V poslední době se vše v našich životech měří jen z hlediska ekonomiky, vše se přepočítává na peníze a člověk jakoby byl až jakýmsi podružným článkem řetězu. My lidé už nejsme lidé. Jsme lidský zdroj v řetězci podnikání a současně jsme v témže řetězci konečný spotřebitel, tedy zdroj příjmů pro podnikatele, obec, stát, rozpočet.

Když jsme v listopadu 1989 stáli na náměstích a měnili historii naší země, doufali jsme, že po komunistickém společenském vlastnictví výrobních prostředků bude privatizace řešením, které přinese zkvalitnění zboží. Avšak bohužel opak je pravdou.

V počátku devadesátých let byla řada lidí zklamána prvním efektem procesu pro běžného spotřebitele. Tím byl fakt, že mzdy zůstaly stejné jako za socialismu, ale ceny potravin začaly růst. Tehdy se to zdůvodňovalo různými způsoby a utahování opasků se stalo módním trendem. Věřilo se, že když se na 10 až 20 let uskromníme, vše se zlepší a tak nám to servírovala Klausova ODS. Podnikatelé v potravinářství bohatli a kvalita potravin se nezlepšovala, právě naopak. Cílem byl zisk za co nejmenších nákladů. Na časté poznámky lidí, že potraviny jsou špatné a obsahují často nahrážky, nám pak výrobci odpovídali tím, že řetězce tlačí na nízké ceny a výrobci jsou tak nuceni užívat levnějších polotovarů a nahrážek v potravinách. V té době obecně vládnul argument, že v Rakousku jsou potraviny mnohem dražší, protože jsou kvalitnější a lidé tam mají mzdy vyšší, protože mají vyšší produktivitu práce. A u této pseudoekonomické výmluvy zůstalo prakticky dodnes. ODS brzdila od roku 2006 do pádu své vlády v roce 2013 minimální mzdu a od té se odrážely mzdy i v soukromém i státním sektoru snad s výjimkou soudců a politiků ve státních funkcích.

Nízké mzdy nedovolovaly ceny na úrovni Rakouska, či Německa a tak jsme si zvykli jíst a pít věci, jejichž obsah byl jiný u nás v České republice a jiný v Německu a západní Evropě.

V mezičase sice docházelo k mírnému nárůstu mezd, avšak byla tu nová výmluva – dvojitá vlna ekonomické krize, která mzdy zbrzdila a mnohdy vrátila zpět na úroveň roku 1999.