1. ledna 1990 byla tehdejším prezidentem vyhlášena nejrozsáhlejší amnestie v poválečných dějinách Československa. Propuštěno bylo cca 23000 vězňů včetně cca 3000 lidí zadržovaných ve vazbě. V rámci České republiky bylo propuštěno cca 12600 osob. Odsouzení za méně závažné trestné činy byli propuštěni ihned. U vyšších trestů od dvou let byl odsouzeným pobyt za mřížemi zkrácen. Nová politická garnitura dosazená do vedení republiky sametovou revolucí byla přesvědčena, že vězení jsou plná nespravedlivě odsouzených. Skutečnost, že velká část zločinců se do kriminálů brzo i v demokratických podmínkách vrátila, tuto jejich myšlenku vyvrátila. Bohužel za tento experiment zaplatili mnozí občané životem.

Ján M. a Lubor M. po amnestii využili nově otevřené hranice a ukradeným autem vyrazili poznávat Evropu. Nedaleko rakouského Lince se jim zalíbil obytný vůz holandského páru. Nejprve se zbavili muže několika údery sekerou do hlavy. Jeho partnerku – fotomodelku znásilnili a následně uškrtili. Obě těla zahrabali v mělkých hrobech pod listí a jehličí a odjeli se získaným obytným vozem do Československa. Nedlouho poté byly hroby objeveny lesními dělníky. Díky včasné pomoci byl zachráněn alespoň muž, avšak zranění způsobená amnestovanými kriminálníky ho navždy duševně i fyzicky poznamenala.

Desetinásobně trestaný Jiří R. se ihned po propuštění dopouštěl trestné činnosti v podobě krádeží a loupeží. Při jednom vloupání v Řícmanicích u Šlapanic na Brněnsku ho přistihla policejní hlídka. Po vystoupení z policejního auta byl tímto recidivistou bez varování zastřelen četař Zbyněk F. Není bez zajímavosti, že tento vrah byl propuštěn v roce 2007 na svobodu. Několik měsíců poté opět střílel na policejní hlídku, tentokrát při loupeži na poště ve Starém Bydžově u Hradce Králové.

Po podmínečném propuštění na základě prezidentské amnestie se Jozef S. dostal na svobodu a v červenci 1990 umlátil holí 16letou dívku v zámecké oboře na Konopišti. O několik dní později zavraždil 18letou dívku z Chebu, s níž se seznámil při cestě vlakem z Plzně do Bratislavy. Po několikaměšíčním pobytu ve vězení za nedovolené ozbrojování zavraždil v roce 1991 ještě další dvě dívky z Bratislavy ve věku 17 a 18 let. Poslední vraždu provedl na stejných místech (Železné studánky u Bratislavy), kde v roce 1978 zavraždil 21letou občanku Jugoslávie.

Za trojnásobnou vraždou v Klučově u Prahy stojí amnestovaný Jaroslav G. V dubnu 1990 chtěl získat nějaké peníze a s tímto cílem navštívil náhodně vybraný rodinný dům. Za oběť mu padla matka (55) a její dvě dcery (22 a 17 let), které ubodal řeznickými noži. Vrah spravedlnosti mnoho let unikal. Až po jeho odsouzení za jinou trestnou činnost (mimo jiné za znásilnění) byl usvědčen na základě vzorků spermatu z místa vraždy. V roce 2006 mu byl za trojnásobnou vraždu udělen trest ve výši 16 let.

Asi nejsmutnější případ se stal v pražské nemocnici Bulovka. Amnestovaný pedofil Jaroslav O. byl po propuštění bez prověření zaměstnán na dětské interně jako sanitář. Posilněn alkoholem vzal z nemocničního pokoje osmiměsíční děvčátko, které na ubytovně zneužil a zavraždil. V době objasňování této vraždy federální shromáždění zrušilo trest smrti. Nakonec tento vrah nedostal ani doživotí, propuštěn byl v roce 2015. Vězni propuštění na základě prezidentské amnestie z roku 1990 spáchali desítky vražd, znásilnění a tisíce dalších trestných činů. Na všechny tyto oběti by jsme měli 17. listopadu vzpomínat.

Až budou politici ve Vaší obci zapalovat svíčky na památku sametové revoluce, připomeňte jim, že modlitbu si zaslouží i oběti zavražděné amnestovanými kriminálníky. Není to kritika studentů z roku 1989 ani sametové revoluce, ale účelového výkladu události v daném období.

Nová politická garnitura se dopustila mnoha chyb. Bohužel amnestie mnoha zločinců byla chybou, která se nedá nijak odčinit. Mrtvým život nikdo nevrátí.

Rád bych tímto uctil památku všech, kteří se stali skutečnými obětmi sametové revoluce bez jakéhokoli svého přičinění.

Robert Flachs - Svoboda a přímá demokracie (SPD) - Jihočeský kraj

Převzato z profilu.