic nestalo mezi tím? Jestli se k tomu snížíme, že tady budeme citovat jenom to, co se nám hodí, dobře, tak si potom ale musíme vybrat, jestli takový citát vůbec má smysl v té debatě.

Víte, ocituji slova prezidenta Rúháního, navážu na to, co říkal pan Miroslav Kalousek, on tu teď zrovna není, a on řekl jenom tu jednu větu, že říkáme světu, že vyrobí nebo zakoupí jakoukoli zbraň, které budeme potřebovat a nebudeme čekat na svolení. Vzkazujeme sousedním státům, že - a teď to už necitoval pan Kalousek - vzkazujeme sousedním státům, že tyto zbraně nejsou zaměřené proti nim.

Jejich cílem je odradit od útoku na Írán. Nežijeme v normálním regionu a vidíme, jak kolem nás vybudovaly základny okupující mocnosti. Vměšují se do regionálních záležitostí, napadají jiné země bez ohledu na základní principy mezinárodního práva, bez souhlasu OSN. Tak prosím, když citujeme, citujme to celé! Kdo zaútočil z pátku na sobotu v noci na jiný suverénní stát OSN? Byl to snad Írán? Nebyly to náhodou Spojené státy americké, Velká Británie a Francie? Tak prosím: Přestaňte už s tou demagogií! Tohle je zákon, který se týká ekonomických zájmů České republiky a ekonomických zájmů Evropské unie, jejíž jsme součástí.

Tak jestli chcete být součástí Spojených států amerických, tak to řekněte nahlas! A nevymlouvejte se tady na naše spojenectví v Íránem - já nemám žádný problém. Už jsem to tady řekl včera. Že část mé rodiny se musela vystěhovat v roce 1938 do Spojených států amerických, když utíkala před Hitlerem. Tak mě tady nepoučujte! Děkuju vám. (Potlesk poslanců KSČM.)