Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane místopředsedo vlády, paní ministryně, paní a pánové, omlouvám se, nemohl jsem svého přednostního práva využít, když jsem řídil schůzi, tak teď se vmezeřím mezi ostatní přihlášené.

Předložený Národní plán obnovy je důležitým dokumentem. Chci připomenout, že jsme v červenci, resp. v červnu loňského roku při projednávání třetí změny státního rozpočtu na rok 2020 požádali vládu právě o sedmiletý plán stabilizace veřejných financí jako Komunistická strana Čech a Moravy. Mnozí se tomu vysmívali. Mnozí říkali, co si tady představujeme. A přitom v Evropské komisi už vznikal program, který říkal, že je potřeba obnovit po pandemické krizi ekonomiku členských zemí, tedy včetně České republiky.

Mohu zopakovat fakta. Jde cca o 180 miliard dotací a 415 miliard půjček, které je možné čerpat, tedy ve srovnání s možností státního rozpočtu významné částky možného použití mimo mandatorní výdaje. Součástí každého plánu musí být i Národní plán reforem a předpokládá se provázanost na celé nové programovací období, tedy do roku 2027, resp. 2030, jak uvedl pan místopředseda vlády.

To, co mně na tom dokumentu vadí, nebo co bych mohl vyčíst, je, že zatím není kompletní. Národní plán reforem jsme dostali nekompletní.

Vláda ho dodělávala v podstatě až teď, s ukončením vypořádání připomínek k 20. 4., což ještě probíhá.

Pro tuto parlamentní diskusi - a já nechci říct, že jsme si ji naplánovali brzy, já jen chci říct, že jsme ji naplánovali tak, abychom se k ní dostali, a vláda je tady ve zpoždění. To si musíme všichni uvědomit. Je to škoda, protože máme před sebou pouze částečný materiál, a já ho jako částečný také beru. Neobsahuje základní strategii využití těchto prostředků v rámci celé strategie obnovy naší země, a to je podle mého soudu základní vada toho materiálu. Způsob předložení vládou a představa jeho projednávání v Poslanecké sněmovně neodpovídá strategické závažnosti toho materiálu a ty částky jsem uvedl.

Řekněme si přirovnání. Například projednávání státního rozpočtu, prvé čtení, zásadní strategické kroky, kam se to zaměří a co budeme dál dělat. To je podle mého soudu žel ke konstatování, že musí obsahovat a jasně vytyčit celkový strategický cíl České republiky v návaznosti na financování pro celé období roku 2020 až 2030. My jsme pořád v těch tříletých jakýchsi programovacích plánech, ale tohle je strategie. Ta musí obsahovat více kroků a musí naznačovat, jak těch prostředků využít. Je podle mého soudu důležité, abychom to po materiálu vlády vyžadovali. Prostě není to bez toho možné. Musí tam být zahrnuta jak podpora podnikatelských subjektů jako základního prvku ekonomie České republiky, a to znamená jednotlivých segmentů průmyslu. Ale je tam potřebná i podpora státního sektoru, který zatím jenom platí a zatím není jasné, kam má být nasměrován. Musí být v tom závěrečném, to znamená po 20. dubnu tohoto roku bych byl rád, aby národní plán obnovy obsahoval snížení nákladů provozu státu, vytváření větší efektivity komunikace a řízení mezi státem a občany, podnikatelskými subjekty. Je třeba, aby byla definována podstata té sanace a pomoci nastartování ekonomie České republiky tam, kde ta pandemie ji nejvíce poškodila. To nejsou žádné fráze, to jsou základní principy toho, kam potřebujeme směřovat.

To odůvodnění je dáno tím, že vyřešení samotné například modernizace, stavebního zákona, důchodové reformy, ke které nedospěla vláda - a já jí to nevyčítám, prosím, protože žádná vláda nebyla v tak složité situaci při definici nového důchodového systému jako tato vláda, která řešila pandemickou krizi, a byl jsem účasten řady jednání o důchodové reformě v minulosti.

Ale je potřeba podívat se i dále, protože posilování některých resortních rozpočtů i s pomocí po pandemii poškozené efektivní (??? nemá smysl) a racionalizací těchto resortů je potřeba se s tím vypořádat nejen onou digitalizací, která je často skloňována, protože potřebuje v podstatě klasický základ nového startu.

Česká republika při projednání musí tyto finanční zdroje a priority národního plánu obnovy zpracovat do celkového širšího, alespoň sedmiletého, plánu. Znovu připomínám červen minulého roku a naši výzvu, aby to vláda učinila. Dodnes tomu tak není. Já bych byl rád, abychom pro roky 2022 až 2028 měli připravený materiál, který bude možné využít. Uvědomme si, že celkově by měla být Poslanecké sněmovně předložena strategie, jak Česká republika smysluplně a efektivně využije v období 2021 až 2027 /resp. 2030 s tím prodloužením, jak tady připomněl pan ministr/ mimo vlastní rozpočtové zdroje celkem více než 900 mld. korun dotací a 400 mil. zvýhodněných půjček.

Nové operační programy Evropské unie mají dotační rozložení celkem 550 mld., ponížené o odvody České republiky do Evropské unie. Tyto programy již nyní mají jak své věcné tak i finanční priority a probíhá dokončování jejich projednání, a já jsem rád, že alespoň v některých segmentech tady vláda pokročila.

Jsou tři samostatné specifické dotační programy mimo výše uvedené operační programy, celkově ve výši cca 200 mld. korun. Je to spravedlivá transformace, zaměřená na podporu, a transformace uhelných regionů. Myslím, že je tam 42,7 mld. korun. Jedná se o Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj a byl bych rád, aby se tam využily.