Nález Ústavního soudu IV. ÚS 121/16 1 ze dne 20. října 2016 stanovil pravidla pro případ, kdy je uvalena exekuce na důchod a povinný si z nezabavitelného minima, které mu po exekuci zůstane, nějaké peníze uspoří. Pak jsou tyto prostředky nedotknutelné, a proto je nelze zabavit přikázáním pohledávky. Totéž platí pro mzdu.

Občan má právo vlastnit majetek dle čl. 11 Listiny, práva na zachování lidské důstojnosti dle čl. 10 Listiny a práva na soudní ochranu resp. na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny.

Pokud je vám sráženo ze mzdy, nebo důchodu a zároveň z účtu, kde máte výhradně příjmy z nezabavitelné částky po srážce, můžete podat návrh na zastavení exekuce na účet s tím, že exekucí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, na němž máte uloženy prostředky z nezabavitelné části důchodu, nebo mzdy, bylo porušeno právo vlastnit majetek dle čl. 11 Listiny.

Ústavní soud je toho názoru, že výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu podle § 303 o. s. ř. je zásahem do základního práva povinného vlastnit majetek resp. svůj majetek pokojně užívat, ve smyslu výše citovaných článků Listiny a Úmluvy.

Mezi podstatou a smyslem mzdy a důchodu z hlediska významu pro jejich adresáty neexistuje zásadní rozdíl. Jedná se o příjem, sloužící k úhradě životních potřeb příjemce, případně jeho blízkých. Jestliže proto existuje důvod chránit nepřiměřený zásah do příjmu ve formě mzdy, musí logicky existovat přinejmenším stejný důvod chránit příjem ve formě důchodu. Z toho vyplývá odpověď na zásadní otázku v tom smyslu, že dávky důchodového zabezpečení představují také pro vedení exekuce podle § 303 a násl. o. s. ř. příjem, chráněný v obdobném rozsahu, jako tomu je se mzdou v případě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy.

K případu, který řešil Ústavní soud - prostředky na exekucí postiženém účtu byly zabavitelné ve smyslu § 278 a § 279 o. s. ř., přestože jejich zdrojem byly dávky důchodového zabezpečení krácené do výše nezabavitelné části důchodu – představoval nesprávné právní hodnocení povahy částek zasílaných Českou správou sociálního zabezpečení na exekucí dotčený účet, a tudíž odůvodněný kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.

Za uvedených okolností nezbývá než opakovat, co bylo řečeno již výše, tedy že dávky důchodového zabezpečení představují také pro vedení exekuce podle § 303 a násl. o. s. ř. příjem, chráněný v obdobném rozsahu, jako tomu je se mzdou v případě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy.

Nesprávným právním hodnocením povahy částek zasílaných Českou správou sociálního zabezpečení na exekucí dotčený účet stěžovatele jako nezabavitelná část důchodu, tak došlo současně i k zásahu do základního práva na ochranu vlastnického práva dle čl. 11 Listiny, resp. na pokojné užívání majetku dle čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě.

Ještě neopomenu zmínit, co k srážkám ze mzdy říká zákon:

§ 276

Srážky ze mzdy lze provádět jen do výše výkonem rozhodnutí vymáhané pohledávky s příslušenstvím.

§ 277

(1) Srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění (dále jen "srážené částky"). Srážené částky se vypočtou podle podmínek a sazeb platných pro povinného v měsíci, za který se čistá mzda zjišťuje.

(2) Do čisté mzdy se započítávají i čisté odměny za vedlejší činnost, kterou zaměstnanec vykonává u toho, u koho je v pracovním poměru. Nezapočítávají se však do ní částky poskytované na náhradu nákladů spojených s pracovním výkonem, a to zejména při pracovních cestách.

Ovšem dnes píši na téma dvojího nezákonného postižení příjmů povinných, tedy srážkou ze mzdy a posléze i z účtu, kde má povinný peníze výhradně z částek nezabavitelného minima a o tom se zmiňuje:

§ 278 Povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy základní částka; způsoby jejího výpočtu stanoví nařízením vláda České republiky (dále jen „nezabavitelná částka“).

Pro vyjasnění dodávám pokračování zákona, což je ovšem věcí mzdové účtárny:

§ 279

(1) Z čisté mzdy, která zbývá po odečtení nezabavitelné částky a která se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách, lze srazit k vydobytí pohledávky oprávněného jen jednu třetinu. Pro přednostní pohledávky uvedené v odstavci 2 se srážejí dvě třetiny. Přednostní pohledávky se uspokojují nejprve z druhé třetiny a teprve, nestačí-li tato třetina k jejich úhradě, uspokojují se spolu s ostatními pohledávkami z první třetiny.

(2) Přednostními pohledávkami jsou

a) pohledávky výživného;
b) pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví;
c) pohledávky náhrady újmy, způsobené úmyslnými trestnými činy;
d) pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,
e) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a úrazového pojištění,
f) pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
g) příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče,
h) pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci,
i) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory,
j) pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění,
k) pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů a od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.

(3) Vláda České republiky stanoví nařízením částku, nad kterou se srazí zbytek čisté mzdy vypočtené podle odstavce 1 věty první bez omezení. Takto zjištěná plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy se připočte ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k první třetině.

§ 280

(1) Jsou-li srážky ze mzdy prováděny k vydobytí několika pohledávek, uspokojí se jednotlivé pohledávky z první třetiny zbytku čisté mzdy podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní.

(2) Dochází-li podle § 279 odst. 1 ke srážkám z druhé třetiny zbytku čisté mzdy, uspokojí se z ní bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak podle pořadí (odstavec 3) ostatní přednostní pohledávky. Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Nebylo-li by však částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků.

(3) Pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Bylo-li mu doručeno téhož dne nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí; nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně.

Důležité je však vědět, že:

§ 281 Provádět srážky ze mzdy ve větším rozsahu, než dovolují ustanovení tohoto zákona, je nepřípustné, a to i když s tím povinný souhlasí.

§ 299 (1) Ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy se použijí i na výkon rozhodnutí srážkami z platu, z odměny z dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, z odměny za pracovní nebo služební pohotovost, z odměny členů zastupitelstva územních samosprávných celků a z dávek státní sociální podpory a pěstounské péče, které nejsou vyplaceny jednorázově. Srážky se dále provádějí z příjmů, které povinnému nahrazují odměnu za práci nebo jsou poskytovány vedle ní, jimiž jsou

a) náhrada mzdy nebo platu,
b) nemocenské,
c) peněžitá pomoc v mateřství,
d) důchody,
e) stipendia,
f) podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci,
g) odstupné, popřípadě obdobná plnění poskytnutá v souvislosti se skončením zaměstnání,
h) peněžitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá v souvislosti se zaměstnáním,
i) náhrada za ztrátu na výdělku po dobu dočasné pracovní neschopnosti a náhrada za ztrátu na výdělku po skončení dočasné pracovní neschopnosti,
j) dávky vyplývající ze smlouvy o výměnku podle občanského zákoníku,
k) výsluhový příspěvek vojáků z povolání nebo příslušníků bezpečnostních sborů,
l) příplatek k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální a příplatek k důchodu a zvláštní příspěvek k důchodu podle zákona upravujícího ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich.

Zde se zastavím u písmene f) podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci, Zákon je špatný proto, že trestá dlouhodobě nezaměstnané, kteří normálně žijí z nepostižitelných dávek v hmotné nouzi, ale v momentě, kdy povinný má zájem si zvýšit rekvalifikaci a je mu místo příspěvku na živobytí vyplácena podpora při rekvalifikaci, je jeho příjem postižen exekucí. Je to tedy demotivující prvek zákona, který dosud žádné politické vládnoucí sestavě nikterak nevadí.

Exekutor v České republice bere, co mu umožňuje zákon, nebo zákon využije k argumentaci, že nevěděl, nebylo mu známo, nebyl seznámen, měl za to že…… I přesto, že některé části zákona mluví jasně:

(2) Jde-li o výkon rozhodnutí srážkami z důchodu fyzické osoby, která z tohoto důchodu platí náklady za pobyt v ústavu sociální péče, nepodléhá výkonu rozhodnutí částka potřebná na úhradu pobytu a částka rovnající se výši kapesného v takovém ústavu. Výkon rozhodnutí ohledně dávek státní sociální podpory a pěstounské péče, které nejsou vyplaceny jednorázově, nelze provést přikázáním pohledávky.

Důležitým bodem, který pan exekutor „nechápe“ je často následující bod:

(3) Jsou-li splněny podmínky stanovené občanským zákoníkem, nesmí být povinnému sražena z dávky poskytované podle zaopatřovací smlouvy částka, kterou povinný vzhledem ke svým poměrům pro své zaopatření nutně potřebuje. Výši této částky určí soud v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí; k jejímu určení soud nařídí jednání.

Tedy pokud vám na účet v bance chodí jenom nezabavitelná část mzdy, je možné podat návrh na zastavení nebo přerušení exekuce. Dle příslušných zákonů vám při exekuci na mzdu musí zůstat nezabavitelná částka, a blokací účtu, která vám znemožňuje výběr této částky, dochází k popření smyslu zákona.

V tomto bodě se zastavím, že ani jedna vláda za celou historii od roku 2001, kdy vstoupil v účinnost Exekuční řád a kdy se podmínkám přizpůsobil i citovaný Občanský soudní řád, tedy ani jedna z vlád se nezabývala ochranou povinného, kterému je sráženo ze mzdy. Povinný není zákonem chráněn, pokud sám nečiní, musí tedy až pozdě – po zjištění, že mu již bylo zabaveno z účtu nezabavitelné minimum, teprve potom podat návrh na zastavení exekuce. Ale v tu dobu již o všechny příjmy přišel a stát mu špatným zákonem způsobil další platební neschopnost a případně další exekuci.

V případě, že vám exekutor zablokuje účet v bance (exekuce přikázáním pohledávky na účet povinného), na který vám současně chodí pouze nezabavitelná část mzdy nebo třeba důchodu, která vám má dle zákona zůstat po provedení exekučních srážek ze mzdy, pak je možné se bránit. Ale měl by fungovat zákon, který by nenutil k obraně povinného, ale povinné chránil automaticky, protože tak potom vzniká nová armáda lidí v nouzi, sebevrahů a zoufalých lidí v dluhové pasti. Zákon stanoví, že do 30 dní, od vyrozumění o zahájení exekuce, byste exekutorovi měli poslat návrh na zastavení exekuce. Pokud bude vypracován správně, měl by se jím exekutor zabývat. Pokud by exekutor tomuto návrhu nevyhověl, další instancí je exekuční soud, který pak má pravomoc rozhodnout.

Tedy v době, kdy jste bez jídla a peněz na nájemné a energie a chodíte do práce, se musíte zabývat podáváním návrhů soudům, pokud máte na čem psát a vůbec kde psát, a hlavní je, že musíte čekat. Čekat, pracovat a nejíst, nebydlet. Jak české.

(převzato z Profilu)